Dolní mlýn (Telč)
| Dolní mlýn v Telči | |
|---|---|
vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | před 1553 |
| Přestavba | 1863 |
| Poloha | |
| Adresa | Radkovská č.p. 91, Staré Město, Telč, okres Jihlava,  Česko |
| Ulice | Radkovská |
| Souřadnice | 49°10′26,38″ s. š., 15°27′39,1″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35681/7-5329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní mlýn v Telči v okrese Jihlava je bývalý vodní mlýn, později parní mlýn, který stojí pod hrází Staroměstského rybníka na Telčském potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Mlýn je poprvé zmíněn roku 1553. V roce 1807 zřídil Jakub Lang v Telči továrnu na sukna a mlýn se stal v roce 1825 její součástí.[1] Areál poté získala rodina Podstatzky-Lichtenstein a v roce 1863 jej přestavěla; roku 1887 do něj dala umístit parní stroj vyrobený Pražskou akciovou společností a v roce 1923 nahradila vodní kolo Francisovou turbínou. Tento rod vlastnil mlýn až do roku 1945.[1]
Mlýn byl v provozu do roku 1957 a následně sloužil jako sklad obilí. Nebyl udržován a jeho tři patra se propadla z důvodu nadměrného zatížení. Budovy byly opuštěny a objekt bez využití chátral.[1]
Popis
Mlýn je situován v lesnatém svažitém terénu na jižním konci Staroměstského rybníka. Dominuje mu mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí s kolmo navazujícím třípodlažním obytným a správním křídlem; budovy mají sedlové střechy. Hlavní štítové klasicistní průčelí směřuje k příjezdové cestě.[2]
Voda na vodní kolo a později na turbínu vedla náhonem z rybníka. Byla přiváděna potrubím v hrázi, které ústilo do vantrok (otevřené ocelové koryto) vedoucích nad úrovní terénu; toto koryto je umístěné na kamenných pilířích a je v tomto stavu od roku 1888.[1] Dvě přepadová koryta vedená z rybníka jsou tesána do rostlé skály stejně jako do skály tesaný odpadový kanál.[1]
V areálu se nacházejí zbytky cenného strojního zařízení, například část transmisí, korečkové výtahy k přepravě meliva nebo dřevěné násypky.[1] V roce 1930 je zde uváděna jedna Francisova turbína (průtok 0,245 m³/s, spád 9,3 m, výkon 22,8 k).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Dolní, Parní mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 18.8.2013. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Parní mlýn s hrází se splavy a mosty. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000147484, rejstříkové číslo ÚSKP 35681/7-5329. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn a hráz se splavy a mosty na Wikimedia Commons - Telč na webu ČÚZK, Archivní mapy (1835)
- Parní mlýn. Telč, oficiální stránky města. Turista a volný čas, Turistické atraktivity. Terezie Veselá, 04.05.2012
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Telč, Staré Město, parní mlýn pod hrází Staroměstského rybníka