Dolorès Maratová

Dolorès Maratová
Dolorès Maratová (2021)
(c) Claude Truong-Ngoc / Wikimedia Commons - cc-by-sa-4.0
Dolorès Maratová (2021)
Narození26. října 1944 (79 let)
Paříž
Povolánífotografka
Webová stránkawww.doloresmarat.fr/photographe/accueil.php
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolorès Maratová (nepřechýleně Dolorès Marat; * 26. října 1944 Paříž) je francouzská nezávislá fotografka samouk.

Životopis

Dolorès Maratová, která pochází ze skromných poměrů, se narodila v Paříži 26. října 1944.[1][2] Její matka byla rolnice, její otec zůstává neznámý. Vyrostla v Boissy-Saint-Léger.[3]

Dolorès začala pracovat v patnácti letech jako švadlena. Během dovolené se prostřednictvím malého inzerátu seznámila s panem Froissardem, fotografem, který provozoval malý obchod v Sucy-en-Brie a prodával fotoaparáty a rozvíjel amatérskou tvorbu. Hledal paní na úklid. Froissard si okamžitě všiml, že Dolorès má pro fotografování vášeň, a po několika jednáních s její matkou ji najme jako učednici. Zůstala tři roky[4] a vyučila se řemeslu: vyvolávání filmů, retuše, pořizování svatebních fotografií, vytváření podobenkových portrétů na dokumenty a prodej fotoaparátů.[3]

V devatenácti letech se vdala a stala se pouliční fotografkou. Ve svých pětadvaceti letech vstoupila do černobílé fotolaboratoře časopisu L'Oréal Your Beauty. Laboratorní asistentka a tiskařka, produkovala tisky pro fotografy jako Guy Bourdin, Helmut Newton, Jean-Loup Sieff nebo Sarah Moon.[3]

Od roku 1982 navštěvovala Rencontres d'Arles, kde začala vystavovat svou osobní práci, ale byla velmi špatně přijata.

Když se v roce 1985 uzavřela černobílá laboratoř Your Beauty, přešla na barevnou fotografii a stala se jedinou fotografkou časopisu. Fotografovala šperky, parfémy a módní doplňky, portréty, zátiší ovoce a zeleniny ale i reportáže.[3]

New York objevila v roce 1994 u příležitosti objednávky. Město se jí tak líbilo, že se tam sedm let vracela sem a tam díky dvěma přátelům, u kterých bydlela.

Během tohoto období uskutečnila dvě výstavy, ve Witkin Gallery, poté v Aperture.[4][5] Její kniha New York USA vyšla v roce 2002.

Od roku 1995 se stala fotografkou na volné noze a pracovala na zakázkách pro Hermès, J. M. Weston, Leica, Conservatoire du Littoral a pro denní tisk a časopis (Liberation, Le Monde, Le Monde Diplomatique, L'Express, VSD...).

Její fotografie nabízejí texturu a sametovou a smyslnou barevnou paletu díky procesu Fresson, který používala od roku 1983 pro realizaci svých tisků. ýtvarný tisk svých obrázků pomocí pigmentových inkoustů na japonský papír.

V roce 2020 darovala 200 výtisků svého díla a svých archivů Médiathèque de l'Architecture et du Patrimoine, která uchovává fotografické dědictví francouzského státu.[6]

Dolorès Maratová žije a pracuje v Avignonu. Ve Francii a Spojených státech ji zastupuje Louis' Dimension Gallery[7], pokračuje ve své práci jako autorka a vede fotografické workshopy.

Publikace

  • Éclipse, Paris, Contrejour, 1990
  • Rives, Paris, Éditions Marval, 1995
  • Carven: half a century of elegance, Dominique Paulvé, Paris, Éditions Gründ, 1995, 207 s. ISBN 2-7000-2007-3
  • Boulevard Maritime, avec Frédéric H. Fajardie, Carnet de voyage no 9, Le Point du jour éditeur, 2000
  • Labyrinthe, Le point du jour éditeur et Dewi Lewis Publishing, 2001
  • New-York USA, avec Patrick Roegiers, Paris, Éditions Marval, 2002
  • Illusion, avec Marie Darrieussecq, Éditions Filigranes, 2003
  • Near Life Experience, une chorégraphie d’Angelin Preljocaj, photographies de Dolorès Marat, texte et conception éditoriale d’Éric Reinhardt, ArjoWiggins, hors commerce, 2003
  • La mer de la tranquillité, journal de Jean-Luc Bitton, illustré par des photographies de Dolorès Marat, Éditions Les Petits Matins, listopad 2005.
  • Paris, correspondances, text: Arlette Farge, Avignon, Éditions La Pionnière, 2015[8].
  • Palmyre et autres Orients, text: Dominique Janvier, Avignon, Éditions La Pionnière, 2016
  • Mezzo voce, text: Lionel Bourg, Paris, Éditions Fario, 2018 ISBN 9791091902472
  • Lune rouge et autres animaux familiers, text: Vincent Pélissier, Paris, Éditions Fario, 2021 ISBN 979-10-91902-74-8

Kolektivní a samostatné výstavy

Neúplný seznam
  • 1987: Exposition Fresson espace Sainte-Luce, Arles[9]
  • 1987: Les Imagiques, Festival d’Aix-en-Provence[9]
  • 1988: Mois de la photographie, Paříž[9]
  • 1993: Galerie Pons, Paříž / Galerie Fnac Étoile, Paříž[9]
  • 1998: The Witkin Gallery, New York[9]
  • 2000: Watt’s Gallery, New York / Photographers’ Gallery, Londres / Mois de la photo ; Galerie Serge Abouckrat ; Galerie Thierry Marlat; Mémoire de l’Europe, Hôtel de ville, Paris Photo, Carrousel du Louvre ; Damasquine Gallery, Brusel (Belgie)[9].
  • 2014: Rétrospective, Promenades photographiques de Vendôme[2].
  • 2015: Mille Rêves, Galerie Leica, Paříž[10].
  • 2016: Dolorès Marat – Zoom, Flair Galerie, Arles.
  • 2017: Paysages français – Une aventure photographique, 1984–2017, Francouzská národní knihovna, Paříž.
  • 2018: Eyes Wild Open, Le Botanique, Brusel[11].
  • 2019: Biennale des photographes du monde arabe contemporain, Galerie XII, Paříž[12].
  • 2019: Exposition Dolores Marat, Lasécu, espace d’art contemporain, Lille.
  • 2019: Cascade, Villa Pérochon, Niort[13].
  • 2020: Vis à vis, Espace ++, Arles.
  • 2021: Des mots pour voir, festival Portrait(s), Rendez-vous photographiques de Vichy[14].
  • 2021: Au fil d’une vie, La Chambre, Strasbourg, du 18 septembre au 14 novembre[15].
  • 2021: Couper le son et arrêter le mouvement, exposition collective, Médiathèque de l'architecture et du patrimoine, Le Quadrilatère, Centre d’art de Beauvais, dans le cadre des 18e Photaumnales, 17. září 2021 – 2. ledna 2022.

Sbírky

  • Musée Guggenheim, New York[1]
  • Musée de la photographie, Charleroi[1]
  • Galerie Frédéric-Bazille, Montpellier[1]
  • Artothèque de Nantes[1]
  • Galerie Fnac, Paříž[1]
  • L’Œil Écoute, Solignac[1]
  • Coimbra (Portugalsko)[1]
  • Maison européenne de la photographie, Paříž[1]
  • Collection Neuflize OBC[1]
  • Fonds national d’art contemporain[1]
  • Département des estampes et de la photographie de la Bibliothèque nationale de France, Paříž[1]
  • Artothèque de Lyon[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolorès Marat na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m https://www.cnap.fr/dolores-marat
  2. ↑ a b Dominique Poiret, « Dolorès Marat, le trouble au plus près », Libération, 11. 7. 2014.
  3. ↑ a b c d Michel Guerrin, « Dolorès Marat, une photographe sur le fil de l’énigme », Le Monde, 13. 8. 2001.
  4. ↑ a b Muriel Adrien, « Entretien avec Dolores Marat », Transatlantica, 2|2013, septembre 2014,
  5. ↑ Aperture est une institution artistique à but non lucratif consacrée à la photographie, fondée en 1952 par Ansel Adams, Minor White, Barbara Morgan, Dorothea Lange, Nancy Newhallová, Beaumont Newhall
  6. ↑ « Dolorès Marat fait une première donation de ses archives à l’État », Médiathèque de l’architecture et du patrimoine, únor 2020.
  7. ↑ Dolorès Marat. Louis' Dimension - GLD Art Gallery [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dominique Poiret, « Dolorès Marat dans le métro »[nedostupný zdroj], Libération, 10 décembre 2015.
  9. ↑ a b c d e f Expositions [online]. [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ « Dolorès Marat, une photographie qui semble se fondre dans la peinture », L’Humanité, 10 Février 2015.
  11. ↑ Pascal Goffaux, « Les yeux grands ouverts de Dolorès Marat », RTBF, 18 avril 2018.
  12. ↑ Clémentine Mercier, « Si proche Orient Archivováno 6. 12. 2019 na Wayback Machine.,, Libération, 20 septembre 2019.
  13. ↑ Les bleus à l’âme de Dolorès Marat [online]. 20/06/2019 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Portrait(s), Les rendez-vous photographiques de Vichy 2021 [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Au fil d’une vie - du 18 septembre au 14 novembre - Strasbourg [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dolorès Marat par Claude Truong-Ngoc septembre 2021.jpg
(c) Claude Truong-Ngoc / Wikimedia Commons - cc-by-sa-4.0
Dolorès Marat par Claude Truong-Ngoc septembre 2021