Dolní maják Suurupi

Dolní maják Suurupi
Lokace	Harku, Baltské moře, Estonsko
Souřadnice	59°28′18″ s. š., 24°24′59,58″ v. d.
Konstrukce	dřevo
První stavba	1859
Automatizován	ano
Označení/Konfigurace	Admiralty C3786 ARLHS EST-012 NGA 12767 EVA-374
Výška	15 m
Dosah	11 nm (21 km)
Charakteristika	lso W 3s
Kód památky	9465

Dolní maják Suurupi (estonsky: Suurupi alumine tuletorn) je pobřežní maják, který stojí na pobřeží poloostrova Suurupi ve vesnici Suurupi v obci Harku v kraji Harjumaa ve Finském zálivu v Baltském moři v Estonsku.^[1]

Maják je ve správě Námořního úřadu Estonska.^[2] Registrační číslo Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA) je 374^[3]

Maják je kulturní památkou Estonska vedený od 25. listopadu 1997 v seznamu památek pod číslem 9465.^[4]

Historie

První maják na poloostrově Suurupi byl dřevěný 11 m vysoký postavený v roce 1859. O rok později byl vybaven Fresnelovou čočkou. V roce 1863 byla východní stěna majáku natřená na bílo ostatní byly žluté a střecha červená. V roce 1885 v rámci oprav byl maják zvýšen o jedno podlaží (o 3,5 m). Od roku 1888 jsou všechna stěny bílé.^[5] V roce 1911 byla přistavěna dřevěná technická budova, obytný dům pro strážce majáku.^[6] V roce 1931 byl zavedeno používání acetylénové lampy a vymezen světelný sektor.^[7] Maják přežil období druhé světové války bez vážných škod. Estonská sovětská socialistická republika stavěla nové a opravovala nejvíce poškozené majáky. Díky tomu se dochoval tento jediný dřevěný maják v Estonsku. Maják je nejstarším dřevěným majákem v severní části Evropy.^[8]

V roce 1998 byla provedena rozsáhlá záchranná práce. Maják byl kompletně restaurován.

S majákem se dochovala obytná budova strážce majáku, technická budova, sauna a sklad na petrolej^[9]. Celý komplex je chráněným kulturním dědictvím Estonska. Maják je plně automatizován.^[10]

Popis

Pyramidová čtyřpatrová dřevěná věž postavená na obdélníkovém půdorysu 10 x 8 m ukončená sedlovou střechou.^[6] Maják je natřen bílou barvou.^[1] V každém patře je jiné okno, v nejvyšším patře je balkon pod zdrojem světla. Původním zdrojem světla byla petrolejová lampa, od roku 1967 byl elektrifikován.^[5]

Technická budova z roku 1911 je nízká přízemní dřevěná stavba s dělenými okny o výměru 36,2 m^2[6]

Obytný dům z roku 1911 je nízká přízemní stavba postavena na půdorysu T. Dělená okna majípůvodní okenice.^[11]

Data

zdroj^{[3][12][13][14]}

• výška světla 18 m n. m.
• dosvit 11 námořních mil
• záblesky bílého světla v intervalu 3 sekund
• sektor: bílá 242,5°–250,5°

označení

• Admiralty: C3786
• ARLHS: EST-012
• NGA: 12767
• EVA 374

Galerie

• 
  Areál majáku
• 
  Sklad petroleje
• 
  Maják a technická budova (vpravo)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dolna latarnia morska Suurupi na polské Wikipedii a Phare avant de Suurupi na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní maják Suurupi na Wikimedia Commons
• Seznam majáků Estonska estonsky
• NAVIGATSIOONIMÄRGID EESTI VETES LIST OF LIGHTS ESTONI Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. estonsky