Drásala
Drásala | |
---|---|
Drásala Styphelia tubiflora | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
Rod | drásala (Styphelia) Sm., 1795 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drásala[1] (Styphelia) je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Jsou to drobnolisté keře, rozšířené v počtu asi 23 druhů v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji, Malých Sundách a Nové Kaledonii.[2]
Popis
Stálezelené keře. Slanomilné až suchomilné. Listy malé, střídavé, na stonku ve spirále, nebo čtyřstranně položené, bylinné, nebo kožovité, jednoduché. Listové čepele celokrajné, ploché nebo stočené. Květy oboupohlavné, samosprašné, je opylována hmyzem, ptáky. Květy jednotlivé, nebo v květenství (2 nebo 3 dohromady), pokud jednotlivě, axilární. Květy malé až středně velké, vonné, nebo bez zápachu. Plod masitý, suchý nebo mírně dužnatý, peckovice s jedním semenem. Některé druhy plodů jedlé.[3]
Styphelia adscendens
Květy Styphelia tenuiflora
Kvetoucí Styphelia triflora
Mnoho druhů formálně zařazených v tomto rodu má být zařazeno do jiných rodů jako je Acrothamnus, Agiortia, Astroloma, Brachyloma, Croninia, Cyathopsis, Leptecophylla, Leucopogon, Lissanthe a Planocarpa.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Styphelia na anglické Wikipedii a Styphelia na španělské Wikipedii.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Styphelia Sm.: FloraBase: Flora of Western Australia: [online]. Commonwealth of Australia: Western Australian Herbarium, Department of Environment and Conservation, 2003, rev. 15.06.2009 [cit. 2009-06-15]. Dostupné v archivu. (anglicky) obsáhlejší popis rodu s mapkou
- ↑ Styphelia [online]. Centre for Plant Biodiversity Research, Australian Government, Canberra [cit. 2008-12-22]. (Australian Plant Name Index (APNI), IBIS database). Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Styphelia na Wikimedia Commons
- Taxon Styphelia ve Wikidruzích
- Styphelia na www.kadel.cz(česky) [nedostupný zdroj]
- obsáhlý popis,obrázek Styphelia tameiameiae (en),www2.hawaii.edu
- popis, obrázek Styphelia tubiflora(en),asgap.org.au
- obrázky styphelia,www.picsearch.com Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- S. tubiflora, obrázek,www.anbg.gov.au/
- výskyt Styphelia perileuca, mapa,www.environment.gov.au
- Styphelia viridis - Andrews., popis,(en),www.pfaf.org
- Styphelia tubiflora Archivováno 7. 6. 2009 na Wayback Machine.
- fotografie na http://www.flickr.com/
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: John Tann from Sydney, Australia, Licence: CC BY 2.0
Common Pinheath, Styphelia tenuiflora. Wandoo National Park, Western Australia, May 2012.
Autor: John Tann from Sydney, Australia, Licence: CC BY 2.0
Pink Five-Corners, Styphelia triflora. Royal National Park, NSW Australia, September 2012.
Styphelia triflora flowers in spring.Autor: Poyt448 Peter Woodard, Licence: CC0
Styphelia tubiflora at Ku-ring-gai_Chase National Park
Autor: Rexness from Melbourne, Australia, Licence: CC BY-SA 2.0
Spreading semi-prostrate shrub, 0.2–0.5 m high; branchlets pubescent.
Leaves mostly elliptic to ± oblanceolate, 5.3–23 mm long, 1.8–5.5 mm wide, margins scarious, finely toothed; lamina glabrous, upper surface flat or concave; petiole to 1 mm long.
Flowers erect, cream, pale yellow-green or occasionally pink or red; bracteoles 2.9–3.6 mm long, glabrous. Sepals 7–9 mm long, pubescent but with margins ± glabrous, pink-tipped. Corolla tube 12.5–15 mm long; lobes 13–17.5 mm long. Filaments 11–14 mm long; anthers 4.3–5.8 mm long.
Fruit 4.3–8.5 mm long, slightly lobed.
(Source: plantnet)