Dominik Koepfer

Dominik Koepfer
Dominik Koepfer na French Open 2021
Stát	Německo Německo
Datum narození	29. dubna 1994 (30 let)[1]
Místo narození	Furtwangen, Německo[1]
Bydliště	Tampa, Florida Spojené státy americké[1]
Výška	180 cm[1]
Hmotnost	79 kg[1]
Profesionál od	2016
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 972 992 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	44–54
Tituly	0 ATP, 5 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění	49. místo (4. března 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2021, 2022)
French Open	3. kolo (2021)
Wimbledon	3. kolo (2021)
US Open	4. kolo (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	21–16
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění	92. místo (14. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2024)
French Open	2. kolo (2021)
Wimbledon	2. kolo (2021)
US Open	2. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240321a21. března 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Koepfer (* 29. dubna 1994 Furtwangen) je německý profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2024 na 49. místě a ve čtyřhře v únoru 2022 na 92. místě. Trénují ho Rhyne Williams a Billy Heiser.^[1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 düsseldorfskou kvalifikací proti Bělorusku, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru nad Daniilem Ostapenkem. Němci zvítězili 4:1 na zápasy. V daném ročníku si zahrál i finálový turnaj a ve světovém semifinále nestačil na Rusa Andreje Rubljova. Německo prohrálo 1:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 3–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Německo reprezentoval na o rok odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde ve třetím kole mužské dvouhry vypadl s pozdějším bronzovým medailistou Pablem Carreñem Bustou ze Španělska.

Na Tulanově univerzitě v louisianském New Orleans hrál univerzitní tenis za tým Green Wave.^[4]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2012, když na turnaji v Überlingenu zasáhl s krajanem Fabianem Heinrichem do čtyřhry. Ve čtvrtfinále podlehli německému páru Pascal Meis a Yannick Zürn.^[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Columbus Challenger 2017, kde ve finále čtyřhry s Denisem Kudlou porazili britsko-irskou dvojici Luke Bambridge a David O'Hare. Singlovou trofej přidal na červnovém challengeru Ilkley Trophy 2019 po finálovém vítězství nad Rakušanem Dennisem Novakem až v tiebreaku rozhodující sady.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na letním Winston-Salem Open 2017. Do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený z kvalifikace. Na úvod dvouhry však uhrál jen tři gemy na Argentince Horacia Zeballose. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl o rok později opět na srpnovém Winston-Salem Open 2018 po vyřazení Američana Tennyse Sandgrena. Poté podlehl Japonci Taru Danielovi, když nezvládl zkrácené hry obou setů.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2019, do něhož obdržel divokou kartu jako šampion challengeru z Ilkley.^[5] Z předchozích tři kvalifikací majorů nepostoupil do hlavní soutěže. Ve wimbledonské dvouhře nejdříve přehrál Srba Filipa Krajinoviće, ale poté nestačil na Argentince Diega Schwartzmana. Do premiérového osmifinále se probojoval na US Open 2019, v němž podlehl ruské světové pětce Daniilu Medveděvovi.^[1][2]

Člena první světové desítky poprvé porazil ve druhém kole římského Internazionali BNL d'Italia 2020, když jako kvalifikant přehrál devátého v pořadí Gaëla Monfilse. Po výhře nad Lorenzem Musettim jej v osmifinále zastavil nejvýše nasazený pozdější vítěz Novak Djoković.^[1]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	5. srpna 2023	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Andrew Harris	Santiago González Édouard Roger-Vasselin	4–6, 5–7

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	říjen 2016	Harlingen, Spojené státy	tvrdý	Luke Bambridge	6–4, 6–4
Finalista	1.	leden 2017	Weston, Spojené státy	antuka	Hugo Dellien	2–6, 5–7
Vítěz	2.	únor 2017	Orlando, Spojené státy	antuka	Tommy Paul	4–6, 6–3, 7–5
Vítěz	3.	červenec 2017	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Jose Statham	6–7(7–5), 6–2, 7–5
Finalista	1.	únor 2018	San Francisco, Spojené státy	tvrdý (h)	Jason Jung	4–6, 6–2, 6–7(5–7)
Vítěz	4.	březen 2018	Sherbrooke, Kanada	tvrdý (h)	Michael Redlicki	6–7(3–7), 7–5, 6–2
Vítěz	1.	červen 2018	Ilkley, Spojené království	tráva	Dennis Novak	6–3, 3–6, 7–6(7–5)
Finalista	2.	srpen 2019	Aptos, Spojené státy	tvrdý	Steve Johnson	4–6, 6–7(4–7)
Finalista	3.	září 2022	Cary, Spojené státy	tvrdý	Michael Mmoh	5–7, 3–6
Vítěz	2.	listopad 2022	Calgary, Kanada	tvrdý (h)	Aleksandar Vukic	6–2, 6–4
Vítěz	3.	duben 2023	Ciudad de México, Mexiko	antuka	Thiago Agustín Tirante	2–6, 6–4, 6–2
Finalista	4.	duben 2023	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Tomás Barrios Vera	6–7(6–8), 5–7
Finalista	5.	květen 2023	Praha, Česko	antuka	Jakub Menšík	4–6, 3–6
Vítěz	4.	květen 2023	Turín, Itálie	antuka	Federico Gaio	6–7(5–7), 6–2, 6–0
Finalista	6.	listopad 2023	Calgary, Kanada	tvrdý (h)	Liam Draxl	4–6, 3–6
Vítěz	5.	leden 2024	Canberra, Austrálie	tvrdý	Jakub Menšík	6–3, 6–2

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	srpen 2016	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Jared Hiltzik	Tim Kopinski Alex Lawson	3–6, 6–3, [11–9]
1.	září 2017	Columbus, Spojené státy	tvrdý (h)	Denis Kudla	Luke Bambridge David O'Hare	7–6(8–6), 7–6(7–3)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominik Koepfer na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominik Koepfer na Wikimedia Commons
• Dominik Koepfer na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Dominik Koepfer na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Dominik Koepfer na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Dominik Koepfer v databázi Olympedia (anglicky)
• Dominik Koepfer na X (dříve Twitteru)