Dolní Bory

Dolní Bory
střed Dolních Borů
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Bory
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′42″ s. š., 16°1′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	377 (2021)[1]
Katastrální území	Dolní Bory (10,55 km²)
PSČ	594 61
Počet domů	127 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Bory
Další údaje
Kód části obce	28711
Kód k. ú.	628719
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bory (německy Unter Borry, dříve Moravské Bory) je severozápadní část obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 136 adres.^[3] V roce 2001 zde trvale žilo 369 obyvatel.^[4]

Dolní Bory je také název katastrálního území o rozloze 10,55 km².^[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348.^[6] Vesnice Dolní a Horní Bory byly postupně spojeny novou výstavbou a v roce 1972 došlo i k jejich administrativnímu sloučení do jedné obce s názvem Bory.^[7]

V centru Dolních Borů se nachází kostel svatého Jiljí.

Dolní Bory jsou významnou mineralogickou lokalitou, jejíž věhlas přesahuje hranice České republiky. V dole Hatě, nacházejícím se zhruba 1,5 km západně od okraje vsi, se až do roku 1972 těžil živec. Minerály z této lokality jsou zastoupeny v řadě muzeí. Proslulé jsou především krystalické odrůdy křemene, jako je záhněda či růženín, dále zde byl nalezen turmalín, skoryl, safír či andalusit.^[7] V roce 1975 byl na této lokalitě popsán nový minerál sekaninait. Mezi výjimečnější patří nálezy dumotieritu, oyamalitu nebo granátu Pokud jde o fosfáty, lze jmenovat monazit a apatit, augelit, scorzalit, Fe-Mn fosfáty zwieselit a vzácnější triplit, trifylín či sarkopsid. Karbonáty jsou zastoupeny dolomitem a sideritem. V žilách se vyskytovala i pestrá paleta rudních minerálů - wolframit, ilmenit, löllingit, pyrit, rutil, hematit, arzenopyrit, markazit, chalkopyrit nebo sfalerit. Vzácně se vyskytovaly i další minerály , jako např. symplesit, autunit, torbernit, cookeit, diaspor, anatas, sádrovec nebo hallotrichit. Na lokalitě v Dolních Borech bylo celkem popsáno 81 různých minerálů.^[8]

V roce 2009 vydala obec Bory knihu Josefa Staňka Minerály Borů a Cyrilova. Vzhledem ke své proslulosti je lokalita Hatě u Dolních Borů předmětem mimořádného zájmu sběratelů minerálů, což vede k jejímu ohrožení, ba přímo devastaci. V důsledku této devastace pegmatitové žíly i okolního lesa se lokalita, původně doporučená k ochraně, stává bezcennou.^[9]

Vesnicí Dolní Bory prochází trasa dálkové Mlynářské cyklostezky, která vede z Nového Města na Moravě přes Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou a Vranov nad Dyjí až do rakouského Hardeggu. Poblíž kostela sv. Jiljí v centru Dolních Borů ji kolmo přetíná žlutě značená turistická cesta ze Skleného nad Oslavou do Netína. Návštěvníkům je v obci k dispozici menší turistická ubytovna.

• STANĚK, Josef: Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí. 1. vyd. Bory: Obec Bory, 2009. 102 str. ISBN 978-80-254-5387-2

• Cyrilov
• Rasuveň

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bory na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Dolní Bory na webu ČÚZK
• Fotografie a popis krystalů záhněd z Dolních Borů Archivováno 16. 2. 2016 na Wayback Machine.
• Informace o turistické ubytovně