Dolní lázně v Bechyni
Dolní lázně v Bechyni | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Bývalé panské lázně v Bechyni - Zářečí | |
Účel stavby | |
lázně, hostinec, objekt k bydlení, keramická dílna | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční, barokní, klasicistní |
Výstavba | 1324 |
Stavitel | Oldřich Pluh z Rabštejna |
Současný majitel | soukromý vlastník |
Poloha | |
Adresa | Zářečí čp. 481, Bechyně, okres Tábor, Česko |
Ulice | Zářečí |
Souřadnice | 49°17′30,95″ s. š., 14°28′12,65″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14028/3-4722 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bývalé Dolní lázně (též Panská lázeň či Staré lázně)[1] se nacházejí v Bechyni - Zářečí v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Objekt je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2] Dům čp. 481 na levém břehu Lužnice je zároveň součástí městské památkové zóny Bechyně, vyhlášené 19. listopadu 1990.[3]
Historie
První zmínka o lázni se váže k roku 1324, kdy Oldřich Pluh z Rabštejna, který napřed sloužil jako vladař u pánů z Hradce a posléze byl v letech 1319–1341 podkomořím krále Jana Lucemburského, založil město Bechyni a při té příležitosti nechal na břehu řeky vybudovat také panskou lázeň. Oldřich Pluh z Rabštejna jako královský podkomoří získal značný majetek, mezi nějž patřila i zmíněná lázeň se zahradou a mlýn pod mostem přes Lužnici.[1][2] V roce 1340 město Bechyni získali od krále Šternberkové.
Nejstarší vyobrazení areálu lázní je z roku 1602 na vedutě města Bechyně od Jana (Johanna) Willenberga (1571–1613).[2] V roce 1594 Petr Vok z Rožmberka potvrdil městu Bechyni jeho městská privilegia. Zároveň při této příležitosti daroval městu „lázni“, nacházející se pod zámkem za mostem – ovšem pod podmínkou, že tam „po věčné časy každý lazebník bude šenkovati pivo panské“. Pokud by tam lazebník čepoval pivo z městského pivovaru nebo nápoje dovezené odjinud, musel by zaplatit pokutu pěti kop a lázně by propadly zpět do vlastnictví knížete.[2]
V roce 1737 je zmiňována hospoda „Na lázni“, patřící Josefu Bartlesovi z Bechyně, o dva roky ji vlastnil Matěj Mašek a pak se v průběhu staletí střídali další majitelé. V roce 1859 byly obnoveny lázeňské kabiny, ty však o čtyři roky později vyhořely (údajně se jednalo o úmyslné žhářství) a na jejich místě byla založena zahrada.[2]
V 19. století se v bývalých lázních také soustřeďovala spolková činnost místních hasičů a Sokolů.[1] V roce 1893 byl v Bechyni založen Sokol a první společná cvičení byla pořádána ve stodole u Dolních lázní. Od roku 1904 byl vlastníkem Dolních lázní Václav Janko, jeden ze zakladatelů společenstva hostinských a výčepníků v Bechyni, a po něm byl majitelem jeho syn, který zde založil firmu na opravu a převinování elektrických strojů a transformátorů. Od roku 1949 byl majitelem čp. 481 Josef Hruška a ve vlastnictví rodiny Hruškových zůstaly bývalé panské lázně až do 21. století.[2] Od roku 1993 je v budově Dolních lázní provozována keramická dílna s prodejnou.[4]
Popis
Areál bývalých lázní je ze stavebního hlediska nejstarším historickým objektem v Zářečí. Jedná se o čtyřkřídlý areál s vnitřním dvorem, zahrnující bývalou lázeň, která slouží jako obytná část, dále je zde otevřený pavilon v severozápadním rohu budov, stodola a maštale. Hlavní průčelí jednopatrové budovy, obrácené směrem k silnici, je osmiosé a má dva půlkruhově zaklenuté vjezdy. Mezi přízemím a prvním patrem je pásová římsa.[5] V jádru stavby, zejména v západním křídle u řeky, byly zachovány renesanční konstrukce, jinak celkově převažuje barokní charakter stavby s následnými klasicistními úpravami. Klasicistní prvky zde reprezentuje zejména pavilon s dórskými sloupy.[2]
V průjezdu, který vede na dvůr, a v maštali jsou původní plackové klenby. V patře mají místnosti stropy ploché.[5] Až do počátku 90. let 20. století areál představoval největší plochu střech, krytých tzv. bechyňskými háky, což byla specifická krytina, vyráběná ručně v bechyňské cihelně.[2][6]
Okolí bývalých lázní
- Plot před keramickou dílnou
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Zářečský most, vlevo za mostem bývalé lázně
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Cedule na domě čp. 481
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Dřevěná plastika „Zářečské báby“ u čp. 481
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Památkově chráněná boží muka naproti lázním
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ŠŤÁVA, Milan. Kudy šla historie: Pozvánka do lázní. Bechyňský městský zpravodaj. 2008-07, s. 2–4.
- ↑ a b c d e f g h Památkový katalog:Bývalá panská lázeň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Bechyně [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Keramika-Voborský [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Bechyně, městské lázně. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Háková střešní krytina [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní lázně v Bechyni na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pluh z Rabšteina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bechyně, okres Tábor. Zářečský most, Zářečská bába.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bechyně, okres Tábor. Zářečský most, ze Zářečí.
Bechyně, signován Jan Willenberg,1602
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bechyně, okres Tábor. Zářečí 481, tabulka „Zde v tomto domě se nenarodil, nežil, ale hlavně nezemřel žádný významný čověk a proto se nám tady dobře žije“.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Ulice a místní kuriozity v bechyňském Zářečí (březen 2014). Místopisné tabule před keramickou dílnou v budově bývalých panských lázní
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bechyně, okres Tábor. Zářečský most, z pravého břehu.