Dornach
Dornach | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°28′45″ s. š., 7°37′5″ v. d. |
Nadmořská výška | 338 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Solothurn |
Okres | Dorneck |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,79 km² |
Počet obyvatel | 6 778 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 1 170,6 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 4143 |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dornach je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Je zároveň sídlem okresu Dorneck. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel.
Dornach je znám především jako středisko nauky antroposofie.
Geografie
Dornach leží asi 8 kilometrů jižně od Basileje, na jihovýchodním okraji basilejské aglomerace. Městečko ohraničuje shora náhorní plošina Gempenplateau a v údolí řeka Birs.
Rozloha obce činí 574 ha. V roce 2014 z toho 46 % tvořily lesy, 36 % zastavěná plocha, 17 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda. Sousedními obcemi jsou od severu Arlesheim, Gempen, Hochwald, Duggingen, Aesch a Reinach.
Historie
Ves je poprvé v dokumentech uvedená v roce 1223 jako Tornach (název znamená „na panství Turnus“). V této listině je zmiňován „Johannes de Tornacho“, což se založením obce nemusí souviset.[2]
Potvrzuje se zmínka z roku 1284 v úrokové knize kláštera svatého Albana v Basileji. Klášter musel získat svůj majetek v Dornachu mezi lety 1083 (založení kláštera sv. Albana) a 1284. Lze tedy předpokládat, že ve 12. století probíhala v Dornachu osídlovací činnost. Vesnický kostel v Oberdornachu je poprvé zmiňován v roce 1301.[3]
Bitva u Dornachu ve švábské válce v roce 1499 skončila vítězstvím konfederátů. V roce 1672 dostali kapucíni povolení založit v Dornachu klášter, který byl vysvěcen v roce 1676. Stejně jako všechny obce v Solothurnu byl Dornach až do doby zničení třinácti hrabství Francouzi v roce 1798 čistě komunitou místních obyvatel pro užívání Wunn und Weid, Holz und Feld (pastviny, lesy a pole). Vznik politické obce v 19. století vedl ke sporům mezi obyvateli a občany Dornachu o jejich práva. V roce 1874 musela kaple, o kterou se starali kapucíni, ustoupit nové železnici. Dne 10. března 1908 byla podepsána rozdělovací listina, kterou byl obecní majetek rozdělen mezi jednotlivé právnické a fyzické osoby.[3]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1739 | 1798 | 1850 | 1870 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
Počet obyvatel | 467 | 537 | 840 | 1040 | 1543 | 3067 | 3572 | 4260 | 5258 | 5442 | 5715 | 5886 |
Z celkového počtu obyvatel je 88,5 % německy mluvících, 2,3 % italsky mluvících a 1,5 % francouzsky mluvících (k roku 2000). V roce 2008 v obci žilo 12,3 % cizinců. 34 % obyvatel jsou římští katolíci a 22 % reformovaní.
Doprava
Město leží na trati údolím Laufental, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn z Basileje do Delémontu. Na nádraží také končí tramvajová linka 10 číslo z Basileje, provozovaná basilejským dopravním podnikem Baselland Transport AG (BLT).
Pamětihodnosti
- Kapucínský klášter, po 330 let náboženské a duchovní centrum severozápadního Švýcarska
- Památník z roku 1949 na památku bitvy u Dornachu ve Švábské válce (1499), 22 metrů dlouhá stěna s reliéfem
- Kantonální správa
- Vesnice jádro „Dornachbrugg“
- Starý most přes Birs se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Vlastivědné muzeum Schwarzbubenlandu v dřívějším katolickém farním kostele svatého Mořic
- Stará fara (dnes měšťanský dům)
- Obecní úřad (stará škola)
- Nový katolický farní kostel svatého Mauricia (z let 1937–1939) od Hermanna Baura, příklad moderní architektury
- Vesnické jádro „Oberdornach“
- Zřícenina hradu Dorneck
- Goetheanum a jiné stavby ve slohu antroposofické architektury
Osobnosti
- Rudolf Steiner (1861–1925), zakladatel antroposofie
- Albert Steffen (1884–1963), švýcarský antroposof a básník
- Arthur Stoll (1887–1971), chemik; v Dornachu zemřel
- Otto Stich (* 1927), spolkový radní
- Isla Eckinger (* 1939), švýcarský jazzbasista
- Thomas Brunnschweiler (* 1954), švýcarský spisovatel a novinář
- Gaetano Giallanza (* 1974), italský fotbalista
- Benjamin Huggel (* 1977), švýcarský fotbalista
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornach SO na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. (německy)
- ↑ a b c FRIDRICH, Anna C. Dornach [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-04-19 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- Béatrice Koch: Schweizerische Kunstführer GSK, Band 698: Die Mauritiuskirche in Dornach, Bern 2001, ISBN 3-85782-698-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dornach na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Blick von NW auf das Schloss Dorneck und das nördlich vorgelagerte Ökonomiegebäude. Auf dem Zugangsweg Staffagefigur mit Hund, im Vordergrund von Büschen eingefasste Rebberge und Äcker.
Autor: Roland Zumbuehl, Licence: CC BY-SA 4.0
Gemeindehaus in Dornach (SO)
Wappen des Bezirks Dorneck
- Andere Versionen: SVG auf Anfrage
- 16:13, 26. Sep 2004 Stw 480 x 533 (30796 Byte) (Wappen des Bezirks <a href="/wiki/Dorneck_%28Bezirk%29" title="Dorneck (Bezirk)">Dorneck (Bezirk)</a>)
Autor: Původně soubor načetl Rynacher na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
Foto by Rynacher, 29.08.04; unter GNU-FDL
Autor: Noel Reynolds, Licence: CC BY 2.0
Statue of Nepomuk in Dornach, Switzerland