Dolní Cerekev

Dolní Cerekev
Stavení čp. 81
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Jihlava
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′40″ s. š., 15°27′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 257 (2023)[1]
Rozloha	15,84 km²[2]
Nadmořská výška	528 m n. m.
PSČ	588 45, 588 51
Počet domů	396 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Dolní Cerekev 107 588 45 Dolní Cerekev dolnicerekev@dolnicerekev.cz
Starosta	Zdeněk Dvořák (nestr.)
Oficiální web: www.dolnicerekev.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Cerekev
Další údaje
Kód obce	587044
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Dolní Cerekev (dříve také Dolní Cerekvice, německy Unter Zerekwe, Nowenstift (1349), Neustifft (1385), Neustift), rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Minus Czierequicz (1352), Czirkquicz (1358), Czyerkwicz minus (1367), Czirckwicz (1369), Nowenstift (1370), Newenstift (1373), Czierquicz Rinssonis (1376), Noua Czierkwicz Rynssonis (1379), magno Newstift (1384), Czirkwicz minus (1385), Czrqwicz, Newstift (1403), Czyerkow Rynsonis (1415), Niemeczka Czerekwicze (1558), Unter Czrekwe, Dolnj Czerekwe, Teuto Cerequicium, Deutsch Czerekwe (1790), Cerekvice dolní (1854) až k podobě Dolní Cerekev v roce 1886. Obec se původně nazývala Menší Cerekvice. Název je odvozen od staročeského cierkvicě neboli dřevěný chrám. Dříve se rovněž nazývala Neustift (nově obydlené území) či Německá Cerekev (podle německého obyvatelstva). Přívlastek dolní sloužil k odlišení od Horní Cerekve.^[4]

Historie

Dolní Cerekev byla pravděpodobně založena biskupem Pelhřimem v roce 1224. Zpočátku se jí říkalo Německá Cerekev, kvůli německým osadníkům. V roce 1451 získal obec Václav Leskovec z Leskovce, člen významného jihočeského rodu. Právě za Leskovců zde byla vybudována tvrz (první zmínka z roku 1552), dvě brány k výběru mýta a právě v této době získala Cerekev také znak. Po Bílé hoře v roce 1623 získává Cerekev opět pražské arcibiskupství, kterému Cerekev patřila až do roku 1918. V roce 1768 vypukl v obci požár, který zničil velkou část obce. Dolní Cerekvi se v její historii nevyhýbaly ani epidemie. Např. v roce 1832 vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo přes 100 občanů. V polovině 18. století byla zřízena obecná škola a v roce 1825 byla postavena nová školní budova (dnes je zde obecní úřad).

V roce 1887 byl zahájen provoz na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí. Původně měla být v Cerekvi hlavní zastávka, která je dnes v Kostelci, ale kvůli odporu místních sedláků zde byla zřízena pouze osobní zastávka. Později (v roce 1915) k ní přibyla i zastávka nákladní a skladiště. Po první světové válce začala modernizace obce velmi rychle postupovat. V roce 1928 zahájilo promítání místní kino a od roku 1937 byla obec plně elektrifikována. Druhá světová válka se do dějin obce zapsala dvěma důležitými událostmi. Dne 21. února 1945 zaútočily americké stíhací letouny^[5] (pravděpodobně ze 14. stíhací skupiny 15. letecké armády) na nákladní vlak. Lokomotiva byla vyřazena z provozu a několik vagonů bylo poškozeno. Tři osoby přišly o život, čtyři byly zraněny. 9. dubna 1945 byl poblíž drážního domku zastřelen německou hlídkou ruský zajatec. Rudá armáda dorazila do obce 10. května 1945.

V roce 1960 solní bránu silně poškodil projíždějící tank, a tak musela být o rok později zbourána. (Druhá brána byla zbourána už v roce 1850.) V této době opět dochází k další modernizaci obce. Bylo postaveno zdravotnické středisko, kulturní dům, místní rozhlas atd. Od 1. dubna 1980 byla Dolní Cerekev společně s Novým Světem a Spělovem sloučena v jednu obec.^[6] Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[7]

Přírodní poměry

Dolní Cerekev leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 12 jižně od Dušejova, 12 km jihozápadně od Jihlavy a 3,5 km od Kostelce, 1,5 km západně od Nového Světa, 9 km severovýchodně od Horní Cerekve, 2,5 km severně od Spělova, 6 km severovýchodně od Batelova a 4 km východně od Rohozné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Pacovská pahorkatina a Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Rohozenská kotlina, Čeřínecká vrchovina a Špičácké vrchoviny.^[8] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.^[9] Nejvyšší bod, Na Vrších (595 m n. m.), leží v jižní části katastru. Západně od obce stojí Botlusy (591 m n. m.) a východně Díly (567 m n. m.). Východní hranici katastru tvoří řeka Jihlava, do níž se v obci vlévá Hornohuťský potok.^[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 195 domech 1183 obyvatel, z nichž bylo 613 žen. 1178 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k židovské. Žilo zde 1174 římských katolíků a 6 příslušníků Církve československé husitské.^[11]

Správa a politika

Místní části

Městys je rozdělen na tři místní části (Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov),^[13] které leží na dvou katastrálních území (pojmenované „Dolní Cerekev“ a „Spělov“, na němž se nachází i místní část Nový Svět)^[14] a je tři základní sídelní jednotky – Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov.^[15]

Zastupitelstvo a starosta

Městys má jedenáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta ing. Zdeněk Dvořák.

Znak a vlajka

Právo užívat znak bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.^[16] Vlajka byla městysi udělena 16. července 2014.^[17]

Znak: V červeném štítě stříbrná kvádrovaná hradba rozdělená dvěma stříbrnými věžemi s cimbuřím na tři části, z nichž prostřední je vyšší a dole prolomena prázdnou branou s černou vytaženou mříží. Každá věž má tři černá okna, horní větší dělené čtvercové nad dvěma menšími, obdélnými pod sebou a černou valbovou střechu se dvěma zlatými makovicemi. Uprostřed nad hradbou kosmo vztyčený klíč šikmo přeložený vztyčenými vidlemi-podávkami, obojí stříbrné.

Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 7 : 3. V žerďové polovině červeného pruhu kosmo klíč zuby nahoru a k žerdi přeložený šikmo vidlemi-podávkami hroty nahoru, vše bílé. Bílý pruh má tři zuby ve druhé, čtvrté a šesté dvanáctině délky, sahající do tří pětin šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy SKADEX spol. s r.o., REXBA s.r.o., obchod MARKADA s.r.o., obchod Jednota, KLK, v.o.s., továrna na krmiva CEBERA s.r.o., AB Pneu s.r.o. a Dovel s.r.o.,^[18] truhlářství Javůrek, chov a prodej kuřic, Líheň Studenec, s.r.o., pekařství, výroba nábytku Syrovátka s. r. o., Výroba skleněných výrobků technikou Tiffany, prodejny smíšeného zboží ZDEVA Dolní Cerekev a Flop, kadeřnictví, Restaurace U Mayerů, Hospůdka U Králíka, Country hospoda El Paso, Kavárna Manuel a pobočka České pošty.^[19] Služby poskytují rovněž pediatr a praktický lékař.^[20]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 639, komunikace III. třídy č. 0394 a železniční trať č. 229 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.^[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Kamenice nad Lipou, Počátky, Jihlava, Rohozná, Jihlávka, Batelov, Jindřichův Hradec a Telč^[22] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.^[23] Obcí prochází značené turistické trasy – žlutá ze Spělova na Čeřínek, modrá z Čeřínku do Cejle a zelená do Jezdovic.

Školství, kultura a sport

Základní škola a mateřská škola Dolní Cerekev je příspěvková organizace zřizovaná městysem Dolní Cerekev. První zmínky o zdejším školství pochází z roku 1799, kdy v obci fungovaly dvě třídy.^[24] Základní škola měla v roce 2012/2013 kapacitu 200 dětí, mateřská pak 50 žáků. Do zdejší školy docházejí rovněž dětí ze Spělova, Kostelce a Dvorců, celkově ve školním roce 2012/2013 do zařízení chodilo 121 dětí.^[25]

Městys provozuje malé kino.^[26] Sídlí zde i knihovna.^[27] V roce 2012 bylo otevřeno Muzeum Dolní Cerekev jako součást sítě expozic regionu renesance.^[28] Nachází se zde výstava o čtyř místních hudebních skladatelích, místní historii a krajině a občanech Dolní Cerekve. Sídlí v rodném domě skladatele Karla Pádivého (čp. 36).^[29]

Ve víceúčelové sportovní hale lze provozovat házenou, volejbal (2 kurty), basketbal, tenis, florbal, malou kopanou.^[30] TJ Sokol Dolní Cerekev se věnuje házené a hraje Ligu Vysočiny.^[31] Sbor dobrovolných hasičů Dolní Cerekev byl založen v roce 1889, v roce 2010 měl 90 členů.^[32] Nachází se zde rovněž mateřské centrum, spolek zahrádkářů^[33], klub seniorů založený v roce 2010^[34] a spolek Roztoč kolektiv^[35], který zde od roku 2014 pravidelně uvádí autorské divadelní hry a od roku 2015 každoročně hudební festival Z kopce.

Pamětihodnosti

Dolní Cerekev zdobí řada kulturních památek České republiky:

• Kostel svaté Maří Magdalény – Písemnými prameny je kostel poprvé doložen v roce 1352.^[36] Hřbitov u kostela byl zrušen roku 1500. V roce 1723 byl kostel téměř kompletně přestavěn. Od té doby několikrát vyhořel a prodělal množství oprav. Poslední větší oprava byla v roce 2000, kdy byly vyměněny trámy napadené dřevomorkou, interiér byl nově vymalován a byl zde umístěn také nový oltář. Nejstarší původní částí kostela je věž se čtyřmi patry, na které dříve byly hodiny.
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – Tuto žulovou sochu vytvořil roku 1715 Ondřej (Andreas) Procházka. V současnosti stojí před Koloniálem u sv. Jána.
• Smírčí kámen u silnice do Batelova
• Fara – Fara je nejstarší poschoďový dům v Dolní Cerekvi. Na její fasádě se nacházejí sluneční hodiny z roku 1853.
• Domy čp. 74, 81 a 83 – Jde o další tři domy stojící v okolí náměstí, jež jsou kulturními památkami ČR.
• Expozice Městyse Dolní Cerekev v rodném domě Karla Pádivého, čp. 36.
• Solná brána z konce 17. stoletá stávala do roku 1961 na Z konci náměstí. Sloužila k vybírání cla ze soli dovážené do Čech ze Solné komory v Rakousku.

Rodáci

• Karel Pádivý (1908–1965), skladatel
• Blahoslav Smíšovský, skladatel
• Jaroslav Kadlec (1911–2004), církevní historik

Další fotografie

• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Úřad městyse
• 
  Kostel sv. Maří Magdalény
• 
  Fara čp. 78
• 
  Křížek u kostela
• 
  Vlaková zastávka

Odkazy

Reference

Literatura

• 100 let požární ochrany Dolní Cerekev 1889-1989. Dolní Cerekev: ZO SPO, 1989. 48 s. 
• 50 let Měšťanské školy v Dolní Cerekvi 1934-1984. Dolní Cerekev: MNV, 1984. 23 s. 
• FUČÍK, Přemysl. Bejvávalo--, aneb, Dolní Cerekev v pověstech, příbězích a lidových slavnostech. Dolní Cerekev: Josef Policar, 2010. 143 s. 
• Kadlec, Jaroslav : Z novějších dějin městečka Dolní Cerekve. VS-Pelhřimovsko 1992, č. 3, s. 12-21.
• Rod, František : Historie pošty v Dolní Cerekvi aneb jede, jede poštovský panáček. GaHL 29, 2009, č. 3, s. 43-50.

Související články

• Římskokatolická farnost Dolní Cerekev
• Římskokatolická farnost Batelov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Cerekev na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Cerekvice (sídla) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dolní Cerekev v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální webové stránky