Dominik Pavlíček

Dominik Pavlíček
Rodné jménoDominik Svoboda
Narození21. února 1877
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. ledna 1952 (ve věku 74 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská[zdroj?]
Povoláníredaktor, spisovatel
Znám jakoDomin Pavlíček
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dominik Pavlíček, psán též Domin Pavlíček, (21. února 1877 Brno[1] – 31. ledna 1952 Brno) byl moravský redaktor a spisovatel.

Život

Narodil se služebné Anně Svobodové 21. února 1877. Otec Dominik Pavlíček, mistr obuvnický, se s jeho matkou oženil 4. října 1877 a svého syna tak legitimizoval.[1] Jeho bratr JUDr. Eduard Pavlíček (1882–1944) byl československý legionář v Rusku, konzul ČSR ve Vladivostoku.[2]

Do první světové války byl Dominik považován za bouřliváka a bohéma, který měl blízký vztah k přírodě.[3] Na počátku roku 1916 založil a do konce světové války vedl Moravskou družinu skautů.[4] V letech 1912–1923 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Ve 20. letech 20. století byl starostou Zemského společenstva koncesovaných realitních a úvěrních zprostředkovatelů pro Moravu.[5] Do roku 1948 vlastnil v Brně realitní a finanční kancelář.[3]

Dne 12. února 1918 se v Brně oženil s vdovou Marií Běhavou (rozenou Janotovou, 1880–1944), operní a operetní sólistkou brněnského Národního divadla.[6] Podruhé se oženil 17. července 1946 v Brně (civilní sňatek) s Antonií Marádovou (1907).[3]

Zajímavosti

Brno, Lerchova, Pavlíčkův dům
  • Vila, kterou si v Brně postavil v letech 1923–1924 a je známa pod názvem Pavlíčkův rodinný dům, vznikla podle projektu architekta Bohuslava Fuchse. Od roku 1958 je dům kulturní památkou.
  • V roce 1931 zaznamenal tisk havárii automobilu, který spadnul u Popovic z mostu na železniční trať. Majitel vozu Dominik Pavlíček a jeho řidič byli těžce zraněni.[7]

Dílo

Týdeník Neděle a redaktorská činnost

Byl spoluzakladatelem, autorem vize a redaktorem (v letech 1903–1904) brněnského obrázkového týdeníku Neděle;[p 1] ve své době se jednalo o nejvýznamnější moravský literární časopis. Spojoval autory mladší a střední generace a svou kvalitou se snažil přiblížit Volným směrům (které však měly mnohem příznivější podmínky jak finanční v podpoře spolku Mánes, tak personální v redakční spolupráci tehdejší umělecké elity). Pavlíček se podílel pouze na prvních patnácti číslech časopisu.[8]

Později byl redaktorem v Lidových novinách, Moravských listech – redigoval zde Moravskou knihovnu, ve které vydal v roce 1912 soubor svých povídek Z města a venkova obchodních a řemeslnických časopisů. Dále redigoval mj.: Moravské hudební noviny 1909–1910, Dobrého bednáře 1913–1914, Dobrého koláře 1912–1913, Dobrého kupce 1914, Moderního holiče a kadeřníka 1913–1914[9]).[10] Své příspěvky zveřejňoval též v Lidových novinách.[11] V období 1929–1933 vydával brněnský časopis Realitní kancelář.[3]

Knižní vydání

  • Z města a venkova. Díl I – Brno: Moravská knihovna, mezi 1910 a 1920
  • Platová úprava zaměstnanců na velkostatcích – Brno: vlastním nákladem, 1921

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pod názvem Neděle vycházela v Čechách a na Moravě i jiná periodika, rozdílné koncepce, např. Neděle (kalendář katolického lidu) v letech 1935–1947.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Brno sv. Tomáš, 1876-1880, snímek 90, záznam o nar., křtu a pozn. o úmrtí [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Encyklopedie dějin města Brna: Eduard Pavlíček [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Encyklopedie dějin města Brna: Dominik Pavlíček [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ KUČERA, Brno. Skautské hnutí na Brněnsku do roku 1939 [online]. Skauti Brno [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-27. 
  5. ↑ Naší veřejnosti!. S. 13. Lidové noviny [online]. 1928-09-08 [cit. 2021-05-26]. S. 13. Dostupné online. 
  6. ↑ Matrika oddaných, Brno sv. Tomáš, 1913-1919, snímek 259 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Auto spadlo s mostu na železniční trať. S. 5. Lidové noviny [online]. 1931-10-15. S. 5. Dostupné online. 
  8. ↑ ZIMEK, Miroslav. Obrazový kulturní týdeník Neděle. Brno, 2009 [cit. 2021-05-27]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta MU. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 14–28. Dostupné online.
  9. ↑ Česká retrospektivní bibliografie, část 2.1 Časopisy České [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, 2010 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ DUFEK, Jaromír. Tři časopisy z počátku století, s. 96, 100 [online]. Filozofická fakulta Brněnské univerzity, 1982 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Např. PAVLÍČEK, Domin. Vinohrad. S. 9. Lidové noviny [online]. 1904-05-22. S. 9. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, Lerchova, Pavlíčkův dům (3).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Pavlíčkův rodinný dům, Lerchova 9, Stránice, Brno