Dračí řád
Dračí řád | |
---|---|
Societas Draconistarum | |
![]() Znak řádu | |
Základní informace | |
Aktivita | 1408–16. století |
Kategorie | rytířský řád |
Úloha | obrana křesťanství |
Založil | Zikmund Lucemburský |
Působnost | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Patroni | císař Zikmund, císařovna Barbora |
Dračí řád (latinsky Societas Draconistarum, maďarsky Sárkány Lovagrend, německy Der Drachenorden, chorvatsky Zmajev red, rumunsky Ordinul Dragonului, srbsky Ред Змаја) či případně Rytířský Dračí řád (latinsky Ordo equestris Draconis Hungariae) byl rytířský řád založený roku 1408 nebo 1409 uherským králem a pozdějším římským císařem Zikmundem, podle vzoru Řádu draka sv. Jiří.
Předchůdce řádu

Během turecké expanze sultána Murada I. na Balkán založil srbský rytíř Miloš Obilić tajný Řád draka sv. Jiří. Jeho znakem bylo slunce s dvanácti paprsky, které znázorňovaly dvanáct rytířů, příslušníků řádu. Miloš Obilić byl zpodobňován v přilbě s drakem. Cílem řádu bylo usmrcení sultána Murada I.
15. června 1389 v bitvě na Kosově poli Miloš Obilić pronikl lstí jako domnělý přeběhlík do tureckého ležení. Tam ve stanu sultána Murada I. probodl. Po sultánově smrti byl na příkaz sultánova syna Bajezida I. spolu se všemi srbskými zajatci popraven.
Historie
Obnovení řádu

V archivu císařského habsburského domu byl v 19. století nalezen kodex (z let 1393–1415), který uváděl nejstarší dobrodince kaple sv. Kryštofa a hospice na Arlbergu i s jejich erby. Některé erby nesly znaky Dračího řádu: erb Albrechta IV. († 1404), jež byl řetězem spojen s erbem jeho manželky Johanny, měl znak Dračího řádu, čtyřnohého neokřídleného draka stočeného do prstence, připevněn k řetězu vybíhajícího z hledí rytířské helmy (roku 1396); stejný znak nesl též erb vévody Viléma a vévody Leopolda (r. 1394). Vévoda Albrecht IV. Rakouský ozdobil znakem Dračího řádu také svou pečeť, kterou používal opakovaně během roku 1396. Ačkoliv se vévoda Arnošt Habsburský stal členem císařem Zikmundem založeného Dračího řádu společně s dalšími 24 rakouskými a štýrskými šlechtici až 16. února 1409, pečetil listiny z let 1402–1404 pečetí se znakem Dračího řádu.[1]

Formálním účelem Dračího řádu, obnoveného králem Zikmundem, byla obrana křesťanské víry, resp. boj proti nevěřícím (zejména Turkům) a později i proti heretikům (českým husitům). Faktickým cílem však byla snaha o upevnění královské moci. Zikmund předpokládal, že členové řádu ho budou podporovat v jeho rozhodnutích.
Členství v řádu přinášelo šlechticům zvláštní výsady. K privilegiím členů patřila skutečnost, že případný spor mezi členem řádu a králem byl řešen smírčím soudem řádu. Řádní členové měli právo zúčastnit se projednávání státních záležitostí. V případě smrti člena měl král povinnost chránit vdovu a sirotky.
Rozmach a zánik
Řád patřil ve své době k nejvýznamnějším světským rytířským řádům. Postupem času se změnil z uzavřeného společenství na reprezentativní a otevřený spolek evropského významu. Po Zikmundově smrti však řád rychle ztratit svůj vliv a prestiž, postupně se propadá do obskurity a jeho novější historie není známa. Nejstarším známým historickým artefaktem je kopie ustavujícího ediktu z roku 1707, jež se nachází v bukurešťské universitě.
Insignie


Odznakem řádu bylo stočené tělo draka s ocasem obtočeným okolo krku. Na zádech byl drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Drak symbolizoval nepřátele křesťanství, kříž vítězství Krista nad silami zla. Později se červený kříž oddělil a figurka draka byla pod ním zavěšena.
Členové řádu

Řád měl původně čtyřiadvacet řádných členů. Mezi ně patřili král, královna Barbora Cellská a dvaadvacet šlechticů. Král Zikmund přijímal do řádu především spojence a také příbuzné. V roce 1431 Zikmund významně rozšířil počet členů řádu.
Někteří členové řádu:
- Herman, hrabě z Celje, otec královny Barbory a jeho syn Friderik
- Pippo z Ozory, italský kondotiér
- Stibor ze Stibořic, uherský šlechtic
- palatin Mikuláš Gary a jeho bratr Jan Gary
- Arnošt Železný, vévoda rakouský
- Vladislav II. Jagello, polský král
- Vytautas, litevský velkokníže
- Štěpán Lazarević, srbský kníže
- Vlad II. Dracul, valašský kníže a jeho syn Vlad III. Dracula
- Marsiglio Carrara z Padovy
- Čeněk z Vartemberka
- Hervoja, vojvoda bosenský a vévoda splitský
- Kryštof III., vévoda bavorský a král dánský
- Alfonso V., král aragonský a neapolský
- Jindřich V., anglický král
- Oswald von Wolkenstein, německý básník
Řád v moderní době
Na veřejnosti je znám tzv. „The Imperial and Royal Dragon Court and Order“ (Císařský a královský dračí řád). Tento spolek, jenž by dle svého tvrzení měl být registrován u budapešťského vrchního soudu, se prohlašuje za následovníka Dračího řádu. Jedním z jeho prominentních členů je Michel Lafosse, který se vydává za krále Anglie a Skotska. Jedná se ovšem o čistě samozvaný rytířský řád.
Reference
- ↑ Berichte und Mitteilungen des Altertums-Vereines zu Wien, Band 11, Verl. Prandel & Meyer, 1870, s. 207-208.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dračí řád na Wikimedia Commons
- Odznak Dračího řádu jako 3D digitalizát na bavarikon.de
- Oswald von Wolkenstein (de)
Média použitá na této stránce
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of the Kingdom and Crown of Aragón
Autor: Samhanin, Licence: CC BY 3.0
Coat of arms of Moravian Serbia.
Autor: Zilvinasmaigys, Licence: CC BY-SA 4.0
Drakono Ordinas.
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of the Second Bulgarian Empire (Ivan Shishman of Bulgaria Era, 1380). as shown in the Guillem Soler.
Knight of the Order of the Dragon
Autor: Madboy74, Licence: CC0
The symbol of the Ordo Draconum (Order of the Dragon)
Flag of Wallachia (cca. 1593 - 1611). This model was composed by Romanian heraldist Dan Cernovodeanu, after two (almost) identical contemporary descriptions of the flag of en:Michael the Brave (1593 - 1601) and en:Radu Şerban (1602 - 1611):
The flag is from white damascus on which is depicted a raven [sic!] with a red double cross and a red star in his berk, standing over a green juniper. (Ciro Spontoni, Historia della Transilvania, Venice, 1638)
The bird is a combination between aquila and raven, as it appears on contemporary seals.Autor: Alex Tora, Licence: CC BY 3.0
Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.
Autor: Samhanin, Licence: CC BY 3.0
Flag of Croatia (Early 16th century–1526) per source, which is historically innacurate as such a flag or coat of arms was used only since 1527 when the Croatian nobility elected the Habsburg dynasty.
Autor: Old!!man1234561234, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Serbian Despotate, 1402-1459.
Autor: NoPunIn10Did, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a conversion of a JPEG submitted to Wikimedia into an SVG. The conversion was done via tracing by hand. Per the creator of the original JPEG, it was a recreation "from a textile insignia drawing.Possible the large embroidered gold dragon in relief from Munich." An attempt was made to preserve the overall shapes and coloration of the different parts of the insignia while reducing noise from compression artifacts and the texture of the medium on which it was printed.
Contemporary reconstruction. Flag of Moldavia in the 15th-16th centuries. Made after: Seal of en:Alexandru cel Bun (1400-1432) from the National Museum of History of Romania. [1], Image:AlexandruCelBunSeal.png, Image:StefanCelMareSeal.png. The first information regarding the color of the Moldavian flag (including elements) comes from a book of documents published in Krakow in 1533: The grand flag had a red field on which was nicely painted with gold the coat of arms of Moldavia (banderim magnum sericeum, coloris rubri, in quo arma terrae Moldaviae pulhre auro depicta erant).
Autor: Arberian2444, Licence: CC BY-SA 4.0
Marin Barleti describes the flag Skanderbeg rose as “ a red banner with a black double headed eagle” - used "Scanderbeg's seal bearing the family crest" as reference as well