Dostupnost
Termín dostupnost se ve smyslu teorie spolehlivosti používá především v telekomunikacích a vyjadřuje úroveň, do které je systém nebo jeho součást funkční a k dispozici v případě, že je vyžádáno jeho použití[1].
Nejjednodušší vyjádření dostupnosti je poměr mezi očekávanou nebo naměřenou hodnotou MTBF (uptime) daného systému vůči součtu očekávaných resp. naměřených hodnot MTBF (uptime) a MTTR (downtime).
Dostupnost nepřetržitého systému
Doby provozu a výpadku pro systém běžící 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, 365 dnů v roce, tj. 24×365 = 8760 hodin:
| Dostupnost | Minimální provozní doba (v hodinách) | Maximální doba výpadku (v hodinách) | Maximální doba výpadku (v minutách) |
|---|---|---|---|
| 99 % | 8672,4 | 87,6 | 5256 |
| 99,1 % | 8681,16 | 78,84 | 4730,4 |
| 99,2 % | 8689,92 | 70,08 | 4204,8 |
| 99,3 % | 8698,68 | 61,32 | 3679,2 |
| 99,4 % | 8707,44 | 52,56 | 3153,6 |
| 99,5 % | 8716,2 | 43,8 | 2628 |
| 99,6 % | 8724,96 | 35,04 | 2102,4 |
| 99,7 % | 8733,72 | 26,28 | 1576,8 |
| 99,8 % | 8742,48 | 17,52 | 1051,2 |
| 99,9 % | 8751,24 | 8,76 | 525,6 |
| 99,99 % | 8759,124 | 0,876 | 52,56 |
| 100 % | 8760 | 0 | 0 |
Související články
Reference
- ↑ APC White Paper, Střední doba mezi poruchami: vysvětlení a standardy[nedostupný zdroj]