Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becká

Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becká (24. listopadu 1685, Augustenborg, Dánsko – 25. prosince 1761, Stäflö, Švédsko) byla německou princeznou z rodu Oldenburků a sňatkem braniborsko-bayreuthsko-kulmbašskou markraběnkou.

Rodina

Dorotea se narodila jako nejstarší dítě vévody Fridricha Ludvíka Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckého a jeho manželky Luisy Šarloty Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské. Z jejích deseti sourozenců se pouze sedm dožilo dospělosti: Fridrich Vilém II., který po otci zdědil vévodství; Karel Ludvík, který se oženil s hraběnkou Orzelskou a vládl vévodství po smrti svého synovce; Filip Vilém, který zemřel svobodný v roce 1729; Luisa Albertina provdaná von Seeguth-Stanislawsky; Petr August, který po smrti svého staršího bratra zdědil vévodství; Žofie Henrieta, purkrabí a hraběnka z Dohna-Schlobittenu; a Šarlota, abatyše z Quedlinburgu.

Život

Ve třiadvaceti letech se Dorotea 17. dubna 1709 v Reinfeldu provdala za Jiřího Fridricha Karla Braniborsko-Bayreuthsko-Kulmbašského, budoucího bayreuthského markraběte. Měli spolu pět dětí, dva syny a tři dcery.

Jejich manželství bylo nešťastné. V roce 1716 byla Dorotea usvědčena z cizoložství a uvězněna v Norimberku; o osm let později v roce 1724 bylo manželství formálně zrušeno, Dorotea však nadále zůstala ve vězení. V roce 1726 nastoupil její bývalý manžel na markraběcí trůn. Dorotea byla propuštěna až po jeho smrti v roce 1735.

Dorotea, oficiálně prohlášena za mrtvou, odešla do Švédska, kde žila pod jménem Dorothea von Ziedewitz, nejdříve jako host guvernéra von Brehmen, pak s jeho vdovou vně Kalmaru a nakonec u rodiny Lewenhaupt na zámku Stäflö za 1000 švédských riksdalerů. Na tomto zámku také ve věku sedmdesáti šesti let v roce 1761 zemřela. Ze všech jejích dětí ji přežil pouze nejstarší syn Fridrich, a to o necelé dva roky.

Potomci

Z nešťastného manželství oficiálně trvajícího patnáct let se narodilo pět dětí:

• 1. Žofie Kristýna Braniborsko-Bayreuthská (4. 1. 1710 Weferlingen – 13. 6. 1739 Brusel)^[1][2]

  ⚭ 1731 Alexandr Ferdinand z Thurn-Taxisu (21. 3. 1704 Frankfurt nad Mohanem – 17. 3. 1773 Řezno), 3. kníže z Thurn-Taxisu, generální poštmistr císařské pošty^[3][4]

• 2. Fridrich Braniborsko-Bayreuthský (10. 5. 1711 Weferlingen – 26. 2. 1763 Bayreuth), markrabě braniborsko-bayreuthský od roku 1735 až do své smrti^[5][6]

  I. ⚭ 1731 Vilemína Pruská (3. 7. 1709 Postupim – 14. 10. 1758 Bayreuth)^[7][8]

  II. ⚭ 1759 Žofie Karolína Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. 10. 1737 Wolfenbüttel – 22. 12. 1817 Erlangen)^[9][10]

• 3. Vilém Arnošt Braniborsko-Bayreuthský (26. 7. 1712 Weferlingen – 7. 11. 1733 Mantova), svobodný a bezdětný^[11]
• 4. Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská (27. 7. 1713 Weferlingen – 2. 3. 1747 Ilmenau)^[12][13]

  ⚭ 1734 Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský (19. 4. 1688 Výmar – 19. 1. 1748 Eisenach), vévoda sasko-výmarský a sasko-eisenašský^[14][15]

• 5. Žofie Vilemína Braniborsko-Bayreuthská (8. 7. 1714 Weferlingen – 7. 9. 1749 Aurich)^[16]

  ⚭ 1734 Karel Edzard Fríský (18. 6. 1716 Aurich – 25. 5. 1744 tamtéž), poslední kníže východofríský^[17]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Dorothea of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck na anglické Wikipedii.