Dominik Pecka

ThDr. h. c.
Dominik Pecka
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table – třída si to odhlasovala.
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table – třída si to odhlasovala.
Osobní údaje
Datum narození4. srpna 1895
Místo narozeníČejkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí1. května 1981 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíMoravec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, katolický kněz, filozof, kněz, teolog, učitel, publicista, redaktor, překladatel a středoškolský učitel
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 2. třídy in memoriam (1996)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Pecka (4. srpna 1895, Čejkovice[1]1. května 1981, Moravec) byl český římskokatolický kněz (vysvěcený v Brně roku 1918), od roku 1926 gymnaziální profesor, autor řady studií z oblasti sociologie, antropologie a teologie. Byl také činný v oblasti krásné literatury a působil jako redaktor časopisů Úsvit a Jitro. Byl perzekvován komunistickým režimem (vězněn v letech 1954–1955 a 1959–1960).

Život

Studoval nejprve na gymnáziu v Kyjově (v letech 1906–1907), poté v kněžském semináři v Brně (1907–1912). Maturoval v roce 1914 na gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě pokračoval ve studiu v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1918. Po svěcení působil v letech 1918 až 1926 postupně jako kaplan v Tuřanech, Loděnicích a Zábrdovicích.

Na doporučení představených se rozhodl pro pedagogickou službu. V roce 1926 získal po složení předepsaných zkoušek profesorskou způsobilost pro gymnázia. Vyučoval náboženství, filosofii, němčinu a francouzštinu. Jeho působištěm bylo v letech 1926 až 1941 české gymnázium v Jihlavě. Po jeho zrušení učil na gymnáziu v Brně – Králově Poli (1941–1946) a v Brně-Husovicích (1946–1953). V letech 1949–1950 působil také jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně.

V květnu 1954 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. Po propuštění na amnestii v květnu 1955 se vrátil do Brna, kde pak působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl však znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera.

V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci.

Dílo

  • Oheň na zemi, 1931
  • Skryté paprsky, 1932
  • Listy otce synovi, 1932
  • Listy matky dceři, 1932
  • Tajemství života. Aforismy, 1932, 4. vyd. 1948
  • Svatí a lidé, 1933
  • Smysl života, 1936
  • Tvář člověka, 1939
  • Cesta k pravdě. Základní otázky náboženské, 1940, 3. vyd. 1969
  • Ze zápisníku starého profesora, 1940
  • Umění stárnouti za školou, 1943
  • Assunta, 1944
  • Umění žíti. Katolická mravouka, 1947
  • Škola a život, 1947
  • Moderní člověk a křesťanství, 1948
  • Člověk a dějiny, 1969
  • Člověk a technika, 1969
  • Úvod do filosofie, 1969
  • Člověk. Filosofická antropologie I–III, Řím 1970–71
  • Z deníku marnosti, 1993
  • Starý profesor se hlásí o slovo, 1995
  • Starý profesor vzpomíná, 1996
  • Moudrost pana profesora Dominika Pecky, Cesta, 2018

Odkazy

Reference

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 116. 
  • HUSÁK, Petr. Osobnost Dominika Pecky. Vývoj pojetí kněžství v prostředí českého katolicismu ve 20. století. Brno: CDK, 2012. ISBN 978-80-7325-276-2.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 835–837. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 528. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 535. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dominik Pecka jako profesor náboženství na gymnáziu Husovice.jpg
Autor:

Photo was taken in the 1950's by a private person that cannot be traced any more. Very probably he/she has died already.

Original photo is in private archive of Květoslav Šipr who gave his explicit consent for the photo to be publicly released., Licence: CC BY-SA 4.0
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table - třída si to odhlasovala.
CZE Rad T-G-Masaryka 2tr (1994) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Česká republika (od roku 1994).