Dominik Nejezchleb-Marcha

Dominik Nejezchleb-Marcha
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1935
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1939
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana SNJ
Narození	26. května 1880 Babice nad Svitavou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. prosince 1961 (ve věku 81 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Děti	Jaroslav Marcha
Profese	spisovatel, básník, novinář, politik, redaktor a prozaik
Commons	Dominik Nejezchleb-Marcha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb (26. května 1880 Babice nad Svitavou^[1] – 29. prosince 1961 Brno^[2][3])^[4][5], byl moravský spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Narodil se jako Dominik Nejezchleb v rodině pololáníka Dominika Nejezchleba a Františky rozené Sedlákové. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Měl dvě sestry: Františku Zavadilovou (1875) a Ludmilu Staňkovou (1887). R. 1908 se oženil s Antonínou rozenou Tomečkovou (1889)^[6], se kterou měl dvě děti: Jaroslava Marchu (1909) a Zdenku Laudátovou (1921).

Dominik získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko.^[2]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.^[7] Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně.^[8]

Později přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.^[9]

Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. Byl členem Moravského kola spisovatelů (1924–1948), v letech 1936–1941 zastával funkci předsedy. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově, sk. 25b/hr. 4–5.^[2]

V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i jeho pamětní deska na Alexandrově rozhledně.^[2]

• Žena po kotník v bahně: trocha studií a trocha belletrie – Prostějov: Stráž na Hané, 1905
• Listy k zemědělským dělníkům – Praha: Mladé proudy, 1906
• O odbytu mléka, mlékárnách a výrobě másla na Moravě – Třebíč: Kubeš, 1908
• Sanace zemských financí a strana agrární – Jihlava: Českoslovanská strana agrární, 1910
• Jak zakládati agrární organisace?: Příručka pro stoupence strany agrární – Brno: 1911
• Klerikální strana ve světle pravdy: předvolební brožura – Brno: Agrární strana, 1913
• Pokrokový blok, sanace zemských financí a klerikálové: odpověď na lži klerikálních listů o sanaci financí zemských na Moravě a pokrokového bloku – Brno: Agrární strana, 1914
• Pro naši organisaci: několik upřímných slov a pokynů našim stoupencům – Brno: Agrární strana, 1914
• Demokraticky nebo bolševicky?: Několik prostých slov k prostému českému lidu – Brno: s. n., 1919
• Domkáři a socialisté: Listy k domkářům, zemědělským dělníkům, drobným usedlíkům a pachtýřům: Data o zápasu o řešení otázky půdy mezi republikánskou stranou venkovskou a socialistickými stranami – Brno: s. n., 1919
• Jak může drobný pachtýř nabýti půdy?: Výklad zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům, schváleného v Národním shromáždění na návrh poslanců republikánské strany čsl. venkova 23. květ. 1919 – Brno: s. n., 1919
• Jak zakládati místní organisace republikánské strany čsl. venkova – Brno: s. n., 1919
• Organisace československého venkova – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1919
• Rozdělení půdy mezi lid a strana agrární: k otázce parcelace a kolonisace velkostatků – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1919
• 20 zákonů a nařízení týkajících se pozemkové reformy a půdy vůbec – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1920
• Zákon o stavebním ruchu s příslušným prováděcím nařízením – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921
• Jak se bude postupovati při parcelaci panské půdy?: Nezbytná příručka pro domovináře, domkáře, malorolníky, jakož i ty, kdož čekají na parcelaci půdy velkostatkářské aneb mají s ní co činiti – Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
• Sanace zemských financí – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
• Zrcadlo klerikalismu – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
• Úlevy pro zemědělce a živnostníky při službě vojenské – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1922
• Novelisace zákona o dávce z majetku a přírustku: lidový výklad novely zákona o dávce z majetku a přírůstku pro poplatníky všech vrstev – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
• Obec, země a stát: obecní rádce, cyklus pokynů, požadavků a rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech obecních – uspořádal. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
• Masaryk za hranicemi roku 1923: řeči a myšlenky Masarykovy, proslovy a úvahy státníků, politiků a vědátorů francouzských, belgických a anglických: úvahy tisku zahraničního a průběh slavností na počest presidenta republiky česko-slovenské za hranicemi – sestavil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
• Co vykonala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu pro venkov? – Praha: Rolnická tiskárna, 1925
• Inteligence, venkov a republikánská strana: myšlenky obsažené v přednáškách našeho poslance Jaroslava Marchy pronesených na politickém semináři Velké Prahy a v místní organisaci Republikánské strany Velkého Brna: dle stenogramu – Praha: vlastním nákladem, 1925
• Komunistický švindl s vládou dělníků a rolníků – Praha: v. n., 1925
• Lidová strana ve světle pravdy – Praha: v. n., 1925
• Pravda o rudozelené koalici a dávce z majetku – Praha: v. n., 1925
• Co nutno provést v zájmu venkova?: Řeči moravských a slovenských poslanců Jaroslava Marchy, Rudolfa Malíka, Antonína Vahaly, Františka Molíka, Kornela Stodoly a L'udovíta Medveckého pronesené ve sněmovně r. 1924 – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1925
• František Staněk: politik, tribun, národohospodář, družstevník a buditel lidu venkovského: memoáry a dokumenty – vydal a redakční péčí provázel. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1927
• Malý honební zákon pro republiku Československou – s úvodním slovem. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1929
• Města a vesnice – Praha: v. n., 1934
• Antonínu Švehlovi – Praha: Novina, 1935
• O Františku Staňkovi: řeč senátora a spisovatele Jaroslava Marchy o smutečních tryznách v Třebíči a Jihlavě r. 1936 – Třebíč: František Boudar, 1936
• Starověrské písničky – Blansko: Karel Jelínek, 1944
• Adamovské lesy – Adamov: ROH Adamovské strojírny, 1959

• Potulky I. – Vinohrady: Josef Svoboda, 1906
• Ptačí chléb: vzpomínky na kluky z naší dědiny – Brno: Stanislav Kočí, 1921
• Ptačí chléb: vzpomínky na kluky z naší dědiny. Díl druhý – Brno: S. Kočí, 1923
• Kamarádi z lesa: třetí díl Ptačího chleba – Brno: S. Kočí, 1923
• Od regimentu k regimentu: ironie, příhody a psiny z evropské války – ilustruje Karel Dostál. Brno: Moravské Noviny, 1926
• Na dědině – Praha: Českomoravské podniky, 1927
• Halali haló!: Zpěvy na stromy, tíše, samoty, myslivny a háje – Brno: Moravské kolo spisovatelů (MKS), 1928
• Z babiččina kraje – s obrázky akademického malíře J. T. Blažka. Praha: Českomoravské podniky, 1928
• Chvíli v Řecku – Brno: Družstvo MKS, 1934
• Stromy a lidé – Brno: Družstvo MKS, 1935
• Zlatá v zelené: kniha loveckých próz – ilustrace St. Lolek. Brno: MKS, 1935
• Řeč země: kniha epiky – Brno: MKS, 1936
• Listy mladým – Brno: Moravotyp, 1938
• Besedy s klukem Smoleňou – Praha: Novina, 1940
• O lidech humorných – s obrázky Josefa Lady. Praha: Novina, 1940
• Z okna pokojného domu – Brno: MKS, 1940
• Zlatá v zelené: lyrická prósa – Praha: Novina, 1940
• Bouda pod Těšankou – kresbami doprovodil Alois Moravec. Moravská Ostrava: Josef Lukasík, 1943
• Potopený svět – Brno: Družstvo MKS, 1949

• Zpěvy na Jugoslavii: listy z cest. Díl I – předmluva Božidar Borko. Brno: MKS, 1936
• Pastýř z Javorníků: Brno: MKS, 1937
• Listy z cest II – předmluva Mirka Elpla. Brno: MKS, 1939
• Listy z cest III [i.e. II] – předmluva Mirka Elpla. Brno: MKS, 1939
• Čtyři louky – Brno: MKS, 1940
• Vinobraní: Čtyři hrozny veršů – Jaroslav Marcha, Stanislav Kovanda, Josef Cipr, Vladimír Kantor; kresby a úprava Václav Mašek. Velké Pavlovice: Vinařské družstvo, 1948

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominik Nejezchleb-Marcha na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dominik Nejezchleb-Marcha
• Dominik Nejezchleb-Marcha v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Dominik Nejezchleb-Marcha v Národním shromáždění roku 1933