Dolní Benešov (zámek)

Zámek Dolní Benešov
Účel stavby
obecní úřad, obřadní síň a zámecká kaple
Základní informace
Materiály	lomový kámen a cihla
Současný majitel	Město Dolní Benešov
Poloha
Adresa	Dolní Benešov, Česko Česko
Ulice	Hájecká
Souřadnice	49°55′1,02″ s. š., 18°6′55,3″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24181/8-1357 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Dolní Benešov s gotickým jádrem se nachází na návrší uprostřed parku na katastrálním území města Dolní Benešov v okrese Opava. Zámek s parkem a ohradní zdí byl zapsán v roce 1964 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.^[1]

Rod Benešoviců, který měl ve Slezsku rozsáhlé statky, v Dolním Benešově přestavbou pravděpodobně menšího hrádku postavil tvrz, o které je zmínka v roce 1411. Další vlastníci panství páni z Drahotuš na přelomu 15. a 16. století přestavěli tvrz v pozdně gotickém slohu. V písemném dokladu z roku 1598 je stále uváděna jako tvrz. V 16. století nekalým způsobem získal dědictví po pánech z Drahotuš David Mošovský z Moravčína, který koncem 16. století začal s přestavbou dřevěné tvrze s gotickým jádrem na renesanční zděný zámek.^[2] V období 1660–1670 byla Mošovskými k zámku přistavěna dvoupatrová barokní budova. Dnešní podoba je z 18. století, kdy zámek vlastnil rod Kalkreutů. V roce 1848 byl zámek vydrancován obyvateli Dolního Benešova. Další stavební úpravy byly provedené v roce 1892 a v letech 1901–1902. Na přelomu 19. a 20. století byl založen okolo zámku anglický park. Od sedmdesátých let 19. století byli majiteli Rothschildové, kteří část interiéru odeslali v roce 1937 do Vídně. Při přestavbě v období 1921–1924 byly objeveny suterénní prostory, původní zdi a zlomky nádob z 15. století. Během druhé světové války byl na zámku zřízen Polenlager^[3] tj. internační pracovní tábor pro vysídlené Poláky. Na konci války zámek byl poškozen dělostřeleckou palbou. Po ukončení druhé světové války byl zámek vyrabován a začal chátrat. V letech 1948–1949 byl částečně opraven. V letech 1983–1985 byla provedena generální oprava zámku a parku. V zámku má sídlo městský úřad, využívány jsou obřadní síň a zámecká kaple.^{[4][5][6][7][8]}

Zámek tvoří dvě budovy, které stojí proti sobě téměř rovnoběžně (pozůstatek tříkřídlé dispozice). Obě budovy jsou spojeny příčnou spojovací chodbou postavenou v letech 1983–1985.^[4][9]

Severní budova (levé křídlo) je třípodlažní na Půdorysu obdélníku s valbovou střechou. Vchod a okna jsou obdélná v jednoduchých šambránách. Mezi podlažími je kordonová římsa, horní patro ukončuje obvodová římsa. V interiéru jsou v západní části místnosti s valenou klenbou s výsečemi, sklepní prostory mají valenou klenbu.

Jižní budova (pravé křídlo) je patrová na půdorysu písmene L. Vchod je umístěn v západní části severní fasády. V jižní fasádě ve středové části je nad vchodem balkon na masivních pilířích. Krátká jednopatrová část stejně široká je napojena v pravém úhlu na severní straně budovy. V severní fasádě je zazděn sedlový portál s bohatě profilovanou špaletou, které se v horní části portálu se protínají a kříží. Na zazděné desce nad vchodem je znak tříhroté koruny s beraními rohy a letopočtem 1498. Patro je členěno pilastry. V severovýchodním nároží je opěrný pilíř. Vchod a okna obdobná jako na severní budově. Střecha je valbová.^[9]

Stavební materiálem je lomový kámen (v prvních patrech) a cihla. Střechy jsou kryté břidlicí.

Park byl založený na přelomu 19. a 20. století v době, kdy byli majiteli Rotschildové, s volně krajinářskou kompozicí (anglický park) s vysokými a cizokrajnými stromy a květinami na rozloze 1,7 ha na mírném návrší na místě původních zahrad renesančního zámku. Na jižní straně je vymezen kamennou zdí a v západní straně příjezdovou komunikací s branou. Bývalé hospodářské budovy jsou od parku odděleny kovovým plotem. Severní a východní strana parku je otevřená. V jižním průhledu je výhled na památník Cypriána Lelka a rybník. V parku se nachází především domácí dřeviny jako javor mléč, javor klen, javor babyka, habr obecný, dub letní, lípa srdčitá, z jehličnanů je to borovice vejmutovka a jedlovec kanadský.^[10][8]

AUGUSTINKOVÁ, Lucie - KOUŘILOVÁ, Danuška, Zámek v Dolním Benešově / prastaré sídlo nad rybníky a lukami. Dolní Benešov 2023. ISBN 978-80-11-00598-6

• Seznam kulturních památek v okrese Opava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Dolní Benešov na Wikimedia Commons