Doubí (přírodní památka)
 Doubí | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 útvar Pupek | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. července 1998 |
| Nadm. výška | 333–390 m n. m. |
| Rozloha | 28,17 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Plzeň-město |
| Umístění | Bolevec, Plzeň |
| Souřadnice | 49°47′38,76″ s. š., 13°23′33,36″ v. d. |
  Doubí | |
| Další informace | |
| Kód | 1946 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Doubí se nachází severně od centra Plzně, na katastru Bolevec. Rozkládá se na pravém (východním) břehu bezejmenného přítoku Boleveckého potoka, ve svahu nad údolím Merán. Severní okraj chráněného území lemuje zeď továrny Škoda JS, bývalé "Střílny".
Předmět ochrany
Přírodní památka byla vyhlášena k ochraně zbytku borové doubravy s typickou květenou a s až dvousetletými duby. Žijí zde vzácné druhy hmyzu, vázané na staré a přestárlé listnaté porosty, a to zejména na odumírající a mrtvé dubové dřevo. Jedná se o jeden z nejcennějších lesních celků v okolí Plzně a také z entomologického hlediska jde o jednu z nejkvalitnějších lokalit na území města.[3]
Geologická charakteristika
Přírodní památka leží na tektonickém zlomu v permokarbonských usazeninách (pískovce, slepence), pokryv tvoří oligotrofní hnědé lesní půdy. Ve svahu se nacházejí četné skalní výchozy, jež jsou také předmětem ochrany. Zvláště zajímavá je pískovcová konkrece s dutinou uprostřed, zvaná Pupek.[4]
Flóra
Stromový pokryv tvoří z větší části acidofilní borové doubravy, místy také kulturní smrčiny a smíšené porosty borovice lesní a dubu zimního (dub zimní, dub letní, borovice lesní, jedle, lípa, bříza, jalovec, jeřáb, líska, krušina, hloh). Mezi nepůvodní druhy patří borovice vejmutovka, borovice černá, borovice limba, modřín, javor klen, dub červený, buk, habr, jasan. V bylinném patře se objevují běžné lesní druhy, zvláště je třeba jmenovat konvalinku vonnou, zeměžluč, kokořík mnohokvětý či hruštičku zelenokvětou.
Fauna
Význam lokality tkví ve výskytu vzácného hmyzu, zejména se jedná o rody tesaříkovitých a střevlíkovitých brouků. Přírodní památka Doubí je jednou z mála lokalit v Čechách, kde žije tesařík Acimerus schaefferi z čeledi Cerambycidae. V současnosti však není jeho výskyt potvrzen, v rezervaci může přežívat jen slabá populace. Kromě tohoto druhu byl v chráněném území zjištěn tesařík Pedostrangalia revestita z téže čeledi či hnojník Aphodius zenkeri z čeledi Svarabaeidae. Z dalších obyvatel je třeba uvést čolka obecného, ještěrku obecnou, slepýše křehkého či datla černého.
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Lokalita na seznamu chráněných území AOPK ČR
- ↑ Popis geologické lokality
Literatura
- JANEČEK, Miloslav. Bolevec a okolí. Plzeň: Starý most, 2001.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Životní prostředí města Plzně. Horní Bříza: Granát, 2002. Dostupné online. Archivováno 11. 5. 2021 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Pískovcová konkrece s dutinou, zvaná Pupek, nacházející se v PP Doubí (okr. Plzeň-město, katastr Bolevec