Dolní Paseky

Dolní Paseky
Pavilon minerálního pramene.
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Aš
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′ s. š., 12°14′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	58 (2021)[1]
Katastrální území	Dolní Paseky (6,36 km²)
PSČ	352 01
Počet domů	22 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Paseky
Další údaje
Kód části obce	180165
Kód k. ú.	780162
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Paseky (do roku 1947 česky Dolní Reuth^[3], německy: Niederreuth) jsou vesnice, část města Aš v okrese Cheb. Dolní Paseky jsou ve společném osadním výboru s obcemi Vernéřov a Horní Paseky.

Geografie

Dolní Paseky se nacházejí v údolí, přibližně 3 kilometry východně od Aše, po obou březích Bílého Halštrova. Nadmořská výška je zde 545 metrů. Nachází se zde pavilon s minerálním pramenem, jehož vodu jezdí odebírat lidé z celého Ašska.

Díky blízkosti přehradní nádrže Bílý Halštrov jsou Dolní Paseky ideální chatovou oblastí. Stojí zde mnoho chat a chalup využívaných během turistické sezóny. Stálých obyvatel zde žije jen okolo čtyřiceti.

Historie

První písemná zmínka o Dolních Pasekách pochází z roku 1315, ale předpokládá se, že byly založeny ještě o něco dříve. Prvním známým vlastníkem osady byl rod Nothaftů. Později, v 15. století získávají vesnici Reitzensteinové, a později ji odkupují Zedtwitzové. V Dolních Pasekách se nacházelo panské sídlo chráněné vodním příkopem. V 15. století však bylo opuštěno, zpustlo a postupem času a úpravami nových majitelů pozemků se známky po něm vytratily. Jeho pozice již dnes není známa. Ašský továrník Christian Geipel nechal v roce 1870 otestovat minerální pramen který zde vyvěral. Později zde byl postaven malý dřevěný pavilon, který byl v roce 1930 nahrazen zděnou stavbou. V Dolních Pasekách se nacházejí jedny z nejstarších hrázděných domů ašského typu, které byly novými majiteli opraveny a dnes slouží k rekreaci.

V roce 1889 byl v Dolních Pasekách založen hřbitov. Poté, co bylo německé obyvatelstvo v roce 1945 vysídleno, byl hřbitov zpustošen, náhrobní kameny a kovové křížování zničeno či odcizeno. Mezi lety 1994 až 1996 se bývalí němečtí rodáci, či jejich potomci rozhodli ze hřbitova vytvořit pietní místo. Jak dokládají informační tabule na hřbitově, práce to nebyla nijak snadná. Hřbitov musel být revitalizován a nově oplocen. Zachráněné náhrobní kameny byli rozmístěny do půlkruhu okolo nově vytvořeného památníku. Mnohem silněji věřící Němci zde zanechali vzkaz: „Nechť tento pomník pohne svědomím těch kteří ztratili víru v Boha a úctu před člověkem, ať je varováním pro budoucí generace, a ať je nadějí pro všechny, kteří se snaží o historickou pravdu a spravedlnost a o sousedství v míru mezi Čechy a Němci.“

V roce 1869 a v letech 1961–1975 byla vesnice součástí obce Vernéřov, v letech 1880–1950 samostatnou obcí a od 1. ledna 1976 se vesnice stala součástí města Aš.^[4]

Památky

• Pomník obětem první světové války z roku 1931.
• Kamenný smírčí kříž.
• Pavilon minerálního pramene.
• Budova bývalé školy z roku 1839.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 491 obyvatel, z toho 431 německé národnosti a 60 jiné národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 41 obyvatel, 449 k evangelické církvi, jeden byl bez vyznání.^[5]

Turistika

V Dolních Pasekách se kříží zeleně a žlutě značená turistická cesta. Dolními Pasekami také prochází cyklotrasa 2061, která vede po kvalitní cestě podél Halštrova do Podhradí.

Galerie

• 

  Smírčí kříž

• 

  Vývěr kyselky

• 

  Bílý Halštrov

• 

  Revitalizovaný hřbitov.

• 

  Památník 1. a 2. světové války.

• 

  Domky.

Reference

Literatura

• Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
• Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
• Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Paseky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paseky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích