Doudleby (hradiště)

Hradiště Doudleby
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0 Stopy podhradního opevnění na západní straně hradiště
Základní informace
Výstavba	2. polovina 10. století
Zánik	13. století
Poloha
Adresa	Doudleby, Česko Česko
Souřadnice	48°53′36,61″ s. š., 14°30′20,65″ v. d.
Doudleby
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25032/3-87 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doudleby jsou raně středověké hradiště na území stejnojmenné vesnice jižně od Českých Budějovic. Bylo osídleno od desátého do třináctého století, kdy převzalo správní funkci staršího hradiště v Branišovicích. Dochovaly se z něj terénní stopy opevnění a kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje pozůstatky původního hradského kostela. Archeologické stopy hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

První písemná zmínka o hradišti se nachází v Kosmově kronice. Kosmas hradiště uvedl jako pohraniční hrad Slavníkovců, ale pravděpodobnější je jeho založení Přemyslovci.^[2] Pozdější zmínky uvádějí zdejší kastelány, kterými byli Kochan (1175) a Pillunk (1179 a 1186).^[3] Jediný archeologický výzkum podnikl v roce 1940 Bedřich Dubský a v posledním desetiletí dvacátého století proběhl pod vedením Juraje Thomy záchranný výzkum v prostoru kostela svatého Vincence, kde bylo nalezeno několik záušnic, které dokládají existenci pohřebiště.^[2] Nepočetné archeologické nálezy umožnily datovat vznik hradiště druhé poloviny desátého století^[2] a jeho zánik ve třináctém století.^[4]

Stavební podoba

(c) Czeva, CC BY-SA 3.0

Pohled přes východní předhradí k akropoli se hřbitovem a kostelem svatého Vincence

Několikadílné hradiště se nachází v prostoru meandru řeky Malše. Opevnění s celkovou délkou asi 660 metrů chránilo plochu o velikosti asi 4,8 hektaru.^[2] Akropole se nacházela v nejužší části spojovacího krčku meandru a její využitelná plocha má rozměry 200 × 60 metrů. Její dominantou je zbarokizovaný kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje zdivo původního hradského kostela. Kromě něj zde stával dvůr s obydlím správce využívaný také jako příležitostné sídlo knížete.^[3]

Na severní a jižní straně akropoli poskytovaly dostatečnou ochranu strmé svahy, ale nejlépe přístupnou východní stranu chránila zaniklá hradba, která vedla přibližně v prostoru východní hřbitovní zdi. Před ní se nacházelo předhradí, jehož vnější hradba se dochovala v podobě valu, před kterým je patrný šest metrů široký příkop. Na západní straně se nachází strmý sráz s převýšením téměř deset metrů.^[2] Útvar je pravděpodobně přírodního původu, ale nejspíše byl uměle upraven a využit k obraně. Dále na západ terén pozvolna klesá směrem k řece. V tomto prostoru akropoli chránily další pásy hradeb a příkopů, které se dochovaly jako terénní nerovnosti v prostoru zahrad.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 97–105. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2011. 304 s. ISBN 978-80-86829-68-5. 

Související články

• Seznam hradišť v Jihočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hradiště Doudleby na Wikimedia Commons