Dorianův osud
| Dorianův osud | |
|---|---|
| Доля Доріана | |
 Karmella Cepkolenková, fotografie z roku 2017 | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera noir (komorní opera) |
| Skladatel | Karmella Cepkolenková |
| Libretista | Serhij Stupak |
| Počet dějství | 2 |
| Originální jazyk | ukrajinština |
| Literární předloha | Oscar Wilde: The Picture of Dorian Gray |
| Datum vzniku | 1989 |
| Premiéra | květen 1990, Kyjev, operní studio Kyjevské konzervatoře |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dorianův osud (uváděn i jako Dorianův osud aneb Syndrom Doriana, v ukrajinském originále Доля Доріана (або Синдром Доріана)) je komorní opera – podle autorského žánrového označení „opera noir“ – o dvou dějstvích ukrajinské skladatelky Karmelly Cepkolenkové na libreto Serhije Stupaka z roku 1989. Opera byla poprvé uvedena na konci školního roku 1989/1990 operním studiem Kyjevské konzervatoře (od 1995 Národní hudební akademie Ukrajiny P. I. Čajkovského).
Vznik, charakteristika a historie
Významná ukrajinská skladatelka Karmella Cepkolenko (nar. 1955) se od počátku 70. let 20. století zařadila mezi ukrajinskou hudební avantgardu. Poté, co v několika instrumentálních skladbách odkazovala na divadlo (Divadelní sonáta, 1986; Koncert-Drama, 1987) a dramatický prvek byl zastoupen i některých jejích vokálních skladbách jako v kantáta Žal nad skoromochem (1987), napsala roku 1989 svou první hudebně-dramatickou práci, komorní operu pro pět pěveckých sólistů, tři tanečníky a třináct instrumentalistů Dorianův osud.[1]
Námět je převzat ze známého románu Oscara Wilda, který byl mnohokrát hudebně dramaticky zpracován (první operní inscenací tohoto příběhu byla opera Dorian Gray Carla Flicka Stegera, jež měla premiéru v Ústí nad Labem roku 1930). Opera je napsána pro pět pěveckých sólistů – soprán, kontratenor (v provedeních fakticky nahrazovaný sopránem), tenor, baryton a bas, kteří představují hlavní postavy dramatu (Doriana, malíře Basila, Dorianova svůdce lorda Henryho a Dorianem svedenou Sibyl) a „přízrak“, který je hlasem destruktivní tendence Dorianova podvědomí. Tři tanečníci vyjadřují tři různé Dorianovy podoby.[1][2] Autoři nazvali toto dílo „opera noir“ – narážka na film noir – pro vyjádření jeho tíživé atmosféry. Podtitul „Syndrom Doriana“, použitý až pro novodobou inscenaci, odkazuje na psychiatrický pojem „syndrom Doriana Graye“.
Cepkolenkové operu poprvé nastudovala Kyjevská konzervatoř; sólisty sdružené do ansámblu Kyjevská Kamerata dirigovat jako čerstvý absolvent Volodymyr Fedorovyč Sirenko, od 1999 umělecký vedoucí a šéfdirigent Národního symfonického orchestru Ukrajiny. Při příležitosti této inscenace byla pořízena nahrávka, která byla později vydána na CD.[3] Roku 2004 tuto operu nastudovalo Záporožské akademické oblastní ukrajinské hudebně-dramatické divadlo Volodymyra Magara; premiéra se konala 11. června při příležitosti otevření Malého studia tohoto divadla, dirigoval Alexandr Surženko, režii měl Andrej Romanov.[4][5] Poté roku 2016 (premiéra 2. června v sále ЦНМ Diya v Kyjevě) úspěšně nastudoval další inscenaci soubor HRONOTOP.UA. Režii měl Anton Lytvynov, dirigovala Viktoria Racjuková. V této inscenaci hráli Doriana Ivan Butkaljuk, Přízrak Olga Ďadivová, Basila Ruslan Kirš, Henryho Jevhen Rachmanin a Sibyl Anna Maryčová.[2][6]
V oboru hudebně-dramatických děl Cepkolenková napsala vedle Dorianova osudu ještě dvě „mini-mono-opery“, totiž Mezi dvěma ohni (Між двох вогнів) rovněž na libreto Serhije Stupaka, a to podle romáu Stepní vlk Hermanna Hesseho, která měla premiéru v Oděse roku 1995, a Dnes večer Boris Godunov (Heute abend Boris Godunov), která měla premiéru v Divadle na Vídeňce roku 2011. Kromě toho se podílela na kolektivní kompozici Koncert ptáků (Konzert der Vögel), která měla premiéru v Salcburku roku 1997.
Osoby a první obsazení
| osoba | hlasový obor | premiéra (1990)[3] |
|---|---|---|
| Dorian Gray | tenor | Femmi Mustafaev |
| Basil Hallward | baryton | Valerij Burmister |
| Lord Henry | bas | Taras Konoščenko |
| Sibyl | soprán | Inna Malaja |
| Přízrak | kontratenor (soprán) | Svitlana Duška |
| Tři podoby Doriana | tři tanečníci | … |
| Dirigent: Volodymyr Sirenko | ||
Děj opery
Malíř Basil Hallward maluje portrét krásného mladého muže Doriana Graye. Jeho přítel, filosof, bonviván a poživačník, je portrétem zaujat, seznámí se s naivním Dorianem a svádí ho k nezřízenmu životu. Když Dorian vidů svůj portrét a myslí na to, že zestárne, přeje si, aby mohl stárnost portrét a ne on; a tak se i stane.
Dorian propadá sebelásce a sobeckému, nezřízenému životu; zatímco ostatní včetně lorda Henryho stárnou, on zůstává mladý a krásný. Naváže vztah s herečkou Sibyl, ale když ta na jevišti neuspěje, odvrhne ji a ona spáchá sebevraždu. Před odjezdem do ciziny navštíví Doriana Basil a dozví se tajemství portrétu; Dorian ho zabije, aby tajemství neprozradil. Doriana začne tížit svědomí, ale jeho pokusy napravit své chyby neuspějí; portrét je odhalí jako jiné projevy sebelásky a dále stárne a oškliví. Jako poslední prostředek se Dorian rozhodne obraz zničit, ale tím zabije sám sebe. Obraz nabude svou původní krásu, zatímco lidská mrtvola má rysy starého a vyžilého muže.
Instrumentace
Flétna, hoboj, klarinet, fagot; dva lesní rohy; tympány, claves, triangl, zavěšené činely, vířivý buben, velký buben; cembalo, klavír; dvoje housle, viola, violoncello, kontrabas.[1]
Nahrávky
- 1990 (CD 1994 Association New Music, Odessa) Zpívají: (Dorian) Femmi Mostafaev, (Basil) Valerij Burmister, (Henry) Taras Konoščenko, (Sibyl) Inna Malaja, (přízrak) Svitlana Duška. Komorní orchestr Kyjivska Kamerata řídí Volodymyr Sirenko.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Національний заслужений академічний симфонічний оркестр України – Диригенти, солісти (Закриття xviii міжнародного фестивалю «Київ Музик Фест – 2007») [online]. Київ: Національний заслужений академічний симфонічний оркестр України, 2007 [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-15. (ukrajinsky), Karmella Tsepkolenko, composer [online]. Odessa: Association New Music, rev. 2004 [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-06. (anglicky)
- ↑ a b "Доля Доріана" - "Синдром Доріана" за мотивами роману О.Уайлда опера-нуар. [online]. Kyiv: Иван Буткалюк, 2017-05-06 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c "CHAMBER MUSIC" Karmella Tsepkolenko [online]. Odessa: Association New Music [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-06.
- ↑ Гастроли Дориана Грея [online]. Odessa: Асоціація Нова Музика, 2004-06-11 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Opening Night! Opera & Oratorio Premieres , Dolja Doriana (Dorian's Fate) [online]. Stanford: Stanford University [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ПРЕС-ЦЕНТР УКМЦ. Культурне об’єднання «HRONOTOP.UA» презентує нову оперу-нуар «Доля Доріана» Оригінал статті - на сайті Українського кризового медіа-центру: https://uacrisis.org/uk/43635-dolya-doriana. Український кризовий медіа-центр Оригінал статті - на сайті Українського кризового медіа-центру: https://uacrisis.org/uk/43635-dolya-doriana. 2016-05-31. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (ukrajinsky)
Literatura
- Berehova, O., Volkov, S. (2020). Modern Opera of the Late 20th- Early 21st Centuries: World Trends and Ukrainian Realities. Journal of History Culture and Art Research, 9(4), 217-235. doi:http://dx.doi.org/10.7596/taksad.v9i4.2817
Externí odkazy
- Inscenace Dorianova osudu z roku 2016 na YouTube (v ukrajinštině)
Média použitá na této stránce
frontispiece to Oscar Wilde's “The Picture of Dorian Gray”, wood-engraved illustration