Domašov nad Bystřicí

Domašov nad Bystřicí
Náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Šternberk
Obec s rozšířenou působností	Šternberk (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°44′32″ s. š., 17°26′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	491 (2024)[1]
Rozloha	15,98 km²[2]
Nadmořská výška	510 m n. m.
PSČ	783 06
Počet domů	139 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Náměstí 35 783 06 Domašov nad Bystřicí ou@domasovnadbystrici.cz
Starostka	Lucie Menšová
Oficiální web: www.domasovnadbystrici.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Domašov nad Bystřicí
Další údaje
Kód obce	545279
Kód části obce	30813
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domašov nad Bystřicí (dříve též Domštát^[4] nebo Tomášov; německy Domstadt či Domstadtl^[5]) je obec, která se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, asi 10 km východně od Šternberka. Leží v Nízkém Jeseníku v zalesněném údolí říčky Bystřice, podél které také vede železniční trať Olomouc – Opava východ. Žije zde 491^[1] obyvatel.

Poprvé je Domašov zaznamenán v listině z roku 1269^[6] a v pozdější listině v roce 1274,^[7] kde je uváděn v latinském tvaru Domatsov. Podobný nejstarší český název uvádí listina z roku 1410, která uvádí tvar Domassov. V českých listinách a písemnostech se lze rovněž setkat s názvy Domaštat (1516), Thomštat (1771) nebo Tomášov (1850). V německých pramenech se objevují pojmenování Domstadt (1547), Domestat (1561), Domostat (1636) a Domastadtl (1751).^[8] Názvy vycházejí z původní podoby Thomasstat, která se nachází v listině z roku 1323,^[9] kterou byla původní ves jmenována městem.^[10]

Domašov spolu s nedalekými Hraničními Petrovicemi a Bělou původně náležel jako léno olomouckému biskupovi,^{[P 1]} od kterého byl odkoupen v roce 1403 tehdejším majitelem šternberského panství Petrem z Kravař a v rámci kterého zůstal trvale součástí až do zániku patrimoniální správy v roce 1848, kdy se o dva roky později stal součástí vytvořeného okresu Šternberk, s výjimkou let 1938–1945, ve kterých došlo k jeho připojení k Německu a podřízení landrátu v Moravském Berouně náležejícímu k Sudetské župě.^[11] V roce 1960 se při reorganizaci státní správy a zániku některých menších okresů připojil k okresu Olomouc.

Toto sídlo bylo původně důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska. Ze středověku se zde zachovaly zbytky tvrze na ostrohu ve vzdálenosti asi 120 metrů od kostela směrem ke hřbitovu. Tvrz svou funkcí sloužila nejen k ochraně kupecké cesty, ale zároveň jako odpočívadlo pro byzantské kupce, kteří touto cestou jezdili k Baltskému moři. Někdy v době, kdy se Domašov dostává do rukou Petra z Kravař a tím trvalou součástí panství Šternberk, je povýšen na město.^{[P 2]} To souviselo mimo jiné s povahou tohoto sídla, jehož obyvatelé se ve středověku do značné míry zabývali hornictvím a zpracováním železné rudy. Až v pozdější době převládl ráz téměř zemědělský s menším podílem řemeslné výroby.^[11]

Správu obce vykonával v zastoupení vrchnosti rychtář společně s purkmistrem a několika konšely (přísežnými). V roce 1548 získala obec městskou rychtu a správní moc přešla do rukou městské rady. V tomtéž roce je také poprvé zmíněna místní, později rychtářská, rodina Rosensprungů,^[12] jejíž členové postupně obsazovali rychty v okolí a ve stoletích následujících se celý rod výrazně rozvětvil v dalších okolních obcích. V roce 1617 byla Domašovu propůjčena králem Matyášem městská práva a v roce 1626 tehdejší držitelé panství Jindřich Václav a Karel Friedrich vévodové Münsterberští, páni na Šternberku a Jevišovicích, osvobozují poddané v městečku Domašově nad Bystřicí od povinných robot za stanovený roční plat.^[13] V roce 1636 dostal Domašov od vévody Silvia Würtemberského právo várečné a odúmrť.^{[P 3]} Místní fojtství společně se statkem za fojta Michaela Bernarda^{[P 4]} od téhož majitele panství získalo v prosinci 1659 výsady.^[14] V roce 1690 bylo městečko osvobozeno od stavění sirotků. V polovině 17. století měl Domašov přechodně status svobodného horního města.^[10]

Ve dnech 29. a 30. června 1758 zde proběhla tzv. bitva u Domašova mezi rakouskými a pruskými vojsky. Rakušané pod velením generálmajora Ernsta Gideona von Laudon a generálmajora Josefa von Žiškovič napadli a rozprášili zásobovací konvoj pro pruskou armádu obléhající Olomouc, chráněnou silami generála Hanse Joachima von Ziethen, načež Fridrich II. opustil v důsledku těchto ztrát 2. července své pozice u moravské metropole.^[15] Na paměť této události o sto let později nechalo na místě této události město Olomouc postavit tzv. Černý kříž

V roce 1791 byl postaven kostel svaté Anny na místě původního dřevěného kostelíka zříceného o rok dříve a osazen oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko. Již na přelomu 18. a 19. století zde byla triviální, později obecná škola. Dne 1. července 1872 byl zahájen provoz na Moravsko-slezské centrální dráze Olomouc – Opava, nynější staniční budova byla postavena v roce 1883. Konec devatenáctého a přelom dvacátého století je ve znamení postupného rozvoje průmyslu. Postaven byl mlýn a lihovar, později podnik na zpracování kyselek z místních pramenů a otevření kamenolomu.^[11] V roce 1921 byla v městečku založena menšinová česká škola. V roce 1949 došlo ke zřízení vojenského prostoru Libavá na sousedním katastru obce.

Domašov byl obcí téměř s čistě převládajícím německým etnikem. Výjimku tvoří pouze pár českých jmen uváděných v urbářích v průběhu šestnáctého století a poté až v roce 1930 provedené sčítání obyvatel, které uvádí, že v městečku Domašově žilo 1149 obyvatel a z toho jen 88 Čechů.^[16] Ke kompletní výměně obyvatelstva dochází až po roce 1945, kdy vlivem vysídlení Němců z Československa přicházejí noví čeští dosídlenci, kteří však demograficky již původní stav obyvatel nenaplnili.

Obec se k 1. lednu 2016 na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, mírně rozšířila o katastrální území Domašov nad Bystřicí I, které do 31. prosince 2015 náleželo k vojenskému újezdu Libavá. Původně ovšem pozemky téměř celého moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I tvořilo okrajovou část katastrálního území Smilov, pouze severní okraj náležel před tímto datem ke katastrálnímu území Bělá. Smilov i Bělá byly před vznikem vojenského újezdu Libavá samostatnými obcemi, jejichž celá zástavba byla po začlenění do Libavé soustavně ničena, až byla nakonec srovnána se zemí. K 20. prosinci 2002 byly oba katastry zrušeny a půda moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I začleněna do rozšířeného k. ú. Město Libavá, z něhož byla vyčleněna k 2. červnu 2014^[17] v rámci příprav na optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Libavá.

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny udělení vlajky obce.^[18]

Jižním směrem od obce se nachází přírodní památka Kamenné proudy a k němu navazující naučná stezka.

Obec se nečlení na části. Od roku 2016 má dvě katastrální území, Domašov nad Bystřicí a Domašov nad Bystřicí I. Převážná většina území obce patří do katastru Domašov nad Bystřicí o rozloze 15,951448 km², Domašov nad Bystřicí I je naproti tomu velmi malé katastrální území o rozloze 0,031919 km²,^[21] fakticky jde jen o jediný pozemek, který je převážně zalesněný.

Domašovem vede silnice II/444 a železniční trať Olomouc – Opava východ se stanicí Domašov nad Bystřicí.

V obci se nachází kostel sv. Anny postavený v roce 1791. Před vchodem u kostela sv. Anny stojí kamenný kříž z roku 1878. Někdejší městské jádro bylo citelně poznamenáno demolicemi.^[10] Na náměstí obce stojí kamenný kříž s obrazem Poslední večeře. Nachází se zde také pomník Osvobození roku 1945.

• Gert von Bally (*1944), německý fyzik^[22]

• 
  Kostel svaté Anny
• 
  Kříž na návsi
• 
  Památník bitvy u Domašova
• 
  Budova železniční stanice
• 
  Bývalá letní ubytovna (Ferienheim) v blízkosti kyselky
• 
  Areál stáčírny minerálních vod Salicia
• 
  Bývalý mlýn a pekárna
• 
  Studánka Nad tratí

• Římskokatolická farnost Jívová
• Studánka Nad tratí – pramen v údolí řeky Bystřice v katastru obce Domašov nad Bystřicí

• Galerie Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons
• Domašov nad Bystřicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)