Dominik Windisch

Dominik Windisch
Dominik Windisch (2011)
Dominik Windisch (2011)
Datum narození6. listopadu 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníBruneck, Itálie[1]
StátItálieItálie Itálie
Výška182 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
PříbuzníMarkus Windisch (sourozenec)
Oficiální webdominik-windisch.com
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubC.S. Esercito
LyžeRossignol[1]
ZbraňAnschütz[1]
Ukončení kariérybřezen 2022[2]
Světový pohár v biatlonu
Debut8. března 2011
Nejlepší umístění14. místo (2016/2017)
Počet výher5 (2 individuální)
Stupně vítězů18 (4 individuálních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 3
Mistrovství světa1 – 1 – 1
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210314a14. března 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
bronz2014 Sočismíšená štafeta
bronz2018 Pchjongčchangsprint
bronz2018 Pchjongčchangsmíšená štafeta
Mistrovství světa v biatlonu
zlato2019 Östersundhromadný start
bronz2019 Östersundsmíšená štafeta
stříbro2020 Anterselvasmíšená štafeta
Mistrovství světa juniorů v biatlonu
bronz2008 Ruhpoldingštafeta

Dominik Windisch (* 6. listopadu 1989 Bruneck) je bývalý italský biatlonista, mistr světa ze závodu s hromadným startem z roku 2019 a trojnásobný bronzový medailista z olympijských her.

Ve Světovém poháru dále triumfoval v závodu s hromadným startem v kanadském Canmore v únoru 2016.[3] Třikrát triumfoval jako člen italské mužské nebo smíšené štafety.

Na olympijských hrách získal tři bronzové medaile – první ve smíšené štafetě na Zimních olympijských hrách 2014. O čtyři roky později v Pchjongčchangu obhájil bronz ve smíšené štafetě a jako třetí dojel i ve sprintu.

Sportovní kariéru ukončil v březnu 2022.[2]

Jeho bratrem je bývalý biatlonista Markus Windisch.

Výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

Windisch je trojnásobným účastníkem zimních olympijských her a devítinásobným účastníkem Mistrovství světa v biatlonu. Jeho nejlepším výsledkem z olympijských her v závodech jednotlivců je 3. místo ze sprintu, z mistrovství světa pak zlatá medaile ze závodu s hromadným startem z Östersundu v roce 2019.

SezónaDMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDVěk
2010/11MSRusko Chanty-Mansijsk56.×21 let
2011/12MSNěmecko Ruhpolding68.4.22 let
2012/13MSČesko Nové Město na Moravě57.33.18.7.4.23 let
2013/14ZOHRusko Soči11.25.25.64.5.3.24 let
2014/15MSFinsko Kontiolahti23.35.91.12.7.25 let
2015/16MSNorsko Oslo5.28.4.60.11.8.26 let
2016/17MSRakousko Hochfilzen18.25.24.21.5.4.27 let
2017/18ZOHJižní Korea Pchjongčchang3.16.17.50.12.3.28 let
2018/19MSŠvédsko Östersund27.17.1.29.15.3.29 let
2019/20MSItálie Antholz-Anterselva48.51.14.75.7.2.30 let
2020/21MSSlovinsko Pokljuka34.36.45.6.31 let
2021/22ZOHČína Peking30.26.5.14.7.×32 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči 2014 se kromě smíšené štafety z téhož roku nezapočítávají.[4]

Juniorská mistrovství

Zúčastnil se tří Mistrovství světa juniorů v biatlonu. Individuálně nejlépe obsadil 6. pozici ve vytrvalostním závodě ve švédském Torsby v roce 2010. Na šampionátu v Ruhpoldingu 2008 v Německu skončil s mužskou štafetou na třetím místě.

SezónaAkceMístoSPSZIZŠTVěk
2007/08MSJNěmecko Ruhpolding26.28.16.3.18 let
2008/09MSJKanada Canmore16.31.7.19 let
2009/10MSJŠvédsko Torsby23.8.6.10.20 let

Vítězství v závodech světového poháru, na mistrovství světa a olympijských hrách

Individuální

Č.sezónadatummístodisciplína
1.2015/20166. února 2016Kanada Canmore, Kanadazávod s hromadným startem
2.2018/201917. března 2019Švédsko Östersund, Švédsko (MS)závod s hromadným startem
      – závod na mistrovství světa

Kolektivní

Č.sezónadatummístodisciplína
1.2011/20125. ledna 2012Německo Oberhof, Německoštafeta
2.2017/201810. března 2018Finsko Kontiolahti, Finskosmíšená štafeta
3.2019/202030. listopadu 2019Švédsko Östersund, Švédskosmíšená štafeta

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Dominik Windisch v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky), přístup: 20231125a25. listopadu 2023
  2. a b Simon Desthieux and Dominic Windisch retire after Holmenkollen. focusbiathlon.com [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  3. PAVLÍČEK, Tomáš. Moravec vybojoval ve vichru deváté místo. Těžký závod vyhrál Windisch [online]. 2016-02-06. Dostupné online. 
  4. Гонки Олимпиады больше не идут в зачет Кубка мира. Трибуна Блог [online]. 2013–12–30 [cit. 2014–01–10]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Profily

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
20110123 Dominik Windisch 1.jpg
Autor: Miceman, Licence: CC BY-SA 3.0
Dominik Windisch (ITA)