Domácí kuchařka (Rettigová)

Domácí kuchařka
Autor	Magdalena Dobromila Rettigová
Země	Rakouské císařství
Jazyk	čeština
Žánr	kuchařka
Datum vydání	1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domácí kuchařka s podtitulem Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky České a Moravské je kuchařka z roku 1826 od české spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové.^[1]

Edice

Domácí kuchařka byla poprvé vydána roku 1826 nakladatelstvím Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové.^[2] Nešlo přitom o první českou kuchařskou knihu, na rozdíl od svých předchůdkyň byla ale kuchařka Rettigové určena lidovějším vrstvám, byla psána srozumitelně a jídla v ní uvedená nebyla nepřiměřeně náročná na přípravu a dostupnost surovin.^[3] Důležitým kladem byl také fakt, že kuchařka byla psána českým jazykem.^[1] Ve výsledku se stala natolik populární, že od té doby vyšla v několika desítkách edicí.^[4]

Obsah

Rettigová ve své kuchařce položila základ členění receptů pro budoucí publikace tohoto žánru.^[5] Recepty byly tematicky řazeny do kapitol od polévek přes hlavní jídla až k salátům a moučníkům. V původním vydání bylo uvedeno přes 700 receptů.^[2]
Kromě receptů samotných obsahovala kniha i instrukce, jak sestavit jídla pro běžné stolování či slavnostní tabuli^[6] a také obecnější doporučení, jak se starat o kuchyni a jak zacházet se surovinami.^[7]

Forma

V textu jsou používány tradiční a dobové české váhové a objemové jednotky, jako například lot, kvintlík, libra, mandel, máz, pinta či žejdlík.^[8] Recepty byly psány spisovnou češtinou (Rettigová byla mimo jiné také zapálenou vlastenkou).^[1]

Pokrmy

Jak uvádí podtitul publikace, kuchařka obsahovala recepty na jídla „masitá“ i „postní“. Mezi masitými pokrmy mělo zvláštní místo maso hovězí, ostatní masa (včetně zvěřiny) byla řazena zvlášť do společné kapitoly. Mezi postními jídly figurovaly například pokrmy z ryb.^[6] Objevil se zde mimo jiné také recept na svíčkovou, ačkoli se liší od její podoby z 21. století.^[9] Jídlům dle Rettigové bývá z moderního pohledu vyčítána nezdravost a „těžkost“, autorka se nicméně snažila sestavovat jídelníček tak, aby byl pestrý. V receptech se objevovalo ovoce i zelenina, byť zpravidla v tepelně upraveném stavu (například smažené švestky či sladký salát z žemlí a ovoce).^[6] Objevily se přitom i poměrně zajímavé ingredience jako ananas, chřest nebo artyčoky.^[5] Nebyly uvedeny žádné recepty zahrnující syrovou zeleninu (přípravu hlávkového či okurkového salátu považovala autorka za samozřejmost, jež není třeba zmiňovat).^[6]

Kritika

Myšlenky a postupy prezentované Rettigovou se v průběhu historie staly kromě uznání také cílem kritiky. Například literární vědec Arne Novák považoval autorčino zaujetí gastronomií za příliš nízké z hlediska vzletných cílů národního obrození. Z pohledu modernějších kritiků může zase vadit obecné vyznění díla Rettigové, z něhož vyplývá, že ideálem směřování ženy je dokonale udržovaná domácnost a péče o muže jako hlavu rodiny.^[3]

Odkazy

Reference