Donna Vekićová

Donna Vekićová
Donna Vekićová na French Open 2022
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Datum narození	28. června 1996 (28 let)
Místo narození	Osijek, Chorvatsko
Bydliště	Londýn, Spojené království[1]
Výška	179 cm
Profesionálka od	září 2012
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	8 880 301 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	369–277
Tituly	4 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění	17. místo (27. ledna 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	4. kolo (2019)
Wimbledon	semifinále (2024)
US Open	čtvrtfinále (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	stříbro (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů	18–41
Tituly	0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	171. místo (20. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2015, 2018)
French Open	2. kolo (2018)
Wimbledon	1. kolo (2014, 2016, 2017, 2018, 2023)
US Open	3. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2014)
French Open	1. kolo (2024)
Wimbledon	2. kolo (2013)
Týmové soutěže
Hopman Cup	vítězka (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250127a27. ledna 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
stříbro	2024 Paříž	ženská dvouhra

Donna Vekićová (nepřechýleně Vekić, * 28. června 1996 Osijek) je chorvatská profesionální tenistka. Na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži se stala stříbrnou medailistkou ve dvouhře. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři turnaje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2025 na 17. místě a ve čtyřhře v srpnu 2018 na 171. místě. V roce 2025 ji začal trénovat Sascha Bajin. Jako mentorka setrvala v jejím týmu i Pam Shriverová.^[2] Dříve ji koučovali Němec Torben Beltz, Sam Sumyk a Nikola Horvat.

V chorvatském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Polsku, v němž prohrála dvouhru s Urszulou Radwańskou a po boku Mijaćikové také čtyřhru.^[3] Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 13–7 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.

Chorvatsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve dvouhře zdolala Caroline Garciaovovou a třetí nasazenou Arynu Sabalenkovou, než ji vyřadila turnajová patnáctka Jelena Rybakinová. Zúčastnila se také pařížských Her XXXIII. olympiády. V singlové soutěži postoupila přes Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou do finále, z něhož si odnesla stříbrnou medaili po porážce od Číňanky Čeng Čchin-wen.^[4]

Do antukového French Open 2019 byl jejím partnerem švýcarský tenista Stan Wawrinka.^[5]

V roce 2011 se stala juniorskou mistryní Chorvatska.^[6][7]

Při premiéře v hlavní soutěži turnaje WTA Tour se na uzbeckém Tashkent Open 2012 probojovala do finále dvouhry. Stala se tak nejmladší účastnicí boje o titul na tomto ženském okruhu za předešlých šest let. V posledním zápase turnaje však podlehla Rumunce Irině-Camelii Beguové po dvousetovém průběhu.^[8]

Na premiérovém grandslamu v hlavní soutěži – Australian Open 2013, zaznamenala debutovou výhru, když v prvním kole porazila Andreu Hlaváčkovou, aby následně byla nad její síly turnajová desítka a bývalá světová jednička Caroline Wozniacká z Dánska. Na antukovém French Open nestačila v první fázi na Američanku Mallory Burdetteovou. Na navazující travnaté události AEGON Classic prošla do druhého finále v kariéře. Ve druhém kole vyřadila osmou nasazenou Urszulu Radwańskou, poté rumunskou turnajovou trojku Soranu Cîrsteaovou a v semifinále vítězku turnaje z roku 2009 Magdalénu Rybárikovou. Z finále odešla poražena od Slovenky Daniely Hantuchové ve dvou setech.^[9] Ve Wimbledonu nenašla v otevíracím duelu recept na Češku Petru Cetkovskou. Na posledním majoru roku US Open si poradila s kolumbijskou hráčkou Marianou Duqueovou Mariñovou. Ve druhé fázi ji vyřadila favorizovaná Rumunka Simona Halepová.

Na úvod sezóny se pokles formy projevil prohrami v prvních kolech druhého ročníku Shenzhen Open, grandslamu Australian Open, a to v ženské dvouhře, čtyřhře i smíšené soutěži, a následné události Pattaya Open. Po obdržení divoké karty na kalifornském Indian Wells Masters vyřadila polskou kvalifikantku Olivii Rogowskou, aby poté skončila na raketě světové dvanáctky Dominiky Cibulkové. Na floridském Miami Masters zvládla kvalifikační klání proti Alle Kudrjavcevové a Johanně Larssonové. V prvním kole hlavní soutěž zdolala další kvalifikantku a japonskou veteránku Kimiko Dateovou Krummovou. Ve druhém zápasu přešla přes 28. nasazenou Rusku Světlanu Kuzněcovovou. Ve třetím kole ji však stopku vystavila hráčka elitní desítky Petra Kvitová.

Na mexickém Monterrey Open postoupila přes Španělku Garbiñe Muguruzaovou díky dvěma zvládnutým tiebreakům.^[10] Ve druhém kole ji zastavila další zástupkyně českého tenisu Karolína Plíšková. Na dubnovém Malaysian Open v Kuala Lumpur se dočkala prvního titulu na okruhu WTA Tour, když ve finále přehrála světovou desítku Dominiku Cibulkovou. O vítězce rozhodla až zkrácená hra třetího dějství. Zároveň poprvé porazila hráčku figurující v době utkání mezi desítkou nejlepších hráček.^[11] Na cestě do finále zůstaly na její raketě Čan Jung-žan, Kristýna Plíšková a Čang Šuaj.

Druhý kariérní titul získala na travnatém Nottingham Open 2017. Ve finále zdolala britskou světovou osmičku Johannu Kontaovou, když dohnala ztrátu ztraceného servisu v rozhodující sadě ze stavu 1–3.^[12] V úvodním kole Wimbledonu 2018 vyřadila americkou světovou čtyřku Sloane Stephensovou, jíž povolila uhrát pouze čtyři hry. Následně postoupila premiérově do druhého týdne, než jí v osmifinále zastavila Němka Julia Görgesová.

První finále mimo nejnižší kategorii turnajů International zaznamenala na St. Petersburg Ladies Trophy 2019. Ve čtvrtfinále porazila světovou dvojku a čerstvou finalistku Australian Open Petru Kvitovou. Ve finále byla nad její síly Nizozemka Kiki Bertensová.^[13]Na první grandslamové čtvrtfinále dosáhla na US Open 2019, do nějž postoupila po výhrách nad Richèl Hogenkampovou, Kaiou Kanepiovou, Julií Putincevovou a Julií Görgesovou, proti níž se zvládla vypořádat s rekordními 21 esy Němky a odvrátit mečbol.^[14]. Mezi poslední osmičkou nestačila na Belindu Bencicovou.

Do prvního grandslamového semifinále postoupila ve Wimbledonu 2024. Z pozice 37. hráčky žebříčku postupně vyřadila Wang Si-jü, šťastnou poraženou Eriku Andrejevou, osmadvacátou nasazenou Dajanu Jastremskou,^[15] Paulu Badosovou^[16] a ve čtvrtfinále australskou kvalifikantku Lulu Sunovou z druhé světové stovky. Do semifinále grandslamu se probojovala při 43. účasti v hlavních soutěžích turnajů velké čtyřky. V otevřené éře potřebovaly pro postup do semifinále majoru více účastí jen Strýcová (53), Pavljučenkovová (52), Lichovcevová (46) a Vinciová (44). Ve wimbledonském semifinále se objevila jako druhá Chorvatka po Mirjaně Lučićové v ročníku 1999.^[17] V historicky nejdelším wimbledonském semifinále žen podlehla, po 2 hodinách a 51 minutách, italské světové sedmičce Jasmine Paoliniové. Ve třetí sadě dvakrát prohospodařila výhodu prolomeného podání.^[18] Soupeřku přestřílela 42–26 na vítězné míče, ale vyprodukovala 57 nevynucených chyb proti 32 na straně Italky.^[19]

Stav	rok	místo konání	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Stříbro	2024	Paříž, Francie	antuka	Čeng Čchin-wen	2–6, 3–6

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	15. září 2012	Taškent, Uzbekistán	International	tvrdý	Irina-Camelia Beguová	4–6, 4–6
Finalistka	2.	16. června 2013	Birmingham, Spojené království	International	tráva	Daniela Hantuchová	6–7(5–7), 4–6
Vítězka	1.	20. dubna 2014	Kuala Lumpur, Malajsie	International	tvrdý	Dominika Cibulková	5–7, 7–5, 7–6(7–4)
Finalistka	3.	3. října 2015	Taškent, Uzbekistán	International	tvrdý	Nao Hibinová	2–6, 2–6
Vítězka	2.	18. června 2017	Nottingham, Spojené království	International	tráva	Johanna Kontaová	2–6, 7–6(7–3), 7–5
Finalistka	4.	5. srpna 2018	Washington, D.C., Spojené státy	International	tvrdý	Světlana Kuzněcovová	6–4, 6–7(7–9), 2–6
Finalistka	5.	3. února 2019	Petrohrad, Rusko	Premier	tvrdý (h)	Kiki Bertensová	6–7(2–7), 4–6
Finalistka	6.	16. června 2019	Nottingham, Spojené království	International	tráva	Caroline Garciaová	6–2, 6–7(4–7), 6–7(4–7)
Vítězka	3.	31. října 2021	Courmayeur, Itálie	WTA 250	tvrdý (h)	Clara Tausonová	7–6(7–3), 6–2
Finalistka	7.	16. října 2022	San Diego, Spojené státy	WTA 500	tvrdý	Iga Świąteková	3–6, 6–3, 0–6
Vítězka	4.	5. března 2023	Monterrey, Mexiko	WTA 250	tvrdý	Caroline Garciaová	6–4, 3–6, 7–5
Finalistka	8.	25. června 2023	Berlín, Německo	WTA 500	tráva	Petra Kvitová	2–6, 6–7(6–8)
Finalistka	9.	29. června 2024	Bad Homburg, Německo	WTA 500	tráva	Diana Šnajderová	3–6, 6–2, 3–6
Finalistka	10.	3. srpna 2024	Paříž, Francie	Olympijské hry	antuka	Čeng Čchin-wen	2–6, 3–6

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
1.	25. července 2011	Chiswick, Spojené království	tvrdý	Bojana Bobusicová	3–6, 6–3, 6–3
2.	19. března 2012	Bengalúr, Indie	tvrdý	Andrea Kochová Benvenutová	6–2, 6–4
3.	14. května 2012	Fergana, Uzbekistán	tvrdý	Nadija Kičenoková	6–2, 6–2
4.	22. dubna 2013	Istanbul, Turecko	tvrdý	Jelizaveta Kuličkovová	6–4, 7–6(7–4)
5.	23. října 2016	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Sara Sorribesová Tormová	6–2, 6–7(7–9), 6–3.

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
1.	15. srpna 2011	Westende, Belgie	tvrdý	Alexandra Walkerová	Anouk Delefortrieová Deborah Kerfsová	6–4, 6–3

Stav	č.	datum	soutěž	povrch	spoluhráči	soupeři ve finále	výsledek
Vítězka	1.	23. července 2023	Hopman Cup 2023 Nice, Francie	antuka	Borna Ćorić	Céline Naefová Leandro Riedi	2–0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Donna Vekić na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Donna Vekićová na Wikimedia Commons
• Donna Vekićová – oficiální stránky (anglicky)
• Donna Vekićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Donna Vekićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Donna Vekićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Donna Vekićová v databázi Olympedia (anglicky)
• Donna Vekićová na Facebooku
• Donna Vekićová na X (dříve Twitteru)
• Donna Vekićová na Instagramu