Doupňák

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Doupňák
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Jaspis
Jaspis
Základní informace
Vyhlášení9. září 1983
VyhlásilOkresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška535–577 m n. m.
Rozloha13,67 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
Umístěník. ú. Klášterec nad Ohří, Miřetice u Klášterce nad Ohří
Souřadnice
Doupňák
Doupňák
Další informace
Kód812
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Doupňák je národní přírodní památkaKrušných horách. Nachází se ve vrcholové části Holubího vrchu severně od Klášterce nad Ohříokrese Chomutov. Důvodem jejího zřízení je mineralogické naleziště odrůd křemeneametystu a jaspisu. Ozdobné kameny zde byly těženy od středověku a použity byly mimo jiné k výzdobě kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta.

Historie

Okolní krajina byla využívána snad už ve čtrnáctém až šestnáctém, ale prokazatelně od konce osmnáctého století, k zemědělství.[3] Ve čtrnáctém století byla zahájena těžba polodrahokamů, zejména ametystů a jaspisů, které byly použity k výzdobě kaple svatého Václava ve Svatovítské katedrále, kaple svatého Kříže na Karlštejně nebo v kapli hradu TangermündeMagdeburku. Intenzivní těžba minerálů probíhala zejména v devatenáctém století, ale později naleziště upadlo v zapomnění a znovu bylo objeveno v osmdesátých letech dvacátého století.[4]

Chráněné území poprvé vyhlásil okresní národní výborChomutově dne 9. září 1983 jako státem chráněnou přírodní památku. Ta byla ve stejné kategorii znovu vyhlášena 27. dubna 1990[5] a naposledy ministerstvem životního prostředí dne 1. srpna 2014.[6] V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod číslem 812 a spravuje ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.[5]

Přírodní poměry

Rulový výchoz na Holubím vrchu
Narušený povrch s úlomky jaspisu
Úlomek jaspisu

Národní přírodní památka s rozlohou 13,6654 hektarů se nachází v Krušných horách v nadmořské výšce 535–577 metrů[5] mezi Domašínem a Kláštercem nad Ohří.[7]

Abiotické faktory

Geologické podloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika ze svrchního proterozoika až spodního paleozoika. Konkrétní horninou na Holubím vrchu je drobnozrnná až středně zrnitá muskovitická a dvojslídná ortorula.[3] Zdrojem minerálů je hydrotermální křemenná žíla, která pronikla tělesem horniny, ale nevystupuje na povrch. Její úlomky byly v minulosti vysbírány ze zaniklých polí a přemístěny na snosy rulových balvanů. Hlavním minerálem je hematitický křemen – jaspis[3] a ametyst.[4]

geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina a v okrsku Bolebořská vrchovina. Holubí vrch dosahuje nadmořské výšky 576,7 metru.[8] Na jeho povrchu se na rulových zvětralinách vyvinul půdní typ kambizem dystrická.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.[10] Území patří do povodí Ohře a vodu z něj prostřednictvím svých přítoků odvádí Podmileský potok. Voda ze západního úbočí stéká do Kláštereckého potoka, zatímco východní úbočí odvodňuje drobný bezejmenný potok.[7]

Flóra a fauna

Prostor chráněného území pokrývají nepůvodní smíšené lesy s chudým bylinným patrem. Ze stromů zde roste zejména smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), bříza bělokorá a jako příměs dub zimní (Quercus petraea).[11]

Vzhledem k předmětu ochrany není výjimečná ani zvířena. Ze zvláště chráněných živočichů na území žije ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris), na okrajích lesa se vyskytuje silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis) a zaletuje do nich jestřáb lesní (Accipiter gentilis). V minulosti byly pozorovány jeden až dva nepravidelně hnízdící páry silně ohrožené pěnice vlašské (Sylvia nisoria).[11]

Přístup

Přímo k chráněnému území vede pouze lesní cesta, která odbočuje ze silnice mezi Útočištěm a Petlery a dále pokračuje směrem k národní přírodní památce Ciboušov.[7]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Doupňák, s. 86. 
  4. a b Plán péče o národní přírodní památku Doupňák na období 2014–2022 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2014-10-20 [cit. 2019-05-25]. S. 8. Dále jen Plán péče (2014). Dostupné online. 
  5. a b c NPP Doupňák [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  6. Vyhláška č. 148/2014, o vyhlášení Národní přírodní památky Doupňák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
  7. a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  8. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75. 
  9. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  11. a b Plán péče (2014), s. 7.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
NPP Doupňák - rulový výchoz.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Rulový výchoz na Holubím vrchu v NPP Doupňák
NPP Doupňák 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Výskyt jaspisu