Dorothy Crowfoot Hodgkin

Dorothy Crowfootová Hodgkinová
Dorothy Hodgkin
Narození	12. května 1910 Káhira
Úmrtí	29. července 1994 (ve věku 84 let) Ilmington
Alma mater	Somerville College Sir John Leman High School Newnham College Oxfordská univerzita
Pracoviště	Univerzita v Cambridgi
Obory	rentgenová strukturní analýza, biochemie, chemie a krystalografie
Ocenění	Královská medaile (1956) Nobelova cena za chemii (1964) Řád Za zásluhy (1965) Baly Medal (1971) Banting Medal (1972) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Thomas Lionel Hodgkin (1937–1982)
Rodiče	John Winter Crowfoot a Grace Crowfoot
Příbuzní	Elizabeth Grace Crowfoot[1], Joan Crowfoot Payne[1] a Diana Crowfoot[1] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorothy Mary Crowfoot Hodgkin (12. května 1910, Káhira, Egypt – 29. července 1994) je nositelka Nobelovy ceny v oboru chemie za rok 1964.

Byla průkopnicí postupů rentgenové krystalografie, metody používané ke stanovení trojrozměrných struktur biomolekul. Mezi její nejvýznamnější objevy patří určení struktury penicilinu a vitaminu B12, za které byla odměněna Nobelovou cenou za chemii. V roce 1969, po 35 letech práce a pěti letech po získání Nobelovy ceny za chemii, dokázala Hodgkinová dekódovat strukturu inzulínu. Je považována za nejpřednější vědkyni v oblasti rentgenového krystalografického výzkumu přírodních molekul. Vedle svých mimořádných vědeckých schopností byla nezávislou a velmi hlasitou a zanícenou aktivistkou v oblasti sociální nerovnosti a míru.

Život

Mládí

Dorothy Crowfootová se narodila 12. května 1910 v Káhiře, kde její otec John Winter Crowfoot pracoval v Egyptské vzdělávací službě (anglicky Egyptian Education Service). Krátce na to se přestěhoval do Súdánu, kde se později stal ředitelem pro vzdělávání a památky; Dorothy navštívila Súdán jako děvče roku 1923 a našla v této zemi velké zalíbení. Po ukončení služby v Súdánu v roce 1926 otec věnoval většinu svého času archeologii, byl několik let ředitelem Britské školy archeologie v Jeruzalému (British School of Archaeology in Jerusalem) a vedl vykopávky na hoře Ofel, u Jeraše, Bosry a Samaří.

Její matka Grace Mary Crowfootová, rozená Hoodová (Hood) se aktivně zapojila do otcovy práce a stala se odbornicí na rané tkalcovství. Byla také velice dobrou botaničkou a kreslila ve volném čase ilustrace pro oficiální súdánský rostlinopis (Flora of the Sudan). Dorothy Crowfootová strávila dobu po dokončení školy a před nástupem na univerzitu s rodiči na vykopávkách u Jeraše zakreslováním mozaikových chodníků a bylo to pro ní takové potěšení, že uvažovala o změně oboru z chemie na archeologii.

Zájem o chemii a o krystaly se v ní probudil v 10 letech a povzbuzoval jej dr. A. F. Joseph, přítel rodičů ze Súdánu, který jí dal chemikálie a pomáhal jí během jejího tamního pobytu s rozborem ilmenitu. Většinu dětství strávila u své sestry v Geldestonu v Norfolku, kde chodila od roku 1921 do r. 1928 do školy Johna Lemana (Sir John Leman School) v Beccles. Společně s další dívkou Norou Puseyovou (Norah Pusey) se směla Dorothy připojit k chlapcům na hodiny chemie s učitelkou slečnou Deeleyovou; ke konci své školní docházky se rozhodla studovat chemii a případně biochemii na univerzitě.

Univerzitní studia

Odešla do Oxfordu na Somervilleové kolej (Somerville College), kde působila v letech 1928 až 1932 a stala se velkou stoupenkyní Margery Fryové, pozdější ředitelky koleje (Principal of the College). Kratší čas během 1. ročníku kombinovala archeologii a chemii při analýzách skleněných mozaik z Jerašu s E. G. J. Hartleyem. Absolvovala samostatný kurs krystalografie a rozhodla se v souladu s naléhavým doporučením svého školního patrona (tutor) F. M. Brewera zkoumat rentgenové záření v krystalografii. Tím zahájila II. část chemických studií ve spolupráci s H. M. Powellem jako jeho první studentský výzkumník (research student) zabývající se dialkylovými halidy thallia (thallium dialkyl halides) po letní stáži v laboratoři profesora Victora Goldschmidta v Heidelbergu.

Z Oxfordu přešla do Cambridge pracovat s J. D. Bernalem po šťastném náhodném setkání dr. A. F. Josepha a profesora Lowryho. Dorothy Crowfootová bylo tímto nápadem nadšená. Vyslechla si Bernalovy přednášky o kovech v Oxfordu a obrátila v jejich důsledku svůj zájem nečekaně na kovy; skutečnost, že v roce 1932 se vrátil ke sterolům, stanovil i její směr. V Cambridgi strávila dva šťastné roky s mnoha přátelstvími a bádáním nad mnoha problémy. Finančně ji zabezpečila jednak její teta Dorothy Hoodová, která platila pobyt na koleji a jednak 75 liber školného od Somervillu. Roku 1933 jí Somerville dal výzkumné stipendium na další rok v Cambridgi a druhý v Oxfordu. Do Somervillu v Oxfordu se vrátila v roce 1934 a od této doby tu s několika krátkými přestávkami už zůstala.

Práce

Většinu svého pracovního života byla přírodovědnou asistentkou (Official Fellow and Tutor in Natural Science) na Somervillu s odpovědností hlavně za výuku chemie pro ženské koleje. Roku 1946 se stala univerzitní přednášející a demonstrátorkou (University lecturer and demonstrator), s univerzitní odpovědností za rentgenovou krystalografii (University Reader in X-ray Crystallography) od roku 1956 wolfsonskou výzkumnou profesorkou Královské společnosti (Wolfson Research Professor of the Royal Society) od roku 1960. Nejprve pracovala v Odboru mineralogie a krystalografie, kde byl profesorem H. L. Bowman. V roce 1944 se odbor rozdělil a Dr. Crowfootová pokračovala v oddělení chemické krystalografie s H. M. Powellem pod profesorem C. N. Hinshelwoodem.

Po svém návratu do Oxfordu v roce 1964 zahájila s pomocí Sira Roberta Robinsona sbírku peněz na rentgenový přístroj. Později přijala velkou podporu výzkumu od Rockefellerovy a Nuffieldovy nadace (Rockefeller and Nuffield Foundations). Navázala na bádání z Cambridge s Bernalem o sterolech a jiných biologicky zajímavých molekulách včetně insulinu, zpočátku jenom s jedním, dvěma aspiranty (research student). Sídlili až do roku 1958 v rozptýlených místnostech Univerzitního muzea. Jejich výzkum penicilinu začal roku 1942 za války a vitamínu B12 v roce 1948. Její výzkumná skupina zvolna rostla a vždy byla poněkud uvolněnou organizací studentů a hostů z různých univerzit, která se zabývala v zásadě rentgenovou analýzou přírodních látek.

Dorothy Hodgkinová se v roce 1946 účastnila na shromážděních, která vedla k založení Mezinárodní krystalografické unie (International Union of Crystallography) a navštívila za vědeckým účelem mnoho zemí včetně Číny, USA a SSSR. Byla zvolena členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society) roku 1947, zahraniční členkou Královské nizozemské akademie věd (1956) a Americké akademie umění a věd (Boston, 1958).

Roku 1937 se provdala za Thomase Hodgkina z rodu historiků, jehož hlavním oborem byly dějiny a politika Afriky a arabského světa a který byl ředitelem Ústavu afrických studií na Ghanské univerzitě (Institute of African Studies, University of Ghana), kde strávila také část svého pracovního života. Měli tři děti a tři vnoučata. Starší syn je matematikem a učí na Alžírské univerzitě (University of Algiers), stálým působištěm je nová Warwická univerzita (University of Warwick). Dcera je učitelkou historie na dívčí střední škole v Zambii. Mladší syn byl rok v Indii před nástupem na univerzitu v Newcastlu ke studiu botaniky případně zemědělství.^[ujasnit]

Dorothy Crowfootová-Hodgkinová zemřela 29. července 1994.

Bibliografie

Z Nobel Lectures, Chemistry 1963-1970, Elsevier Publishing Company, Amsterdam, 1972 Tato (auto)biografie byla prvně vydána v knize řady Les Prix Nobel. Později po redakci v Nobel Lectures. Citace musí uvádět pramen jako zde.^[ujasnit]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothy Crowfoot Hodgkin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorothy Crowfootová Hodgkinová na Wikimedia Commons