Držovice (Úštěk)
Držovice | |
---|---|
Dům čp. 13 (vpravo) a 17 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Úštěk |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°36′48″ s. š., 14°19′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 28 (2021)[1] |
Katastrální území | Držovice (3,32 km²) |
Nadmořská výška | 310 m n. m. |
PSČ | 411 45 |
Počet domů | 15 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Držovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 32760 |
Kód k. ú. | 632767 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Držovice (německy Tirschewitz) jsou malá vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Úštěku. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel. Držovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,32 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Držovicích pochází z roku 1552, kdy vesnice patřila k panství hradu Helfenburk. Od roku 1622 byla součástí jezuitského statku Liběšice, odkud byla spravována až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo dvanáct obydlených usedlostí, z nichž bylo deset selských.[4]
Jádrem vesnice je křižovatka dvou vzájemně kolmých cest, kolem které se soustředí větší usedlosti. I přestože řada z nich ve druhé polovině dvacátého století zanikla, uchovala si vesnice vzhled typický pro venkovská sídla Úštěcka.[4]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 145 obyvatel (z toho 73 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 144 Němců. Až na tři evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 128 obyvatel: tři Čechoslováky a 125 Němců. Kromě dvou evangelíků a jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.[6]
V roce 1921 k obci patřil také Nový Týnec, ve kterém žilo 51 obyvatel (z toho 23 mužů) německé národnosti, kteří byli, kromě jednoho evangelíka, členy římskokatolické církve.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla osada 57 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 56 Němců. Až na jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 209 | 231 | 188 | 204 | 188 | 196 | 185 | 68 | 76 | 54 | 44 | 31 | 29 | 20 |
Domy | 36 | 36 | 37 | 37 | 38 | 36 | 38 | 20 | 53 | 10 | 7 | 8 | 10 | 15 |
Tabulka zahrnuje údaje osady Nový Týnec a počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Brusov a Starý Týn. |
Pamětihodnosti
K nejcennějším dochovaným domům ve vsi patří usedlost čp. 22. Obytný dům má zděné přízemí a roubené patro s polozapuštěnou pavlačí. Sousední sýpka má přízemí postavené z pískovcových kvádrů a roubené patro. Podobná sýpka stojí podél silnice také u usedlosti čp. 23, jejíž obytný dům pochází z dvacátých let dvacátého století a má romanticky upravené průčelí s hrázděným štítem. Roubené patro má také dům čp. 14. Z roku 1827 pochází klasicistní hospodářská budova čp. 17. V eklektickém slohu byl postaven dům čp. 10.[4]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 80–81.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 201.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 202.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Držovice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Držovice na webu ČÚZK
Město Úštěk | |
---|---|
k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Držovice čp. 17
Pozice fotografa | Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMap |
---|
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |