Dominique Blancová

Dominique Blancová
Dominique Blancová na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 2009
Rodné jméno	Dominique Blanc
Narození	25. dubna 1956 (67 let) Lyon, Francie Francie
Alma mater	Národní vyšší konzervatoř dramatického umění Cours Florent
Aktivní roky	1981–dodnes
César
Nejlepší herečka 2001 – Stand-by Nejlepší herečka ve vedlejší roli 1991 – Milou v máji 1993 – Indočína 1999 – Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominique Blancová, nepřechýleně Dominique Blanc (* 25. dubna 1956 Lyon), je francouzská divadelní a filmová herečka, několikanásobná držitelka Césara a divadelní Molièrovy ceny.

Život a kariéra

Pochází z pěti sourozenců. Herectví studovala na pařížské škole Cours Florent. Ve svých hereckých začátcích spolupracovala s Patricem Chéreau a hrála pouze v divadle, zejména ve hrách A. P. Čechova nebo například v Peerovi Gyntovi Henrika Ibsena.

V roce 1986 hrála ve svém prvním filmu Žena mého života postavu alkoholičky, která jí hned vynesla nominaci na Césara. Také s ní začali rychle spolupracovat významní režiséři, například Claude Sautet, Louis Malle nebo Claude Chabrol.

V 90. letech 20. století dosáhla mimořádných úspěchů na filmové i divadelní scéně a stala se jednou z mála hereček, vysoce ceněných také uměleckou kritikou. Několikrát byla nominována na Césara a za filmy Milou v máji, Indočína a Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem ocenění skutečně získala. Za další Ibsenovo drama, Domeček pro panenky získala v roce 1998 Molièrovu cenu.

V roce 2001 získala svého čtvrtého Césara za film Stand-by. Z mnoha dalších filmů lze považovat za významný například film Ta druhá, za který kromě další nominace na Césara získala Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu. V divadle hrála v Racinově Faidře nebo v známém díle Bolest od Marguerite Duras, které několik let uváděla na několika různých francouzských divadelních scénách a za které pak v roce 2010 získala další Molièrovu cenu.

V roce 1999 byla členkou poroty na Filmovém festivalu v Cannes a v roce 2001 na německém festivalu Berlinale.

Je vdaná a má dvě dcery.

Filmografie (výběr)

Ocenění

César

Ocenění

• 1991: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Milou v máji
• 1993: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Indočína
• 1999: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
• 2001: César pro nejlepší herečku za film Stand-by

Nominace

• 1987: César pro nejslibnější herečku za film Žena mého života
• 1990: César pro nejslibnější herečku za film Je suis le seigneur du château
• 1995: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Královna Margot
• 2003: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film To nám ještě scházelo!
• 2010: César pro nejlepší herečku za film Ta druhá

Molièrova cena

Ocenění

• 1998: Molièrova cena pro herečku za představení Domeček pro panenky Henrika Ibsena
• 2010: Molièrova cena pro herečku za představení La Douleur
• 2016: Molièrova cena pro herečku za představení Les Liaisons dangereuses

Nominace

• 1987: Molièrova cena pro divadelní objev za představení Figarova svatba
• 2003: Molièrova cena pro herečku za představení Faidra Jeana Racina

Jiná ocenění

• 2008: Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu za film Ta druhá

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominique Blancová na Wikimedia Commons
• Dominique Blancová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Dominique Blancová na Kinoboxu
• Dominique Blancová v Internet Movie Database (anglicky)
• Dominique Blancová v databázi AlloCiné (francouzsky)