Drážní měnírna Krenovka
| Drážní měnírna Krenovka | |
|---|---|
 měnírna Křenovka | |
| Základní informace | |
| Sloh | geometrická moderna, art deco |
| Architekti | Jan Rokos, Václav Prošek |
| Výstavba | 1927 |
| Přestavba | 2009 |
| Stavebník | České dráhy |
| Poloha | |
| Adresa | Příběnická 2865/3; bývalé čp. 355, Praha 3 - Žižkov,  Česko |
| Ulice | Příběnická |
| Souřadnice | 50°5′12,87″ s. š., 14°26′29,65″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 100617 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drážní měnírna Krenovka (Železniční měnírna na Hrabovce; měnírna Křenovka) na Žižkově v Praze je měnírna, která stojí mezi zaniklou železniční tratí vedoucí do starého Vítkovského tunelu a zaniklou železniční spojkou mezi hlavním nádražím a Masarykovým nádražím. Jako součást staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Transformační stanice byla postavena v letech 1925–1927 podle projektu architektů Jana Rokose a Václava Proška pro Wilsnovo nádraží (Praha hlavní nádraží) k napájení posunovacích lokomotiv stejnosměrným proudem. Transformátory dodala firma Českomoravská-Kolben-Daněk, stavbu provedla firma Jaroslava Čelady.[2]
Bez zásadních stavebních změn sloužila svému účelu.[2] V letech 2006–2009 ji České dráhy daly adaptovat na elektrodispečink. Původní hala byla při této rekonstrukci rozdělena do dvou podlaží.[1]
Popis
Budovu tvoří střední vyšší část, ke které z obou stran přiléhají nižší přízemní křídla.[1] Železobetonová hala je založena 9 metrů hluboko v náspu trati.[2] Fasádu objektu člení výrazné architektonické prvky vpadlých polí kombinovaných s pilastry a plochými pásy z režných cihel. Dochovaly se původní prvky a konstrukce, například okna nebo schodiště. Komín na východní straně je postaven z režných cihel a patří k sousednímu areálu Miranky.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Drážní měnírna Krenovka. Soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1045575036_0003, rejstříkové číslo ÚSKP 100617. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online
- ↑ a b c Beran, Lukáš, ed. a Valchářová, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. Kapitola 05 Karlín, Žižkov; 155 Železniční měnírna na Hrabovce, s. 123.
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 05 Karlín, Žižkov; 155 Železniční měnírna na Hrabovce, s. 123.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu měnírna Krenovka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Bývalá měnírna Křenovka (dnes elektrodispečink) u bývalé Vítkovské trati, mezi Příběnickou a Husitskou ulicí (v odřezu za budovou se nachází bývalá Hrabovská spojka). Původní měnírna pražského železničního uzlu z roku 1927, která sloužila až do počátku 60. let, poté byla využívána jako sklad a chátrala, v roce 2010 byla přebudovaná na elektrodispečink (v některých mapách se uvádí s žižkovským č. p. 355, to však nese jiný dům, v Koněvově ulici). Část stavby v popředí byla depem pro montážní kolejová vozidla.