Domamil

Domamil
Náves v Domamili
Náves v Domamili
Znak obce DomamilVlajka obce Domamil
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel317 (2024)[1]
Rozloha10,95 km²[2]
Katastrální územíDomamil
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ675 43
Počet domů123 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDomamil 135
675 43 Domamil
ou-domamil@volny.cz
StarostaLukáš Kisela
Oficiální web: www.domamil.eu
Domamil
Další údaje
Kód obce590568
Kód části obce30546
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domamil (v ženském rodu dle vzoru píseň, německy Domamühl či Thomamühl) je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 495 metrů nad mořem. Obec leží v okrese Třebíč v kraji Vysočina a patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 317[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Štěpkov, Želetava, Komárovice, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic, Litohoř, Martínkov a Budkov.

Geografie

Obec se nachází 9 km severozápadně od Moravských Budějovic.[4]

Domamilí prochází z východu na západ silnice II/151 ze Štěpkova do Litohoře, kde se napojuje na silnici I/38. Severovýchodně ze zastavěného území obce pak vede silnice do Martínkova, severozápadně do Meziříčka a jižně do Komárovic s odbočkou k samotě Radvan a do Vranína. Jižně od kapličky V Zákopech vede užitková lesní silnice k hájence U Lesovny. Ze západu na východ vede přes území obce cyklostezky 5124.

Východní část území obce je zemědělsky využívána, stejně tak i oblast severně a jižně od vesnice, na jižním okraji obce je však zalesněná oblast pod kopcem Kopec. Západně od vesnice podél silnice II/151 je také zemědělsky využívaná půda, stejně tak jižně od lesovny. Zalesněná a kopcovitá část je na jižním okraji území obce. Západní, jihozápadní a severozápadní oblast je zalesněná.

Na jihozápadním okraji obce pramení nepojmenovaný potok, na jehož toku leží rybník U lesovny, potok se následně u zastavěného území obce vlévá do Rokytky. Na západním okraji obce pak pramení několik nepojmenovaných potoků, jež se stýkají do potoka, na jehož toku leží Nový rybník, tento potok se také u zastavěného území obce vlévá do Rokytky. Rokytka pramení těsně za západními hranicemi území obce, na jejím toku se nachází rybníky Partyzánský rybník s přilehlou studánkou U Partyzána, nepojmenovaný rybník a Pivovarský rybník, následně protéká přes zastavěné území obce a posléze je z Rokytky vyvedeno rameno na kterém se nachází koupaliště, pak tvoří hranici území obce. Do Rokytky se pak vlévá nepojmenovaný potok, který pramení na severozápadním okraji území obce, teče východně přes rybník Opička a tvoří severní hranici území obce. O kousek dál se do Rokytky vlévá Podhorský potok a nepojmenovaný potok, který pramení na východním okraji obce a na jehož toku leží rybníky Markéta a Lenka.

Území obce je relativně kopcovité, jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 500-580 metry nad mořem, jižní část je výše a kopcovitější, severní část území obce je relativně rovinatá. Jižně od zastavěného území obce se nachází kopec Kopec (549 m), jižně od jižních hranic území obce se nachází kopec Láč (587 m), těsně za západní hranicí území obce se nachází vrchol Kmeti (569 m). Těsně za severní hranicí území obce se nachází malý hřeben kopce Hory (624 m).

Téměř uprostřed území obce se nachází zastavěné území obce, na jižním okraji území obce se nachází středisko Radvan se středovlnným vysílačem RKS Moravské Budějovice, jihozápadně od vesnice se nachází na okraji lesa Lesovna s přilehlým rybníkem U lesovny.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190, kdy byla vesnice zmíněna v zakládací listině louckého kláštera. V roce 1220 pak bylo Domamili potvrzeno patronátní právo a roku 1234 byla opět vesnice potvrzena Václavem I. jako majetek louckého kláštera. V roce 1285 stále ještě Domamil patřila do majetku louckého kláštera. Snad kolem roku 1409 byl v obci postaven kostel svatého Prokopa.

Až roku 1539 zakoupil vesnici Václav Chroustenský z Malovar, zemský sněm však tento obchod zneplatnil a tak byla vesnice opět vrácena do majetku kláštera. Mezi lety 1634 a 1640 byl opraven domamilský statek, postaven pivovar, mlýn a založen rybník Loucký. Kolem roku 1738 byla v obci založena škola. V roce 1784 byl z úřední moci zrušen klášter v Louce a majetek, včetně Domamile, byl převeden pod náboženský fond. Ten pak v roce 1802 prodal Domamil hraběti Josefu Wallisovi. Mezi lety 1828 a 1830 byla místo chalupy čp. 10 postavena školní budova.[6] Do roku 1849 byla vesnice součástí budečského panství, od roku 1850 byl součástí okresu Znojmo a od roku 1896 pak spadal pod okres Moravské Budějovice. Mezi lety 1850 a 1869 pod Domamil spadal i Štěpkov.[4] V roce 1870 byl pivovar i mlýn zrušeny,[6] ale také byla v obci zřízena poštovní stanice.[7] Od roku 1899 se v obci začaly konat trhy, ty pak byly po první světové válce zrušeny.[6] Roku 1897 byla nedaleko obce v Zákopech postavena kaplička.[6] V roce 1944 bylo mnoho občanů odvlečeno na nucené práce. Na konci druhé světové války se odehrála bitva mezi německou a ruskou armádou nedaleko kaple v Zákopech nedaleko vesnice.[6] Při této bitvě byla kaplička poškozena a v červnu téhož roku pak i opravena. V roce 1944 byla také osazena oltářním obrazem.[8] Mezi lety 1949 a 1960 patřila vesnice Domamil do politického okresu Moravské Budějovice.[4]

Roku 1954 pak byl postaven rozhlasový vysílač na kopci Radvan. Mezi lety 1957 a 1960 byla v obci postavena nová budova sokolovny. V roce 1956 pak bylo v obci založeno JZD, rozšíření o další drobné zemědělce přišlo až v roce 1959. Ale již roku 1958 byla postavena drůbežárna a v roce 1959 pak i vepřín. Po roce 1960 bylo JZD sloučeno s JZD v Komárovicích a vzniklo JZD Radvan, následně bylo sloučeno s JZD v Jakubově, kdy vzniklo JZD Nový život, kdy tak byla spojena JZD v Jakubově, Komárovicích, Domamili, Martínkově a Vraníně. V roce 1978 se pak velké JZD sloučilo ještě s JZD v Lesonicích a vzniklo JZD Jakubov (přibyly ještě Lesonice a Cidlina). V roce 1974 pak byla opravena budova školy.[6] Mezi lety 1973 a 1984 v obci působil jako farář Václav Razik, ten bylo posléze pronásledován režimem a uvězněn.[9]

V roce 1965 byla zrušena stanice četníků resp. SNB a v roce 1984 byla v obci zrušena pobočka spořitelny.[10] V roce 2021 byla rozšířena budova školy o dvě nově postavené odborné učebny.[11]

Obec Domamil v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[12] Obec Domamil v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[12] V roce 2011 se Domamil stala Vesnicí roku Vysočiny.[13]

Do roku 1849 patřila Domamil do budečského panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[14]

Vývoj názvů obce

  • Domamil (1220)
  • Domamyl (1348)
  • Thomamuhl (1672)
  • Domamuhl, Domamyl (1846)
  • Domamuhl, Domamil (1872)[7]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel591575557526518530484413422353347297272272318
Počet domů75787890979710811811610795125125123123

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Domamil
2006[17]2010[18]2013[19]2017[20]2021[21]
1.ČSSD (31.92 %)ČSSD (17.68 %)KSČM (24.67 %)ANO (37.88 %)ANO (33.87 %)
2.KDU-ČSL (27.1 %)KSČM (17.0 %)KDU-ČSL (22.72 %)KDU-ČSL (24.84 %)SPOLU (27.86 %)
3.KSČM (20.48 %)KDU-ČSL (16.32 %)ČSSD (13.63 %)STAN (8.69 %)Piráti+STAN (14.2 %)
účast71.19 % (168 z 236)65.35 % (149 z 228)62.60 % (154 z 246)66.53 % (161 z 242)73.12 % (185 z 253)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Domamil
2008[22]2012[23]2016[24]2020[25]
1.KSČM (25.74 %)STO (47.36 %)STO (44.62 %)ODS+STO (24.24 %)
2.ČSSD (21.78 %)KDU-ČSL (18.42 %)KDU-ČSL (23.14 %)ANO (23.23 %)
3.KDU-ČSL (19.8 %)KSČM (14.91 %)ANO 2011 (11.57 %)KDU-ČSL (22.22 %)
účast44.40 % (103 z 232)51.06 % (120 z 235)49.19 % (121 z 246)39.30 % (101 z 257)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (37 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (27 hlasů). Volební účast byla 72,77 %, tj. 171 ze 235 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (56 hlasů). Volební účast byla 70,64 %, tj. 166 ze 235 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (26 hlasů). Volební účast byla 71,00 %, tj. 164 ze 231 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (78 hlasů). Volební účast byla 72,69 %, tj. 173 ze 238 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (72 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (39 hlasů). Volební účast byla 74,42 %, tj. 192 ze 258 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (106 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (95 hlasů). Volební účast byla 77,39 %, tj. 202 ze 261 oprávněných voličů.[28]

Zajímavosti a pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 562–570. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 1. 2024
  6. a b c d e f KRUPIČKA, Milan. Domamil [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-21. 
  7. a b Pár informací o historii obce [online]. Domamil: Obec Domamil, 2016-11-09 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  8. Kaplička v Zákopech [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-21. 
  9. SIMAJCHL, Jaroslav. Domamilská fara [online]. Kronika Horácka [cit. 2021-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-18. 
  10. Pár informací o historii obce [online]. Domamil: Obec Domamil, 2016-11-09 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  11. KRČMÁŘ, Milan. Nové učebny, nový vchod: školu v Domamili čekají velké změny, podívejte se. Třebíčský deník. 2021-11-07. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  12. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  13. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Vysočiny je Domamil. iHoNem.cz [online]. 2011-06-16 [cit. 2011-06-25]. Dostupné online. 
  14. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 60. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Domamil (33).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Pohled na náves.
Domamil (41).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Selské stavení (č. domu 61).
Domamil (12).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Hostinec (dům č. 6).
Domamil (8).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Stavení č. domu 68.
Domamil CoA.jpg
znak, Domamil, okres Třebíč
Domamil (42).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Autobusová zastávka na návsi.
Domamil (36).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Dům na návsi (č. domu 89).
Domamil (10).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Samoobsluha na náměstí (č. domu 131).
Domamil (25).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Domamil v okrese Třebíč, Česká republika. Základní škola v Domamily.
Wayside shrines in Domamil, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Boží muka v Domamili, okr. Třebíč.
Domamil TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
Center of Domamil, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Centrum Domamili, okr. Třebíč.
PS Lípy u kostela (2).jpg
Autor: Hana Kašpaříková, Licence: CC BY-SA 4.0
Dva památné stromy - druh lípa srdčitá (malolistá) u kostela sv. Prokopa v okrese Třebíč, Česká republika.