Don Giovanni

Don Giovanni
Il dissoluto punito ossia il Don Giovanni
Základní informace
Žánrdramma giocoso
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaLorenzo da Ponte
Počet dějství2
Originální jazykitalština
Literární předlohaGiovanni Bertati: Don Giovanni Tenorio a Molière: Don Juan
Datum vzniku1787
Premiéra29. října 1787, Praha
Stavovské divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Don Giovanni, plným názvem Il dissoluto punito ossia il Don Giovanni (Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni), je dvouaktová dramatická opera Wolfganga Amadea Mozarta na libreto Lorenza da Ponte. Světovou premiéru měla mít 14. října v Nosticově (dnes Stavovském) divadle v Praze, ale musela být přeložena na 29. října 1787 za účasti skladatele. Námětem je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan.

Bývá nazývána „operou oper“, čímž se naznačuje, že jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny.[1]

Historie

Stavovské divadlo, kde byla opera poprvé uvedena

Objednávku na operu Don Giovanni dostal Mozart během svého pražského pobytu v lednu 1787. Byl zde svědkem velkého úspěchu své předchozí opery Figarova svatba, která ve Vídni naopak propadla. Na opeře Mozart pracoval během následujících měsíců, ale dokončoval ji až po příjezdu do Prahy 4. října 1787.[2]

V Praze Mozart navštěvoval také manžele Duškovy, skladatele Františka Xavera Duška a jeho manželku, pěvkyni Josefínu Duškovou, kteří bydleli v Bertramce na Smíchově, který tehdy ještě nepatřil mezi pražská města.[3]

Hlavní postavy

  • don Giovanni, mladý prostopášný šlechtic (baryton)
  • komtur (bas)
  • Leporello, sluha dona Giovanniho (bas)
  • donna Anna, dcera komturova, snoubenka dona Ottavia (soprán)
  • don Ottavio, snoubenec donny Anny (tenor)
  • donna Elvíra, vznešená dáma z Burgosu, opuštěná milenka dona Giovanniho (soprán)
  • Zerlina, venkovanka (soprán)
  • Masetto, její snoubenec (bas)
  • venkované, venkovanky, muzikanti, sluhové, démoni (sbor)

[2]

Obsah

Don Giovanni je opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává ve Španělsku v 17. století.

První dějství

Leporello čeká před komturovým domem na svého pána, který se tam vloudil, aby svedl komturovu dceru donnu Annu. Z domu vybíhá don Giovanni pronásledovaný Annou, které přibíhá na pomoc také starý komtur. Don Giovanni komtura zabíjí v souboji a prchá. Anna přivolává na pomoc svého snoubence dona Ottavia a prosí ho, aby vyhledal vraha a pomstil smrt jejího otce.

V dalším obraze se don Giovanni snaží svést Zerlinu, když před tím poslal jejího snoubence Masetta spolu se svým sluhou Leporellem do hospody. Když to již vypadá, že don Giovanni bude mít u Zerliny úspěch, vchází jeho opuštěná milenka, donna Elvíra, a Zerlinu odvádí. Don Ottavio a donna Anna žádají dona Giovanniho o pomoc při hledání vraha starého komtura - ani jeden z nich netuší, že vrahem je sám don Giovanni. Během rozhovoru nakonec Anna poznává podle hlasu dona Giovanniho a opakuje prosbu, aby Ottavio pomstil jejího otce.

Don Giovanni pozve Zerlinu a Masetta, kteří slaví svatbu, a ostatní svatebčany k sobě do paláce na oslavu, neboť doufá, že se mu přitom podaří dokončit svádění Zerliny. Na oslavu se v maskách dostávají i Elvíra, Anna a Ottavio. Masetto zabrání Giovannimu ve svedení Zerliny a Elvíra s Annou odhalují dona Giovanniho jako vraha. Ten si však mečem proklestí cestu ven a uprchne.

Druhé dějství

Don Giovanni se snaží svést komornou donny Elvíry a za tím účelem si vymění plášť a klobouk s Leporellem. Leporello převlečený za Giovanniho odvádí Elvíru pryč z domu, je však zastaven Annou a Ottaviem, takže musí odhalit, že není tím, za koho se vydává.

Don Giovanni se na útěku setkává s Leporellem na hřbitově a vychloubá se svými činy přímo před sochou starého komtura. Socha promluví, kárá Giovanniho za jeho hříchy a přijímá jeho posměšné pozvání na hostinu.

V paláci se donna Elvíra snaží naposledy přemluvit dona Giovanniho k nápravě, ale je odmítnuta. Giovanni nechává připravit hostinu a socha komtura opravdu přichází. Při podání ruky na stvrzení slibu klesá don Giovanni v bolestech k zemi a propadá se do pekla.

Ke konci opery je zkáza dona Giovanniho s uspokojením komentována Annou, Ottaviem, Masettem i Zerlinou a donna Elvíra odchází do kláštera. [2]

Významné inscenace

Don Giovanni patří mezi nejhranější opery světa. V sezóně 2015/2016 byla devátá nejhranější (2 299 představení v 473 inscenacích).[4] Mezi významné nebo zajímavé inscenace patří např.:

  • Světová premiéra se konala 29. října 1787 v pražském Stavovském divadle pod titulem Il Dissoluto Punito ossia il Don Giovanni, dirigoval sám autor
  • Vídeňská premiéra proběhla 1788; úpravy provedl Mozart, který ji také sám dirigoval; pražský úspěch se neopakoval[5]
  • V Londýně byl Don Giovanni v britské premiéře uveden 12. dubna 1817 v Divadle Jeho Veličenstva (Her Majesty’s Theater)[5]
  • V USA byla opera poprvé provedena v New Yorku 23. 5. 1826 v Park Theatre New York
  • Na Národním divadle v Praze byla opera poprvé inscenována a 41x provozována v letech 1884-1894 pod názvem Don Juan[6]
  • Enrico Caruso zpíval Dona Giovanniho poprvé v Londýně v roce 1902
  • V inscenaci Národního divadla z let 1919-1928 alternovala v roli doni Anny Ema Destinnová[7]
  • V roce 1977 natočil režisér Joseph Losey film Don Giovanni[8]
  • V roce 2014 natočila britská televizní stanice BBC 2 dokumentární film Mozart in Prague s Rolandem Villazónem, Mozartovu hudbu v něm hraje český orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse[9]
  • V roce 2016 se operní pěvec Sherrill Milnes ujal režie operního představení Mozartovy opery Don Giovanni, kterou nastudoval dirigent John Nardolillo se souborem mladých zpěváků a hudebníků, studentů a absolventů hudebních konzervatoří a univerzit (Juilliard School, Peabody Conservatory, Royal College of Music and the Royal Academy of Music in London, Conservatorium of Sydney) v rámci Prague Summer Nights Young Artists Music Festival.[10]
  • Přímý přenos z Metropolitní opery proběhl v českých kinech 22. října 2016. Leporella zpíval český basbarytonista Adam Plachetka[11]
  • 7. července 2016, uvedení v rámci Hudebního festivalu Znojmo.[12] Zpívali: Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Jana Šrejma-Kačírková, Boris Prýgl, Krystian Adam, Jiří Miroslav Procházka, Lenka Cafourková-Ďuricová a Richard Wiegold. Sbor: Czech Ensemble Baroque Choir se sbormistryní Terezou Válkovou, orchestr Czech Ensemble Baroque, řídí Roman Válek.[13]
  • 7. srpna 2021, uvedlo Divadlo Klauniky Brno hru DonDon Šajn na motivy Mozartovy opery Don Giovanni. Leporella zde ztvárňuje herec s Downovým syndromem[14]

Odkazy

Reference

  1. Feuilleton: Praha umělecká. Lidové noviny. 24. 4. 1906, s. 1. Dostupné online. 
  2. a b c HOSTOMSKÁ, Anna. Opera. 10.. vyd. Svoboda: [s.n.], 1999. ISBN 80-205-0578-4. Kapitola Don Giovanni (Potrestaný prostopášník), s. 56–59. 
  3. LUČANSKÁ, Adéla. Přínos vokálního díla W. A. Mozarta pro pěvce se zaměřením na interpretační rozbor jedné operní role. Plzeň, 2013. Diplomová práce. Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Bezděk. s. 11–19. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Opera Statistics 2015/2016
  5. a b Performance traditions in Mozart's Don Giovanni (anglicky)
  6. Národní divadlo: Seznam inscenací opery Don Giovanni
  7. Národní divadlo: Don Juan 1919-1928
  8. Česko-Slovenská filmová databáze: Don Giovanni
  9. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  10. Sherrill Milnes bude opět v Praze pracovat s mladými talenty. Harmonie [online]. 2016-06-29 [cit. 2016-07-09]. Dostupné online. 
  11. Don Giovanni - přímý přenos
  12. KOTRNETZOVÁ, Nikol. Don Giovanni s Adamem Plachetkou ve Znojmě [online]. OperaPlus, 2016-07-16 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  13. JOSEFOVÁ, Dana. Plachetka jako Don Giovanni. Záznam představení z Hudebního festivalu Znojmo. Český rozhlas D-dur. 2016-07-12. Dostupné online [cit. 2020-07-25]. 
  14. Don Don Šajn [online]. Divadlo Klaunika [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 116–119. 
  • FREEMAN, Daniel E. Mozart in Prague. Minneapolis: Calumet, 2021. ISBN 978-1950743506. (monografie zabývající se Mozartovými pražskými pobyty, místními kontakty a podrobně též vznikem a premiérou Dona Giovanniho)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg

This posthumous portrait of Wolfgang Amadeus Mozart was painted by Barbara Kraft at the request of Joseph Sonnleithner in 1819, long after Mozart died. Sonnleithner, who was making a "collection of portraits in oils of well-known composers" (Deutsch) wrote to Mozart's still-living sister Maria Anna ("Nannerl"), asking her to lend a picture to Kraft (a well-known artist working in Salzburg). Here is part of Nannerl's reply:

... [her friend ] Councillor von Drossdick ... sent the artist to me to see all 3 [of my] pictures [of Mozart], the one that was painted when he came back from the Italian journey is the oldest, he was then just 16 years old, but as he had just got up from a serious illness, the picture looks sickly and very yellow; the picture in the family portrait when he was 22 years old is very good, and the miniature, when he was 26 years old, is the most recent I have, I therefore shewed this one to the painter first; it seemed to me from her silence that is would not be very easy to enlarge it, I therefore had to shew her the family portrait and the other one, too. ... she wants to take her copy from the family portrait and introduce only those features from the small picture which make him look somewhat older than in the big picture."

Deutsch identifies the three pictures as:

  1. "Perhaps" the portrait by Knoller, Milan 1773. [1]
  2. The family portrait by della Croce.
  3. A lost small version of the famous portrait by Joseph Lange.
For present purposes, this implies that Kraft painted this with some basis to go on (and not completely out of her head, as the painter of this ridiculous picture did). Also, it tells us that Nannerl thought that the della Croce picture was "very good".
Stavovské divadlo večer 1a.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Stavovské divadlo
Max Slevogt Das Champagnerlied Don Giovanni Andrade.jpg
One of three paintings by Slevogt that portrayed Francisco D'Andrade in the title role of Mozart's Don Giovanni. The painting depicts the "Champagne Aria" scene (Fin ch'han dal vino).