Dolní Věstonice (archeologické naleziště)

Věstonická venuše

Dolní Věstonice jsou archeologické naleziště u obce Dolní Věstonice na jižní Moravě, asi 10 km severně od Mikulova. Jedná se o jedno z nejznámějších archeologických nalezišť ve střední Evropě. Stáří pozůstatků lovců mamutů, které zde byly objeveny, se odhaduje na 28 tisíc let. Archeologické naleziště Dolní Věstonice je od roku 2008 národní kulturní památkou České republiky.[1]

Nálezy

Věstonické nálezy pocházejí vesměs z mladého paleolitu, z doby před 25 až 30 tisíci let.

Věstonická venuše

Zdaleka nejslavnějším věstonickým nálezem je 11,5 cm vysoká soška nahé ženy se silně zvýrazněnými povislými prsy a velmi širokými boky. Je zhotovena z pálené hlíny a patří k nejstarším keramickým nálezům vůbec. Podobné sošky zhruba z téže doby a z různých materiálů (kámen, kost, keramika) se nalezly na různých místech na Moravě, ve Francii, v Itálii, v Německu, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, Ukrajině a v Rusku. Nejtypičtější a věstonické sošce nejbližší je rovněž hliněná Willendorfská venuše z nedalekého naleziště v Rakousku. Archeologové soudí, že se patrně jednalo o symbol plodnosti, o jejím použití v paleolitické společnosti se lze jen dohadovat.

Věstonická vrubovka

V roce 1937 zde byl nalezen vlčí radius, radiální kost mladého vlka s pravidelnými zářezy pazourku, což mohlo naznačovat rané pokusy o měření a počítání. Tato kost má 57 zářezů, z nichž prvních 25 je seskupeno po pěti do 5 zářezů stejné délky. To může mít vztah k počítání s pěti prsty na ruce.[2]

Pohřeb tří mladých lidí

Podrobnější informace naleznete v článku Trojhrob z Dolních Věstonic.

Tři obyvatelé Dolních Věstonic, kteří zde žili před 31 115 lety (datum kalibrace), měli mitochondriální U haploskupinu[3] a jednu mitochondriální U8 haploskupinu.[4][5] Ve vzorku Vestonice 13 byla stanovena chromozomální Y haploskupina Y (ne IJK), u vzorku Vestonice 15 to byla haploskupina Y chromozomu Y a ve vzorku Vestonice 43 haploskupina Y chromosomu F. Ve vzorku Vestonice 16 byla haploskupina Y chromozomu C1a2.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolní Věstonice (stanowisko archeologiczne) na polské Wikipedii.

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-09]. Identifikátor záznamu 26061 : paleolitické sídliště - tzv. Dolní Věstonice II. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Krótka historia matematyki - Ryszard Paweł Kostecki plik pdf str. 5.
  3. ↑ SVOBODA, Jiri. První genetická analýza trojhrobu z Dolních Věstonic - First genetic analysis of the triple burial of Dolní Věstonice (in Czech). Vesmír 90, 2011.. Vesmír. Roč. 2011, s. 282–284. Dostupné online [cit. 2019-08-09]. 
  4. ↑ Fu, Q. et al. A revised timescale for human evolution based on ancient mitochondrial genomes, Current Biology, 21 March 2013.
  5. ↑ Pleistocene Mitochondrial Genomes Suggest a Single Major Dispersal of Non-Africans and a Late Glacial Population Turnover in Europe, 2016
  6. ↑ Iain Mathieson et al. The Genomic History Of Southeastern Europe

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vestonicka venuse edit.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.)
guidance: Danny B., Licence: CC BY-SA 2.5
Věstonická Venus at the Mammoth Hunters exhibition in the National Museum in Prague