Dolní Benešov

Dolní Benešov
Dolní Benešov v pohledu přes rybník Nezmar
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hlučín
Obec s rozšířenou působností	Hlučín (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′16″ s. š., 18°6′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 934 (2023)[1]
Rozloha	14,81 km²[2]
Nadmořská výška	231 m n. m.
PSČ	747 22
Počet domů	805 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hájecká 65 747 22 Dolní Benešov mesto@dolnibenesov.cz
Starosta	Jan Widlák
Oficiální web: www.dolnibenesov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Benešov
Další údaje
Kód obce	506702
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau^[4] nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem. Město se skládá ze dvou částí – Dolního Benešova a Zábřehu. Dolní Benešov má přibližně 3 900^[1] obyvatel. Výměra města činí 14,8 km², z toho 4,7 km² zaujímá část Zábřeh. V minulosti byla řeka Opava využívána k budování mlýnů a ke zpracování dřeva.

Nejstarší zástavbu tvoří domy na náměstí Cypriana Lelka, Náměstí Svobody a v přilehlém okolí. Bytová zástavba se nachází především na západním okraji města a okolo ulice Nádražní, zbylou část města zabírají především rodinné domy. Průmysl je soustředěn zejména v severovýchodní části města, služby pak v okolí obou náměstí a na Opavské ulici. V katastru města se nachází celá řada vodních ploch, především největší rybník v okrese Opava – Nezmar, bezprostředně navazující na obytnou zástavbu na jižní straně města, dále pak štěrkovna, soustava pěti rybníků na severovýchodě a několik menších rybníků.

Poloha

Dolní Benešov se nachází v provincii Středoevropské nížiny (tvořené Hercynským systémem), v subprovincii Středopolská nížina. Přesněji bývá udávána poloha Dolního Benešova v oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina a v podcelku Poopavská nížina (z nepatrné části také Hlučínská pahorkatina). Dolní Benešov je tvořen mírně zvlněnou pahorkatinou ovlivněnou činností ledovce a řeky Opavy.

Členění obce

• Dolní Benešov (k. ú. Dolní Benešov)
• Zábřeh (k. ú. Zábřeh u Hlučína)

Historie

První zmínka o Dolním Benešovu je z roku 1312, kdy na území obce bylo panské sídlo rodu Benešoviců. Status města byl Dolnímu Benešovu udělen v roce 1493, poté jej získal zpět od 1. února 1996.^[5]

Průmysl a zemědělství

Průmysl v Dolním Benešově zastupují především strojírenské podniky ARMATURY Group^[6] a.s. s výrobou průmyslových armatur, MSA a. s. (Moravskoslezská armaturka) s výrobou průmyslových armatur a společností koncernu Strabag v areálu bývalé Štěrkovny (KAMENOLOMY ČR s.r.o, FRISCHBETON s.r.o.) zabývající se prodejem šterků, písků, kameniva a výrobou betonu. Dále je zde zastoupen potravinářský průmysl, zejména v části Zábřeh (výroba uzenin), ale i v samotném Dolním Benešově (pekařství). Mimo to je zde celá řada menších podniků, sídlících především v areálu společnosti MSA v severovýchodní části města.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou obilniny, cukrová řepa, hrách, mák, řepka olejka atd.

Rybníky

Dolní Benešov je tradiční rybníkářskou oblastí. Rybářství Hodonín, s.r.o., středisko v Dolním Benešově hospodaří na 130 hektarech vlastních i pronajatých rybníků a zásobuje z velké části Moravskoslezský kraj, zejména v předvánočním období.

Rybníky v obci

• Nezmar
• Bezedno
• Přehyně
• Bobrov
• Rakovec
• Chobot

Některé z rybníků leží z části v katastru obce Bohuslavice. V katastru Dolního Benešova se nachází propadlina po těžbě štěrku, která ovšem není rybníkem v pravém smyslu slova.

Nezaměstnanost

Dle statistického šetření platného k 31. 1. 2022 byl podíl nezaměstnaných osob v obci 2,85 %.^[7]

Doprava

Dolním Benešovem prochází silnice I/56 spojující Ostravu s Opavou. Autobusová doprava umožňuje spojení s většinou okolních obcí. Na území města se nachází také železniční stanice Dolní Benešov a zastávka Dolní Benešov–Zábřeh (obě na trati 317 Opava východ – Hlučín). Do stanice Dolní Benešov ústí vlečka MSA. V části Zábřeh se nachází sportovní letiště využívané Slezským aeroklubem Zábřeh (LKZA).

Kultura, školství a zdravotnictví

V Dolním Benešově je jeden z největších kulturních domů na Opavsku. Je zřízen jako příspěvková organizace města, jejíž součástí je i městská knihovna. Nachází se zde kostel sv. Martina.

Původní dvě základní školy v Dolním Benešově (ZŠ Dolní Benešov a ZŠ Zábřeh) jsou dnes sloučeny do jediné příspěvkové organizace, výuka však probíhá ve třech objektech – v Opavské ulici, v Nádražní ulici a v části Zábřeh. Také mateřská škola využívá v současné době dvou pracovišť (Osada míru a Zábřeh), třetí pobočka sídlící v dolnobenešovském zámku byla zrušena.

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ Hlučín) sídlí v kulturním domě. V minulosti se na území města nacházelo také střední odborné učiliště, které však bylo na konci devadesátých let zrušeno.

Co se zdravotnictví týče, je většina soukromých praxí soustředěna v budově zdravotního střediska v části Na Březích, několik ordinací se nachází také v areálu MSA. Na území města jsou také dvě lékárny a pobočka České průmyslové zdravotní pojišťovny.

V části Zábřeh se nachází jedno ze čtyř stanovišť rychlé záchranné služby v okrese Opava.

Sport

Své místo zde má především fotbalový klub FC Dolní Benešov (dříve FC MSA Dolní Benešov), využívající hřiště na Osadě míru a v části Zábřeh. Organizace TJ Dolní Benešov pak zahrnuje celou řadu sportovních oddílů (volejbal, tenis, šachy, stolní tenis, jachting) využívajících především sportovní haly a přilehlého areálu na Osadě míru. Mimo to má Dolní Benešov jako jedno z mála měst i lyžařský oddíl – SKI MSA Dolní Benešov, využívající vlastní lyžařský areál ve Starých Hamrech v Beskydech. Mezi další významné sportovní kluby zde patří Rybářský Klub Kamenec (sportovní rybolov).

Městský úřad

Městský úřad v Dolním Benešově kromě základní působnosti svěřené mu zákonem o obcích plní funkci stavebního úřadu a matričního úřadu, kterou vykonává i pro území obcí Bohuslavice a Závada.

Pamětihodnosti

• Zámek Dolní Benešov (s anglickým parkem)
• Kostel sv. Martina
• Kaple sv. Kříže (též Exnerova kaple)
• Socha P. Marie Immaculaty

Významní rodáci

• Cyprián Lelek^[8] (1812–1883), moravský kněz, pedagog a slezský buditel
• Vilém Balarin (11. 3. 1894 – 1978), moderní malíř
• Beneš z Drahotuš (zemřel 1569), komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv
• Ernst Dubový (1891–1945), autor četných teologických spisů
• Heinrich Dominik (1882–1974), autor německy psaných divadelních her
• Evžen Hadamczik (1939–1984), fotbalový trenér

Partnerská města

• Wilamowice, Polsko
• Rajecké Teplice, Slovensko
• Santa Maria del Cedro, Itálie

Odkazy

Reference

Související články

• FC Dolní Benešov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Benešov na Wikimedia Commons
• Dolní Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Zámek Dolní Benešov – video z cyklu České televize Příběhy domů