Dolní Ples t. Vodní Ples
Dolní Ples t. Vodní Ples | |
---|---|
Pohled na Dolní Ples t. Vodní Ples | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Rasošky |
Okres | Náchod |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°20′3″ s. š., 15°54′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 72 (2021)[1] |
Katastrální území | Rasošky |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
PSČ | 551 01 |
Počet domů | 22 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Ples t. Vodní Ples | |
Další údaje | |
Kód části obce | 139408 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Ples t. Vodní Ples (německy Unter Plesz nebo Wasser Plesz) je malá vesnice, část obce Rasošky v okrese Náchod. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Rasošek, v katastrálním území Rasošky o výměře 5,51 km².[3] Vesnice leží na břehu Labe, na samém okraji Východolabské tabulce, která směrem k Rasoškám přechází v Orlickou tabuli.
Název
Jméno vesnice Ples je odvozeno od apelativa „ples“, tj. prohlubeň v řece.[4]
Současný oficiální název sídla je „Dolní Ples t. Vodní Ples“.[5] V původním významu se jedná o dvojitý název, neboť v minulosti byla ves označována buď jako Dolní Ples, nebo jako Vodní Ples.[4][6] Ve statistických lexikonech obcí a jinde proto byly uváděny oba rovnocenné názvy spojené příslovcem „také“, zkracovaném jako „t.“.[7] Hovorově se používá jeden z názvů, dvojice jmen propojená zkratkou „t.“ se ale v pozdějších dobách ustálila jako oficiální název sídla.
Historie
První písemná zmínka o vesnici Ples pochází z roku 1186, k roku 1271 je zde doložena fara.[8] Stával zde farní kostel svatého Jiljí. Do 16. století vlastnil statek Ples rod Plesských z Levína, poté Plesové Heřmanští ze Sloupna, Johanka Zárubová ze Sloupna a poté rod jejího manžela. V roce 1601 se statek stal součástí smiřického panství. Protože nad soutokem Labe a Metuje byla ve druhé polovině 18. století vyměřena nová pevnost, prodal kníže Jan Václav Paar smiřické panství císaři Josefovi II. a královské komoře. Většina Plesu byla zbořena, včetně kostela (1783) a zámku,[6][9] a na místě vsi byla postavena pevnost Ples (1780–1789), později přejmenovaná na Josefov. Obyvatelstvo bylo vystěhováno do Nového Plesu a Rasošek, vsí, které byly nedaleko nově založeny.
Z původního Plesu, který tvořil dlouhou ves podél Labe, Metuje a rybníka,[10] zůstaly zachovány dvě okrajové části. Z východního konce vznikla ves Starý Ples, zatímco západní konec získal název Dolní či Vodní Ples.[4][11] Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století byla vesnice do 80. let 19. století osadou obce Ples (ta byla tehdy definitivně oficiálně rozdělena na Starý Ples, Nový Ples a Rasošky) a od té doby je součástí obce Rasošky.[12]
Současný Dolní Ples t. Vodní Ples tvoří především zástavbu na levém břehu Labe, na níž urbanisticky navazuje čtvrť Nový Josefov, součást města Jaroměř. Jižně od vsi se u silnice do Rasošek nachází josefovský vojenský hřbitov. Součástí Dolního Plesu t. Vodního Plesu je také jedna budova (čp. 9) na západním okraji katastrálního území v osadě Zálabí a několik budov, které urbanisticky splývají se zástavbou Rasošek (čp. 11, 13, 14).
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, 3. díl, M–Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. Dostupné online. S. 373–374.
- ↑ Část obce - detail: Dolní Ples t. Vodní Ples [online]. Cuzk.cz [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, sv. 19, P – Pohoř. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Kapitola Ples, s. 898.
- ↑ Statistický lexikon obcí ČSSR 1974: podle správního rozdělení k 1. lednu 1974, sčítání lidu, domů a bytů k 1. prosinci 1970. Praha: Statistický a evidenční vydavatelství tiskopisů, 1976. Dostupné online. S. 12.
- ↑ August Sedláček: Místopisný slovník historický Království českého 1908. S. 698
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, sv. 13, Jana – Kartas. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Kapitola Josefov, s. 629–630.
- ↑ I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.79 [online]. Geolab.cz [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.
- ↑ 7306-1 Starý Ples - dříve Alt Pless (Stary Ples): Indikační skici - Čechy (Národní archiv) [online]. Cuzk.cz [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Ples t. Vodní Ples na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ples (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Dolní Ples t. Vodní Ples v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com