Domenico Berardi

Domenico Berardi
V roce 2021
V roce 2021
Osobní informace
Datum narození1. srpna 1994 (30 let)
Místo narozeníCariati, Itálie
Výška183 cm
Hmotnost72 kg
Klubové informace
Současný klub Sassuolo
Číslo dresu10
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby*
2010–2012 Sassuolo
Profesionální kluby*
RokyKlubZáp. (góly)
2012– Sassuolo3520(133)
Reprezentace**
RokyReprezentaceZáp. (góly)
2012–2013
2014–2017
2018–
Itálie U19
Itálie U21
Itálie
0300(1)
2300(4)
2800(8)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Zlatá medaile2020Itálie
Liga národů UEFA
Bronzová medaile2020/21Itálie
Mistrovství Evropy do 21 let
Bronzová medaile2017Itálie U21
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 5. 10. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 5. 10. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domenico Berardi (1. srpen 1994, Cariati, Itálie) je italský fotbalový útočník hrající za Sassuolo i za reprezentaci Itálie. Za rok 2015 obdržel ocenění ocenění Bravo udělované italským sportovním týdeníkem Guerin Sportivo nejlepšímu fotbalistovi do 21 let působícímu v Evropě.[1]

Přestupy

[2]

Kariéra

Klubová

Od roku 2012 byl součástí mládežnického týmu v Sassuola. V sezóně 2012/13 se Eusebio Di Francesco rozhodl jej začlenit do kádru prvního týmu. Dne 27. srpna 2012, ve věku 18 let, odehrál první utkání proti Ceseně (3:0). A první branku vstřelil již 1. září do sítě Crotone (2:1). Do konce sezony odehrál 37 zápasů a vstřelil 11 gólů a přispěl tak k prvnímu postupu Sassuola do Serie A.

Dne 2. září 2013 byl koupen Juventusem, který jej nechal v Sassuolu bezplatně hrát.[3] Dne 25. září 2013, ve věku 19 let, debutoval v Serii A v Neapoli (1:1). První gól v Sérii A vstřelil 6. října 2013 při porážce 3:1 proti Parmě. Dne 12. ledna 2014 vstřelil 4 góly proti Milánu (4:3) a stal se tak druhým nejmladším hráčem (po Piolovi ), který vstřelil 4 góly v zápase Serie A. Sezónu uzavřel 16 góly.

Dne 10. května 2015 odehrál sté utkání a svou druhou sezónu v Serii A uzavřel s 15 góly, o jeden méně než v předchozí sezóně. Dne 25. června 2015 byl vyřešen jeho přestup a natrvalo zůstal u Neroverdi, ale stará dáma získala do roku 2017 opci na jeho zpětný odkup.[4]

V sezoně 2015/16 měl několik zranění, ale i tak se stal nejlepším střelcem v historii klubu. V lize se umístil na 6. místě, což znamenalo hraní v EL. V této soutěži nastoupil do čtyř utkání a vstřelil pět branek (vše v předkole). Jenže 28. srpna, si v domácím zápase poranil levé kolena a klubu chyběl do ledna 2017. V sezóně 2017/18 byl ovlivněn odchodem trenéra Di Francesca a v lize vstřelil pouze 4 góly (nejméně v kariéře).

V následující sezóně přišel trenér Roberto De Zerbi a on odehrál svůj dvoustý zápas v černozeleném dresu. Sezónu 2018/19 uzavřel celkem 10 góly. Dne 1. září 2019, v sezoně 2019/20, vstřelil svůj první hattrick proti Sampdorii (4:1). Sezonu zakončil se 14 góly a 8 asistencemi. V kalendářním roce 2020 nasbíral 10 gólů a 10 asistencí v jedné z 5 nejlepších evropských lig. byl tak jediný italský hráč mezi 10 hráčů, kterému se podařilo tohoto dosáhnout.

Dne 17. dubna 2021 skóroval při domácí výhře proti Fiorentině vstřelil svůj 100. a 101. gól v černozeleném dresu a stal se tak prvním, komu se to povedlo.[5] Sezónu zakončil osobním maximem, když vstřelil 17 branek.

Další milník zaznamenal 18. března 2022 když si připsal 100 branku v Serii A. Sezónu 2021/22 zakončil s 15 góly a 17 asistencemi. Následující sezonu začal s novou smlouvou do roku 2027 za zhruba 2,3 milionu ročně. Sezonu nezačal pro něj dobře, vzhledem k mnoha svalovým zraněním, ale jeho návrat byl rozhodující ve druhé části roku o záchranu klubu v lize. To se také i díky jeho 12 brankám stalo a klub se zachránil.

V sezóně 2023/24, ale již klub sestoupil. Po dlouhém zranění ze začátku sezony se 3. března 2024 vrátil, ale v zápase utrpěl kompletní zranění Achillovy šlachy na pravé noze, což způsobilo předčasné ukončení sezóny a vynechání ME 2024.

Reprezentační

Poprvé do seniorské reprezentace byl povolán trenérem Contem 3. října 2015. První utkání ale odehrál až 1. června 2018 ve věku 23 let proti Francii (1:3). Další zápas odehrál až za rok a půl. Dne 7. října 2020 vstřelil první branku do sítě Moldavska (6:0). Byl povolán na ME 2020, kde odehrál 6 utkání. I když ztratil místo v sestavě, nastupoval do vyřazovacích zápasů jako střídající hráč a díky výhře ve finále proti Anglii (na penalty) mohl slavit vítězství na šampionátu.

Také byl na finálovém turnaji v LN, kde získal bronz.

Statistika

Klubová

SezónaKlubLigaLigové poháryKontinentální poháryCelkem
SoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólyZápasyGóly
2012/13 SassuoloSerie B3711IP20-003911
2013/14Serie A2916IP10-003016
2014/15Serie A3215IP20-003415
2015/16Serie A297IP20-00317
2016/17Serie A215IP00EL4[6]5[6]2510
2017/18Serie A314IP21-00335
2018/19Serie A358IP22-003710
2019/20Serie A3114IP10-003214
2020/21Serie A3017IP00-003017
2021/22Serie A3315IP10-003415
2022/23Serie A2612IP11-002713
2023/24Serie A179IP10-00189
2024/25Serie B??IP??-00??
Celkově351133-154-45370142

Reprezentační

Statistika na velkých turnajích

ReprezentaceRokZápasy
Fáze turnajeDatumSoupeřOdehraných minutVstřelené brankyVýsledek
Itálie ItálieME 2020 Zlatá medaile1 zápas ve skupině11. 6.Turecko Turecko8503:0[7]
2 zápas ve skupině16. 6.Švýcarsko Švýcarsko7003:0[8]
Osmifinále26. 6.Rakousko Rakousko8402:1 v prodl.[9]
Čtvrtfinále2. 7.Belgie Belgie1102:1[10]
Semifinále6. 7.Španělsko Španělsko5801:1, 4:2 na pen.[11]
Finále11. 7.Anglie Anglie6501:1, 3:2 na pen.[12]

Reprezentační branky

Branky za A-tým Itálii
GólDatumStadionSoupeřSkóreVýsledekSoutěž
0107. 10. 2020Stadio Artemio Franchi, Florencie, ItálieMoldavsko6:0Itálie 6:0 MoldavskoPřátelské utkání
02026. 6. 2021Mapei Stadium - Città del Tricolore, Reggio Emilia, ItáliePolsko2:0Itálie 2:0 PolskoLiga národů UEFA 2020/2021 – Liga A
03018. 11. 2020Stadion Grbavica, Sarajevo, Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina0:2Bosna a Hercegovina 0:2 ItálieLiga národů UEFA 2020/2021 – Liga A
04025. 3. 2021Stadio Ennio Tardini, Parma, ItálieSeverní Irsko1:0Itálie 2:0 Severní IrskoKvalifikace na MS 2022
0504. 6. 2021Stadio Renato Dall'Ara, Boloňa, ItálieČesko4:0Itálie 4:0 ČeskoPřátelské utkání
06010. 10. 2021Allianz Stadium, Turín, ItálieBelgie2:0Itálie 2:1 BelgieLiga národů UEFA 2020/2021 – Finále
07014. 10. 2023Stadio San Nicola, Bari, ItálieMalta2:0Itálie 4:0 MaltaKvalifikace na ME 2024
08014. 10. 2023Stadio San Nicola, Bari, ItálieMalta3:0Itálie 4:0 MaltaKvalifikace na ME 2024

Úspěchy

Klubové

Národní

Sassuolo: 2012/13

Reprezentační

Individuální

Vyznamenání

Řád zásluh o Italskou republiku (16. 7. 2021) z podnětu Prezidenta Itálie[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domenico Berardi na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Soccerball shade.svg
Autor: Derived from image:soccer ball.svg, this version made by User:Ed g2s., Licence: CC0
A soccer ball with shade.
Ulster Banner.svg
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Flag of Northern Ireland (1953–1972).svg
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coppa Ali della vittoria.svg
Coppa Ali della Vittoria
ITA OMRI 2001 Uff BAR.svg
Ribbon bar: Order of Merit of the Italian Republic – Officer (since 2001).
Domenico Berardi, Palazzo Chigi, 2021.jpg
Autor: Palazzo Chigi, Licence: CC BY 3.0
Matteo Berrettini and Domenico Berardi at Palazzo Chigi