Dolnosaský kraj

Mapa Dolnosaského kraje

Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj (německy Niedersächsischer Reichskreis, latinsky Circulus Saxonicus inferior, anglicky Lower Saxon Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu.

Členové kraje

Krajské stavy nebyly rozděleny do kúrií, ale zasedaly a hlasovaly dohromady v jedné jediné valné hromadě. Jejich počet se v průběhu staletí měnil, oproti jiným krajům, jen málo.

Vysvětlivky: V – knížata, která před r. 1803 získala virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu, V1 – knížata, kterým byl virilní hlas toho roku přislíben.

Členové v 17. a 18. století

  • Brémské arcibiskupství, V (od r. 1648 vévodství), r. 1648 přešlo na lavici světských krajských knížat
  • Halberstadtské biskupství, V (od r. 1648 knížectví) – od r. 1648 součást Braniborského kurfiřtství
  • Hildesheimské biskupství, V
  • Lübecké biskupství, V (od reformace, resp. r. 1648 luteránské s dědičnými biskupy z Gottorpského rodu, od r. 1803 světské knížectví s centrem v Eutinu)
  • Ratzeburské biskupství, V (od r. 1648 světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 Meklenbursko-Střelicka, ke krajským stavům patřilo až od reformace
  • Zvěřínské biskupství, V (od r. 1648 světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 součást Meklenbursko-Zvěřínska, ke krajským stavům patřilo až od reformace
  • Klášter Riddagshausen – od r. 1567 součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  • Okněžněný klášter Gandersheim – jeho říšská bezprostřednost a krajské stavovství zpochybňována ze strany Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  • Brémské vévodství, V (od r. 1648) – v l. 1648–1720 součást Švédska, poté k Hannoverskému kurfiřtství
  • Blankenburské knížectví, V1 (od r. 1707, předtím hrabství) – vládla brunšvická sekundogenitura, od r. 1731 opět součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  • Brunšvicko-calenberské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství), od r. 1692 znovusjednoceno do Hannoverska)
  • Brunšvicko-grubenhagenské knížectví, V od r. 1692 (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) znovusjednoceno do Hannoverska)
  • Holštýnské vévodství, glückstadtský (královský) úděl, V – náleželo od dělení r. 1544 Dánsku (předtím v dánských rukách celé Holštýnsko)
  • Holštýnsko-gottorpské vévodství, V (gottorpský úděl) – náleželo od dělení r. 1544 do r. 1773 Gottorpským vévodům – Holštýnsko jako celek v kraji od r. 1548
  • Lüneburské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) r. 1705 znovusjednoceno do Hannoverska)
  • Meklenbursko-güstrowské vévodství, V (vzniklo 1621, od r. 1699 opět součást Meklenburska-Zvěřínska)
  • Meklenbursko-zvěřínské vévodství, V
  • Říšské hrabství Rantzau (na krajském sněmu od r. 1662, od r. 1726 dánské)
  • Sasko-lauenburské vévodství (od r. 1689 součást Lüneburského knížectví)
  • Brunšvicko-wolffenbüttelské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  • Hrabství Regenstein (před r. 1599 Hrabství Blankenburg-Regenstein) – r. 1599 rozděleno mezi Brunšvicko-Wolffenbüttelsko (viz Blankenburg) a Halberstadtské biskupství, halberstadtská část pak měnila majitele (mj. Maxmilián z Valdštejna), až r. 1648 připadlo Braniborsku, Braniborsko se krajských sněmů již neúčastnilo

Bývalí členové se zaniklým hlasem

  • Holštýnsko-haderslebenské vévodství (v l. 1544–1581, pak rozděleno mezi královské Holštýnsko a Holštýnsko-Gottorpsko)
  • Holštýnsko-pinneberské hrabství (domácí dynastie Schauenburgů vymřela r. 1635, v l. 1640–1650 rozděleno mezi Dánsko, Holštýnsko-Gottorpsko a Rantzau)
  • Hrabství Amt Segenberg a Fleinschberg (1628–1629) (krátký pokus zřídit říšské hrabství kolem holštýnského Segebergu a šlesvického Flensburgu pro Albrechta z Valdštejna, po míru s Dánskem vráceno)

Chybně uváděné stavy

  • Hrabství Wunstorf (již od r. 1442 součást Brunšvicka, chybně uváděla matrika z r. 1532, opraveno v matrice z r. 1535)
  • Města Hildesheim, Lüneburg a Brunšvik (nebyla říšskými městy, šlo hlavní města různých knížectví)

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online

Média použitá na této stránce

DEU Luebeck COA.svg
Coat of arms of the city of en:Lübeck in Schleswig-Holstein, Germany.
Wappen Bremen Nur Schild.svg
Wappen der Freien Hansestadt Bremen. Diese Darstellung zeigt nur den Schild des Wappens mit dem Schlüssel.
Ratzeburg-Fürst.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms
CoA Bremen Diocese.svg
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Roman Catholic Archdiocese of Bremen
Schwerin-Fürst.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Principality of Schwerin, the former bishopric of Schwerin (Germany)
Brunswick-Lüneburg Arms.svg
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0

Coat of arms of Brunswick-Lüneburg

Blazon: Per pale, I Gules two lions passant guardant Or (for Brunswick), II Or a semy of hearts Gules a lion rampant Azure (for Lunenburg)
Holstein Arms.svg
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0

Coat of arms of Holstein

Blazon: Gules, a nesselblatt argent.
Wappen Goslar.svg
Coat of Arms of the town en:Goslar.
Coat of arms of the Welf-Brunswick family.svg
Autor: FDRMRZUSA, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Welf-Brunswick family with errors.
Schwerin-Bistum1.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms of the bishopric of Schwerin
Party per pale sable and or.svg
W3C-validity not checked.
Ratzeburg-Bistum.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms of the bishopric of Ratzeburg
Locator Lower Saxon Circle.svg
Autor: Sir Iain, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator Map of the Lower Saxon Circle of Holy Roman Empire.
Wappen Fürstentum Lübeck.svg
Autor: SVG: glglgl - original: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the principality of Lübeck (1829) 1: county of Oldenburg; 2: county of Delmenhorst; heart: principality of Lübeck
Holstein-Pinneberg.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms county of Holstein-Pinneberg
Coat of Arms of the Bishopric of Hildesheim.svg
Coat of Arms of the (Prince-)Bishopric of Hildesheim.
Wappen Mecklenburg-Schwerin 2.svg
Coat of arms of the duchy of Mecklenburg-Schwerin
Blankenburg-Regenstein.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Blankenburg-Regenstein
Coat of arms of Varde.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Esc Muehlhausen-Thueringen.png
Escutcheon of the coat of arms of Mühlhausen-Thüringen, created from Image:Wappen_Muehlhausen-Thueringen.png by trimming off the crest etc. For this second version I also trimmed off the "ears" at the top corners, which have no heraldic significance, and which made its aspect ratio wrong.
Wappen Landkreis Halberstadt.svg
Coat of Arms of the former German district of Halberstadt
DEU Amt Rantzau COA.svg
Coat of arms of the Amt (county) Rantzau in Schleswig-Holstein, Germany.