Dráchov (tvrz)
Dráchov | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Poloha | |
Adresa | Dráchov, Česko |
Souřadnice | 49°13′48,05″ s. š., 14°42′35,22″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 21870/3-4780 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dráchov je tvrz ve stejnojmenné obci v okrese Tábor. Založena byla ve čtrnáctém století a dochovala se z ní dvoupatrová budova v severní části vesnice. Tvrz je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Dráchovská tvrz byla založena ve čtrnáctém století.[2] Roku 1354 byl majitelem vsi byl Oldřich z Dráchova, který o rok dříve založil nový oltář v tučapském kostele a věnoval mu platy z Krátošic. Vesnici od Oldřicha koupil jakýsi Přibík a začal používat přídomek z Dráchova. Po jeho smrti okolu roku 1385 statek připadl jeho nezletilým dcerám, jejichž poručníky se stali Jan z Rožmberka, Mrakeš z Petrovic (purkrabí na Příběnicích) a Jindřich z Radostovic (purkrabí v Českém Krumlově). Novým pánem Dráchova se roku 1388 stal Jan z Pacova, který se oženil s Přibíkovo starší dcerou Annou. Později vesnici pravděpodobně prodal a odstěhoval se jinam.[3]
V letech 1403 a 1405 byl v Dráchově připomínán Ondřej z Pohnání, roku 1413 Slávek Bažant z Vyhnanic a po něm dva roky Jindřich Lefl z Lažan, který vesnici roku 1416 prodal Jindřichovi z Nadějkova. Po něm majetek zdědil syn Jiří z Vyhnanic seděním na Dráchově připomínaný v letech 1428–1447. Mimo jiné se roku 1437 podílel na jednání mezi Oldřichem z Rožmberka a Táborským svazem o hradech Příběnice a Příběničky. Je možné, že Jiřího nástupcem byl Petr z Dráchova, který roku 1450 vypověděl nepřátelství Oldřichovi z Rožmberka. Na konci patnáctého století v Dráchově sídlil Jindřich z Dráchova. Zemřel před rokem 1493 a jeho synové Hynek, Václav a Ctibor vesnici s tvrzí, dvorem a pustým poplužním dvorem zvaným Návětří roku 1505[4] prodali za 2350 kop grošů kněžně Kateřině z Minsterberka, rozené ze Sas. Její dcera Anna se provdala za Jindřicha z Hradce a jako vdova dne 25. února 1545 Dráchov odkázala svým vnukům Jáchymovi a Zachariášovi.[3] Podle Karla Třísky se Anna provdala za Oldřicha z Hradce. V obou případech byl Dráchov od té doby součástí panství Kardašova Řečice.[3][4] Tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a byla upravena na sýpku. Její opevnění v podobě valů bylo patrné ještě roku 1757.[4] Ve druhé polovině dvacátého století budovu tvrze využívalo jako skladiště jednotné zemědělské družstvo[4] a po roce 1990 ji získali majitelé dráchovské usedlosti čp. 37.
Stavební podoba
Dvoupatrová budova tvrze s obdélníkovým půdorysem je postavená z lomového kamene a zastřešena valbovou střechou, pod níž se dochoval trámový strop. Dovnitř se vstupuje jednoduchým kamenným portálem v západním průčelí, nad nímž se nachází střílnovitý otvor. V úrovni druhého patra se pod korunní římsou nachází trojice zazděných oken a obdobné otvory nebo zazděná okna či vstupy jsou i na dalších stranách. Některé průduchy vybavené cihlovým ostěním jsou patrně druhotně proražené.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-23]. Identifikátor záznamu 132790 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Řečicku, s. 339–340.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dráchov – tvrz, s. 60.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tvrz Dráchov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic