Dominic Thiem

Dominic Thiem
Dominic Thiem na Monte-Carlo Masters 2023
Dominic Thiem na Monte-Carlo Masters 2023
PřezdívkaDominator[1]
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození3. září 1993 (30 let)[1]
Místo narozeníVídeňské Nové Město, Rakousko[1]
BydlištěLichtenworth, Rakousko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek29 814 627 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů334–194
Tituly17 ATP, 2 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění3. místo (2. března 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2020)
French Openfinále (2018, 2019)
Wimbledon4. kolo (2017)
US Openvítěz (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2019, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–77
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění67. místo (7. října 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
French Open1. kolo (2014, 2015, 2016)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Open2. kolo (2014, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230810a10. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominic Thiem (* 3. září 1993 Vídeňské Nové Město) je rakouský tenista, který mezi profesionály vstoupil v roce 2011. Titulem na US Open 2020 se stal po Thomasi Musterovi druhým Rakušanem, který vyhrál mužskou grandslamovou dvouhru a prvním singlovým šampionem grandslamu narozeným v 90. letech dvacátého století.[2][3][4]

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour sedmnáct singlových turnajů, první z nich na antukovém Open de Nice Côte d’Azur 2015. V roce 2019 poprvé triumfoval v sérii Masters na BNP Paribas Open. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[5]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v březnu 2020 na 3. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2019 na 67. místě.[1] Od února 2019 jej trénuje chilský olympijský vítěz Nicolás Massú. V letech 2002–2019 tuto roli plnil krajan Günther Bresnik.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v lednu 2011 na 2. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni před ziskem trofeje na US Open 2020 skončil třikrát jako poražený finalista. V letech 2018 a 2019 postoupil do boje o titul na pařížském French Open, kde nestačil na Španěla Rafaela Nadala. Na melbournském Australian Open 2020 nevyužil vedení 2–1 na sety proti Srbu Novaku Djokovićovi, který zápas otočil. První titul pak získal na US Open 2020 po pětisetovém vítězství nad Němcem Alexandrem Zverevem, když zvládl závěrečný tiebreak. Finále Turnaje mistrů 2019 prohrál s Řekem Stefanosem Tsitsipasem.

V juniorské kategorii si v roce 2011 zahrál finále dvouhry na French Open, v němž podlehl Američanu Bjornu Fratangelovi poměrem gamů 6–8 až v rozhodující sadě.[6]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2014 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Slovensku, když nastoupil do prvního zápasu proti Norbertu Gombosovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Rakousko v sérii prohrálo 1:4 na zápasy.[7] Do září 2023 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 9–6 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[8]

Praktikuje agresivní celodvorcový tenis od základní čáry s tvrdým jednoručným bekhendem. Média ho označila za možného Nadalova nástupce a oficiální web Roland-Garros mu přiřkl nálepku „dědic trůnu“.[9]

Osobní život

Pochází z rodiny tenisových trenérů otce Wolfganga Thiema a matky Karin Thiemové.[1] Tenis začal hrát v šesti letech.[1] Má mladšího bratra Moritze, který je školákem a doufá, že se jednou stane profesionálním tenistou jako bratr Dominic.[1] Když vyrůstal, byly jeho idoly rakouští tenisté Stefan Koubek a Jürgen Melzer.[1] Oblíbeným úderem je pro něj forhend, antuka zase neoblíbenějším povrchem.[1] Thiem je velký fotbalový fanoušek, jehož oblíbeným klubem je londýnská Chelsea, také rád sleduje skoky na lyžích.[1] Mluví německy a anglicky.[1]

V lednu 2018 oficiálně potvrdil médiím partnerský vztah s tenistkou Kristinou Mladenovicovou z Francie, který začal v roce 2017.[10]

Tenisová kariéra

Ve svém prvním grandslamovém finále na French Open 2018 podlehl Nadalovi. Stal se tak prvním Rakušanem ve finále grandslamové dvouhry od roku 1995 a Thomase Mustera.

Sedmou singlovou trofej získal na MercedesCupu 2016 ve Stuttgartu, kde jako světová sedmička v semifinále odvrátil dva mečboly nejvýše nasazenému Rogeru Federerovi a zdolal jej ve třech sadách. Ve finále pak přehrál Němce Philippa Kohlschreibera po třísetovém průběhu. Po turnaji tak měl ze všech hráčů nejvíce – 45 vítězných zápasů v sezóně 2016 a jako první vybojoval tituly na všech třech površích: antuce, tvrdém i trávě. Tím se stal dvacátým devátým tenistou otevřené éry (od května 1968) a teprve devátým aktivním, kterému se tento výkon podařil v rámci jedné sezóny. K finanční odměně obdržel také vůz Mercedes-Benz SL 500.[11]

V sezóně 2017 se stal jediným hráčem, který na antuce porazil Španěla Rafaela Nadala, když jej vyřadil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017. Oplatil mu tak prohru z finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017. Španěl jej pak přehrál v semifinále French Open 2017 a deklasoval během Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Nadalovu antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů, trvající od Rome Masters 2017, ukončil Thiem ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž jej připravil o post světové jedničky. Snížil tak pasivní vzájemnou bilanci utkání na 3–6 a po Djokovićovi a Gaudiovi se stal třetím tenistou na okruhu ATP Tour, který mallorského rodáka na antuce porazil alespoň třikrát.[12] Po semifinálové výhře nad jihoafrickou světovou osmičkou Kevinem Andersonem prošel druhý rok za sebou do finále madridského Mastersu. V něm nestačil na druhého nasazeného 21letého Němce Alexandra Zvereva po dvousetovém průběhu.[13]

Do prvního grandslamového finále prošel na French Open 2018 po výhrách nad světovou trojkou Alexandrem Zverevem a italským překvapením turnaje Marcem Cecchinatem. V boji o titul nestačil na desetinásobného vítěze a světovou jedničku Nadala ve třech setech. Stal se tak prvním rakouským tenistou v singlovém finále grandslam od roku 1995, kdy si o titul na French Open zahrál Thomas Muster. Pařížská prohra znamenala zvýraznění pasivního poměru vzájemných zápasů proti Španělovi na 3–7. Z osmého místa žebříčku postoupil o jednu příčku výše.[14]

2019: První titul z kategorie Masters a finalista Turnaje mistrů

Na Australian Open nedohrál zápas druhého kola. V roli sedmého nasazeného zavítal na březnový BNP Paribas Open 2019 do Indian Wells, na němž poprvé triumfoval v sérii Masters, když obě svá předchozí finále této kategorie prohrál. Do závěrečného utkání prošel po vyrovnaném duelu s Kanaďanem Milosem Raonicem. V boji o titul poté zdolal turnajovou a světovou čtyřku Rogera Federera ve třech sadách. Stal se prvním rakouským šampionem turnaje Masters od Thomase Mustera na Miami Masters 1997. Poprvé v kariéře na tvrdém povrchu zdolal hráče z elitní světové trojky a přerušil Federerovu devítizápasovou neporazitelnost.[15]

Ve Wimbledonu dohrál v prvním kole

V semifinále dubnového Barcelona Open Banco Sabadell 2019 vyřadil trojnásobného obhájce a druhého hráče světa Rafaela Nadala. Na antuce jej tak porazil počtvrté. To se na okruhu před ním podařilo pouze Djokovićovi. Pasivní bilanci vzájemných utkání snížil na 4–8.[16] Ve finále pak přehrál ruskou turnajovou sedmičku Daniila Medveděva po dvousetovém průběhu a dosáhl tak na třináctý singlový titul, z toho osmý antukový.[17] V Madridu již počtvrté porazil Federera, tentokrát ve čtvrtfinálové fázi a až poměrem 13:11 v tiebreaku třetí sady, když musel odvracet dva mečboly.[18] V semifinále nestačil po dvou tiebreacích na Djokoviće. Na French Open 2019 postoupil druhý rok po sobě do finále. V semifinále potřetí v kariéře vyřadil úřadující světovou jedničku, tentokrát Novaka Djokoviće po pětisetové bitvě, kterou ovládl až těsným poměrem gamů 7–5.Ve finále opět nestačil na Nadala, kterému však jako jediný odebral na turnaji set.[19]

Ve Wimbledonu jej vyřadil hned na úvod Sam Querrey.[20] I na posledním grandslamu roku zůstal bez výhry, když nestačil na Thomase Fabbiana.[21]

Lépe se mu dařilo během října. V Pekingu zdola ve finále Řeka Stefanose Tsitsipase po třísetovém průběhu.[22] V titul proměnil i účast na Erste Bank Open v rodné Vídni, kde startoval podeváté. Vylepšil tak své čtvrtfinálové účasti z let 2013 a 2018 Ve finále zdolal Argentince Diega Schwartzmana po třísetovém průběhu a poprvé v rámci jedné sezóny si připsal páté turnajové vítězství.[23]

Při čtvrté účasti na Turnaji mistrů v roce 2019 premiérově postoupil ze základní fáze do vyřazovacích bojů. Skupinu ovládl po výhrách nad Djokovićem i Federerem a prohře od Itala Mattea Berrettiniho. V semifinále přešel přes obhájce trofeje Alexandra Zvereva a stal se historicky prvním Rakušanem ve finále této události. V závěrečném duelu však těsně podlehl Stefanosi Tsitsipasovi až v tiebreaku rozhodující sady. Bodový zisk mu zajistil čtvrtou pozici na konečném žebříčku ATP. Jeho celková sezónní bilance zápasů činila 49–19.[24][25]

2020: Vítěz US Open

Do třetího grandslamového finále kariéry a prvním mimo French Open se probojoval na lednovém Australian Open 2020 v Melbourne z pozice světové pětky. Ve čtyřsetovém čtvrtfinále vyřadil světovou jedničku Nadala po zvládnutých třech tiebreacích. Mezi zbylou čtveřicí hráčů přešel přes sedmého muže žebříčku Alexandra Zvereva, když ve svůj prospěch získal opět dvě zkrácené hry. Ve finále pak nevyužil vedení 2–1 na sety se srbskou světovou dvojkou a obhájcem trofeje Novakem Djokovićem, jenž zápas trvající 3.59 hodiny otočil. Oba aktéři dosáhli shodného počtu pěti využitých brejkbolů z dvanácti příležitostí i 57 nevynucených chyb. Thiem soupeře přestřílel 55 vítěznými míči proti 46 winnerům Srba. Tři ze čtyř předchozích duelů včetně Turnaje mistrů 2019 přitom vyhrál.[26] V Melbourne se stal prvním rakouským finalistou ve dvouhře vůbec.[27]

Na Australian Open 2020 prohrál i třetí grandslamové finále

Posledním turnajem před koronavirovou pandemií, do kterého zasáhl, bylo únorové Rio Open, kde v roli turnajové jedničky a největšího favorita prohrál překvapivě čtvrtfinálový duel, když nezvládl koncovky setů proti italskému kvalifikantovi Magerovi. Před začátkem Indian Wells Masters, kde měl obhajovat titul, došlo pro přerušení mužského okruhu pro začínající pandemii covidu-19.[28]

K obnovení došlo o více než pět měsíců později na Western & Southern Open, výjimečně hraným v newyorském Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové. Hned v prvním zápase jej však vyřadil Filip Krajinović. Na navazujícím US Open hrál při absenci Nadala poprvé jako nasazená dvojka a vybojoval premiérový kariérní grandslamový titul. Cestou do finále na jeho raketě postupně dohráli Jaume Munar, Sumit Nagal, bývalý vítěz Marin Čilić, který mu jako jediný dokázal odebrat set, turnajová šestnáctka Félix Auger-Aliassime, jednadvacítka Alex de Minaur a třetí hráč světa Daniil Medveděv. Ve finále narazil na světovou sedmičku Alexandra Zvereva a rychle prohrával 0–2 na sety. Thiem dokázal utkání srovnat a v páté sadě otočil ze stavu 3–5, kdy soupeř podával na vítězství a set nakonec rozhodl po více než čtyřech hodinách ve zkrácené hře.[29] Stal se prvním rakouským šampionem ve Flushing Meadows a teprve druhým takovým na grandslamu po triumfu Thomase Mustera na French Open 1995 a zároveň prvním novým vítězem mužského grandslamu od triumfu Marina Čiliće na US Open 2014 prvním takovým šampionem narozeným v 90. letech i prvním mladším 30 let od Wimbledonu 2016.[30]

Netradiční antukový podzim představoval účast pouze na přesunutém French Open. V roli dvojnásobného obhájce finále neztratil v prvních třech kolech ani set. V osmifinále si zkomplikoval dobře rozehraný set s domácí divokou kartou Hugo Gastonem, proti kterému vedl už o dva sety, zvítězil však až nakonec díky podařené koncovce pátého setu. Ve čtvrtfinále odehrál pětihodinový zápas s Argentincem Diego Schwartzmanem. V průběhu čtvrtého setu byl několikrát dva míčky od postupu, nakonec nasazené dvanáctce podlehl po výsledku 6–7, 7–5, 7–6, 6–7 a 2–6.[31]

Pátý rok po sobě nechyběl na Turnaji mistrů. V základní skupině Londýn 2020 přehrál v repríze posledního finále Tsitsipase a následně Nadala, čímž si zajistil postup do semifinále. V posledním zápase pak nestačil na debutanta Rubjlova, přesto skupiny ovládl. V semifinále pak ve třech tiebreacích přehrál světovou jedničku Djokoviće, přestože v tie-breaku druhého setu měl čtyři mečboly a v rozhodující zkrácené hře prohrával už 0–4.[32] Po Murraym se stal teprve druhým hráčem, který dokázal všechny členy tzv. Velké trojky porazit alespoň pětkrát. Ve finále jej přehrál Rus Daniil Medveděv, když Thiem neudržel náskok jednoho setu.[33]

2021–2022: Zranění, propad žebříčkem a návrat

Na Australian Open hrál jako třetí nasazený. Ve třetím kole prohrával proti Kyrgiosovi už 0–2 na sety, nakonec dokázal utkání dovést do vítězného konce.[34] Ve čtvrtém kole ho porazil Grigor Dimitrov, který mu nadělil ve třetím setu „kanára“.[35] Po porážce ve druhém kole v Dubaji oznámil herní pauzu s odůvodněním, že se potřebuje „resetovat.“[36] Vrátil se na Mutua Madrid Open, kde zaznamenal semifinálovou účast a porážku od Zvereva.[37] V Římě odešel poražen ze třetího kola od Lorenza Sonega poté, co neudržel vedení 5–3 ve třetím setu a neproměnil mečbol.[38] Na French Open vedl proti Pablu Andújarovi již 2–0 na sety, zápas nakonec ztratil a vůbec poprvé opustil Roland Garros v prvním kole.[39][40] V prvním setu úvodního kola červnového Mallorca Championships 2021 skrečoval Adrianu Mannarinovi pro zranění zápěstí.

Na okruhu následně absentoval až do dubna 2022, kdy se vrátil i po prodělaném covidu-19 challengerem v Marbelle. Postupně prohrál v prvních kolech na Serbia Open, Estoril Open, Madrid Masters, Rome Masters, Geneva Open i grandslamovém French Open, když na všech turnajích získal dohromady jediný set. V polovině června 2022 se tak propadl až na 352. místo.

Zlom přišel na challengeru v Salzburgu, kde postoupil do druhého kola. Následně vyhrál po čtrnácti měsících první zápas na okruhu ATP na červencovém Nordea Open, kde zdolal Fina Emila Ruusuvuoriho v tiebreaku třetí sady.[41][42] Ve druhém kole porazil dvacátého hráče světa Roberta Bautistu Aguta,[43] než je ve čtvrtfinále zastavil Sebastián Báez. Ještě lépe si vedl na Swiss Open Gstaad, kde postoupil až do semifinále – jeho prvního od Madrid Masters 2021.[44] V prvním kole opět vyhrál až v tiebreaku rozhodujícího dějství, když proti Gastonovi dokonce musel odvracet mečbol.[45] Mezi poslední čtyřkou nestačil na Berrettiniho. Bodový zisk z obou podniků mu zajistil posun v žebříčku z 339. místa do druhé světové stovky na 199. pozici.

Trenérské vedení

Od devíti let do roku 2019 jej koučoval krajan Günther Bresnik, s nímž se zná od útlého dětství. Kontakt navázali, když otec začal v roce 1997 trénovat ve vídeňské Bresnikově tenisové akademii.[46][47] V únoru 2019 se členem trenérského týmu, a následně hlavním koučem, stal chilský olympijský vítěz Nicolás Massú.[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 4 (1–3)

StavRokTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista2018French OpenantukaŠpanělsko Rafael Nadal4–6, 3–6, 2–6
Finalista2019French OpenantukaŠpanělsko Rafael Nadal3–6, 7–5, 1–6, 1–6
Finalista2020Australian OpentvrdýSrbsko Novak Djoković4–6, 6–4, 6–2, 3–6, 4–6
Vítěz2020US OpentvrdýNěmecko Alexander Zverev2–6, 4–6, 6–4, 6–3, 7–6(8–6)

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–3 D)
Turnaj mistrů (0–2 D)
ATP Tour Masters 1000 (1–2 D; 0–1 Č)
ATP Tour 500 (5–1 D)
ATP Tour 250 (10–4 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 29 (17–12)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1.2. srpna 2014Kitzbühel, RakouskoantukaBelgie David Goffin6–4, 1–6, 3–6
Vítěz1.23. května 2015Nice, FrancieantukaArgentina Leonardo Mayer6–7(8–10), 7–5, 7–6(7–2)
Vítěz2.26. července 2015Umag, ChorvatskoantukaPortugalsko João Sousa6–4, 6–1
Vítěz3.2. srpna 2015Gstaad, ŠvýcarskoantukaBelgie David Goffin7–5, 6–2
Vítěz4.14. února 2016Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělsko Nicolás Almagro7–6(7–2), 3–6, 7–6(7–4)
Vítěz5.27. února 2016Acapulco, MexikotvrdýAustrálie Bernard Tomic7–6(8–6), 4–6, 6–3
Finalista2.1. května 2016Mnichov, NěmeckoantukaNěmecko Philipp Kohlschreiber6–7(7–9), 6–4, 6–7(4–7)
Vítěz6.21. května 2016Nice, Francie (2)antukaNěmecko Alexander Zverev6–3, 3–6, 6–0
Vítěz7.12. června 2016Stuttgart, NěmeckotrávaNěmecko Philipp Kohlschreiber6–7(2–7), 6–4, 6–4
Finalista3.25. září 2016Mety, Francietvrdý (h)Francie Lucas Pouille6–7(5–7), 2–6
Vítěz8.26. února 2017Rio de Janeiro, BrazílieantukaŠpanělsko Pablo Carreño Busta7–5, 6–4
Finalista4.30. dubna 2017Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Rafael Nadal4–6, 1–6
Finalista5.14. května 2017Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Rafael Nadal6–7(8–10), 4–6
Vítěz9.12. února 2018Buenos Aires, Argentina (2)antukaSlovinsko Aljaž Bedene6–2, 6–4
Finalista6.13. května 2018Madrid, Španělsko (2)antukaNěmecko Alexander Zverev4–6, 4–6
Vítěz10.26. května 2018Lyon, FrancieantukaFrancie Gilles Simon3–6, 7–6(7–1), 6–1
Finalista7.10. června 2018French Open, Paříž, FrancieantukaŠpanělsko Rafael Nadal4–6, 3–6, 2–6
Vítěz11.23. září 2018Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Slovensko Martin Kližan6–3, 6–1
Vítěz12.17. března 2019Indian Wells, Spojené státytvrdýŠvýcarsko Roger Federer3–6, 6–3, 7–5
Vítěz13.28. dubna 2019Barcelona, ŠpanělskoantukaRusko Daniil Medveděv6–4, 6–0
Finalista8.9. června 2019French Open, Paříž, FrancieantukaŠpanělsko Rafael Nadal3–6, 7–5, 1–6, 1–6
Vítěz14.4. srpna 2019Kitzbühel, RakouskoantukaŠpanělsko Albert Ramos-Viñolas7–6(7–0), 6–1
Vítěz15.6. října 2019Peking, ČínatvrdýŘecko Stefanos Tsitsipas3–6, 6–4, 6–1
Vítěz16.27. října 2019Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Argentina Diego Schwartzman3–6, 6–4, 6–3
Finalista9.17. listopadu 2019Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británietvrdý (h)Řecko Stefanos Tsitsipas7–6(8–6), 2–6, 6–7(4–7)
Finalista10.2. února 2020Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýSrbsko Novak Djoković4–6, 6–4, 6–2, 3–6, 4–6
Vítěz17.13. září 2020US Open, New York, Spojené státytvrdýNěmecko Alexander Zverev2–6, 4–6, 6–4, 6–3, 7–6(8–6)
Finalista11.22. listopadu 2020Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británietvrdý (h)Rusko Daniil Medveděv6–4, 6–7(2–7), 4–6
Finalista12.5. srpna 2023Kitzbühel, RakouskoantukaArgentina Sebastián Báez3–6, 1–6

Čtyřhra: 3 (0–3)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.23. července 2016Kitzbühel, RakouskoantukaRakousko Dennis NovakNizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop		6–2, 3–6, [9–11]
Finalista2.17. února 2019Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Diego SchwartzmanArgentina Máximo González
Argentina Horacio Zeballos		1–6, 1–6
Finalista3.11. května 2019Madrid, ŠpanělskoantukaArgentina Diego SchwartzmanNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		2–6, 3–6

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj20142015201620172018201920202021202220232024SRV–P
Australian Open2. kolo1. kolo3. kolo4. kolo4. kolo2. koloF4. koloA1. kolo1. kolo0 / 1019–10
French Open2. kolo2. koloSFSFFFČF1. kolo1. kolo1. kolo0 / 1028–10
Wimbledon1. kolo2. kolo2. kolo4. kolo1. kolo1. koloNHAA1. kolo0 / 75–7
US Open4. kolo3. kolo4. kolo4. koloČF1. koloVítězA1. kolo2. kolo1 / 923–8
výhry–prohry5–44–411–414–413–47–417–23–20–21–40–11 / 3675–35
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna2014201520162017201820192020202120222023Celkem
Vítězství105459800032
Vítězství
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreThiem
2014
1.Švýcarsko Stan Wawrinka3.Madrid, Španělskoantuka2. kolo1–6, 6–2, 6–470.
2016
2.Španělsko Rafael Nadal5.Buenos Aires, Argentinaantukasemifinále6–4, 4–6, 7–6(7–4)19.
3.Španělsko David Ferrer6.Rio de Janeiro,Brazílieantukačtvrtfinále6–3, 6–219.
4.Švýcarsko Roger Federer2.Řím, Itálieantuka3. kolo7–6(7–2), 6–415.
5.Švýcarsko Roger Federer3.Stuttgart, Německotrávasemifinále3–6, 7–6(9–7), 6–47.
6.Francie Gaël Monfils6.Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina6–3, 1–6, 6–49.
2017
7.Spojené království Andy Murray1.Barcelona, Španělskoantukasemifinále6–2, 3–6, 6–49.
8.Španělsko Rafael Nadal4.Řím, Itálieantukačtvrtfinále6–4, 6–37.
9.Srbsko Novak Djoković2.French Open, Paříž, Francieantukačtvrtfinále7–6(7–5), 6–3, 6–07.
10.Španělsko Pablo Carreño Busta10.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina6–3, 3–6, 6–44.
2018
11.Španělsko Rafael Nadal1.Madrid, Španělskoantukačtvrtfinále7–5, 6–37.
12.Jižní Afrika Kevin Anderson8.Madrid Open, Madrid, Španělskoantukasemifinále6–4, 6–27.
13.Německo Alexander Zverev3.French Open, Paříž, Francieantukačtvrtfinále6–4, 6–2, 6–18.
14.Jižní Afrika Kevin Anderson5.US Open, New York, Spojené státytvrdý4. kolo7–5, 6–2, 7–6(7–2)9.
15.Japonsko Kei Nišikori9.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina6–1, 6–48.
2019
16.Švýcarsko Roger Federer4.Indian Wells, Spojené státytvrdýfinále3–6, 6–3, 7–58.
17.Španělsko Rafael Nadal2.Barcelona, Španělskoantukasemifinále6–4, 6–45.
18.Švýcarsko Roger Federer3.Madrid, Španělskoantukačtvrtfinále3–6, 7–6(13–11), 6–45.
19.Srbsko Novak Djoković1.French Open, Paříž, Francieantukasemifinále6–2, 3–6, 7–5, 5–7, 7–54.
20.Rusko Karen Chačanov9.Peking, Čínatvrdýsemifinále2–6, 7–6(7–5), 7–55.
21.Řecko Stefanos Tsitsipas7.China Open, Peking, Čínatvrdýfinále3–6, 6–4, 6–15.
22.Švýcarsko Roger Federer3.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina7–5, 7–55.
23.Srbsko Novak Djokovic2.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina6–7(5–7), 6–3, 7–6(7–5)5.
24.Německo Alexander Zverev7.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)semifinále7–5, 6–35.
2020
25.Francie Gaël Monfils10.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdý4. kolo6–2, 6–4, 6–45.
26.Španělsko Rafael Nadal1.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdýčtvrtfinále7–6(7–3), 7–6(7–4), 4–6, 7–6(8–6)5.
27.Německo Alexander Zverev7.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdýsemifinále3–6, 6–4, 7–6(7–3), 7–6(7–4)5.
28.Rusko Daniil Medveděv5.US Open, New York, Spojené státytvrdýsemifinále6–2, 7–6(9–7), 7–6(7–5)3.
29.Německo Alexander Zverev7.US Open, New York, Spojené státytvrdýfinále2–6, 4–6, 6–4, 6–3, 7–6(8–6)3.
30.Řecko Stefanos Tsitsipas6.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina7–6(7–5), 4–6, 6–33.
31.Španělsko Rafael Nadal2.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)zákl. skupina7–6(9–7), 7–6(7–4)3.
32.Srbsko Novak Djoković1.ATP Finals, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)semifinále7–5, 6–7(10–12), 7–6(7–5)3.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (0–1)

StavRokTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista2011French OpenantukaUSA Bjorn Fratangelo6–3, 3–6, 6–8

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí915.▲ 640.▲ 405.▲ 121.▲ 39.▲ 20.▲ 8.▲ 5.▼ 8.▲ 4.▲ 3.▼ 15.▼ 102.

Čtyřhra

Rok20122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí685.▲ 428.▲ 257.▬ 257.▲ 94.▼ 269.▲ 178.▲ 78.▼ 112.▼ 230.—

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominic Thiem na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Dominic Thiem na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220427a27. dubna 2022
  2. ↑ US Open: Dominic Thiem beats Felix Auger-Aliassime to reach quarter-finals [online]. [cit. 2020-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CULPEPPER, Chuck. With no household names left, the U.S. Open men’s quarterfinals will feature some great unknowns. Washington Post. Dostupné online [cit. 2020-09-09]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  4. ↑ Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Dominic Thiem na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230810a10. srpna 2023
  6. ↑ Roland Garros Junior Championships 2011 [online]. ITF. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SVK d. AUT 4-1 in SVK [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dominic THIEM [online]. Davis Cup [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Heirs to the throne, Part IV: Dominic Thiem - Roland-Garros - The 2019 Roland-Garros Tournament official site [online]. www.rolandgarros.com [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ as. Tenisové hvězdy Thiem a Mladenovic: Proč rok tajili, že jsou milenci? [online]. iSport.cz, 2018-01-04 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ ATP Staff. Thiem Wins Fourth Title Of Year In Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Bez ztráty setu a podání! Zverev po výhře nad Thiemem ovládl letošní Masters v Madridu [online]. MADRID: TenisPortal.cz, 2018-05-13 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal bez problémů přehrál Thiema a má 11. trofej z Roland Garros! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem v Indian Wells zdolal Federera a má první titul z Masters! [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-17 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem má už čtvrtý antukový skalp Nadala a v Barceloně si zahraje o titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-27 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem vyhrál bez ztráty setu turnaj ATP 500 v Barceloně. Ve finále přehrál Medveděva [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-28 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer letos už podruhé podlehl Thiemovi, Rakušan v Madridu přežil dva mečboly [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-10 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Nadal má 12. titul z Roland Garros. Tolik trofejí z jednoho grandslamu nikdo nemá [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sam Querrey Battles Back To Beat Dominic Thiem At Wimbledon. ATP Tour [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ WERTHEIM, Jon. Upsets of top men's seeds the story on Day 2 of U.S. Open. Sports Illustrated [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem v Pekingu porazil Tsitsipase a slaví čtvrtý letošní titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-06 [cit. 2019-10-07]. 
  23. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem dobyl domácí halu ve Vídni a poprvé vyhrál pět turnajů během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-27 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Tsitsipas přehrál Federera a při svém debutu na Turnaji mistrů si zahraje o titul. Vyzve Thiema [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-16 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ Stefanos Tsitsipas Completes Successful Transition, Lands Nitto ATP Finals crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-17 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ 10 Stats To Watch In The Djokovic-Thiem Australian Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-01 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Djokovic Wins Eighth Australian Open Crown, Returns To No. 1 [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-02 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ATP Suspends Tour For Six Weeks Due To Public Health & Safety Issues Over COVID-19 [online]. ATP, 12-03-2020. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ ODDO, Chris. US Open Finals, By the Numbers [online]. USTA, 2020-09-13 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Schwartzman v pětihodinovém maratónu udolal Thiema a v Paříži je poprvé v semifinále grandslamu!. TenisPortal.cz [online]. 2020-10-06 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Thiem v bitvě přetlačil Djokoviče a znovu po roce postoupil do finále Turnaje mistrů. TenisPortal.cz [online]. 2020-11-21 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  33. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Medveděv zdolal Thiema a na Turnaji mistrů slaví nejcennější triumf. TenisPortal.cz [online]. 2020-11-22 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  34. ↑ Dominic Thiem Stages Epic Comeback To Beat Nick Kyrgios In Five Sets At 2021 Australian Open. ATP Tour [online]. 2021-02-12 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  35. ↑ www.atptour.com [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  36. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Z Miami se odhlásil také Thiem. Potřebuju se resetovat, omluvil se. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-16 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  37. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev v Madridu porazil neoblíbeného soka Thiema a zahraje si o 4. titul z Masters. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  38. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sonego v Římě po odvrácení mečbolu vyhrál bitvu s Thiemem. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-14 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  39. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Thiem v Paříži poprvé nezvládl první kolo! Proti Andújarovi neudržel vedení 2-0. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  40. ↑ Pablo Andujar Upsets Dominic Thiem In Five Sets At Roland Garros. ATP Tour [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  41. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Thiem po 426 dnech a sérii 10 porážek vyhrál zápas na turnaji ATP. TenisPortal.cz [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  42. ↑ SPORTSTAR, Team. Dominic Thiem gets first tour-level win since coming back from wrist injury. sportstar.thehindu.com [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  43. ↑ Dominic Thiem Downs Roberto Bautista Agut In Bastad To Reach First QF Of Season. ATP Tour [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  44. ↑ Dominic Thiem Soars Into Gstaad SFs. ATP Tour [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  45. ↑ Thiem Saves MP, Wins Gstaad Opener In Third-Set Tie-Break | Tennis Courts Map Directory. www.tenniscourtsmap.com [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  46. ↑ Five questions with Dominic Thiem [online]. ESPN, 2014-03-12 [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Thein coach Günter Bresnik Dostupné online. The New York Times, cit. [11-06-2017] (anglicky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Australian Open 2020 (49837298056).jpg
Autor: Rob Keating from Canberra, Australia, Australia, Licence: CC BY 2.0
Melbourne, Australia - 21 January 2020 - Dominic Thiem during his round one match. (Photo by Rob Keating)