Dračinka

Dračinka
	Dračinka jižní na jižním ostrově Nového Zélandu
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	chřestovité (Asparagaceae);
Rod	dračinka (Cordyline); Comm. ex R.Br., 1810
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračinka (Cordyline) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to stromy a keře s úzkými až vejčitými listy a oboupohlavnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je kožovitá tobolka obsahující černá, lesklá semena. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen na Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří a Jižní Americe. Nejvíce druhů roste na Nové Guineji a v Austrálii.

Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejčastěji se pěstuje dračinka křovitá a dračinka jižní. Dračinka křovitá má jedlé oddenky a má význam v domorodé medicíně a jako magická rostlina.

Popis

Dračinky jsou dřevnaté keře a stromy, dorůstající výšky až 10 metrů. Mají tlustý oddenek a tlusté, trochu dužnaté kořeny. Stonky mají anomální druhotné tloustnutí a zpravidla jsou řídce větvené. Listy jsou čárkovitě kopinaté až široce vejčité, přisedlé nebo na bázi s pseudořapíkem, pochvaté, nahloučené na koncích kmene a větví. Čepel je konduplikátní. Listy mají hlavní střední žilku, od níž se odvětvují hustě paralelní postranní žilky. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné, obvykle trubkovitě zvonkovité až válcovité, podepřené několika listeny, uspořádané v postranních nebo vrcholových latách složených z hroznů nebo klasů. Květenství bývají rozměrná a bohatá. Okvětí je složeno z 6 lístků ve dvou kruzích. Okvětní lístky jsou bílé, růžové nebo purpurové, volné nebo častěji na bázi srostlé v krátkou trubku. Tyčinek je 6, jsou volné, přirostlé k bázi okvětních lístků. Semeník je drobný, vejcovitý, obsahuje 3 komůrky a nese krátce nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo trojčetnou bliznou. V každé komůrce jsou dvě až mnoho vajíček. Plodem je kožovitá tobolka připomínající bobuli a obsahující několik kulovitých, černých, hladkých semen.^[1]^[2]

Detail květů dračinky jižní
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Květy dračinky křovité
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Plodenství dračinky křovité
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 us
Detail plodenství

Rozšíření

Rod dračinka zahrnuje 24 druhů. Je rozšířen na Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří, Jižní Americe a na ostrovech západního Indického oceánu. Největší počet druhů roste na Nové Guineji a Austrálii (po 8 druzích) a na Novém Zélandu (5 druhů).^[3] V Austrálii jsou soustředěny do oblastí blízko pobřeží ve východní, jihovýchodní a severní části kontinentu.^[4] Mezi dračinkami jsou i endemické druhy, např. Cordyline neocaledonica na Nové Kaledonii nebo Cordyline casanovae na ostrovech Vanuatu. Druh Cordyline mauritiana roste na ostrovech Mauricius a Réunion, ležících v Indickém oceánu východně od Madagaskaru. Novozélandský druh Cordyline obtecta roste i na ostrově Norfolk. Dračinka křovitá pochází z Austrálie, Nové Guineje a Tichomořských ostrovů, vlivem pěstování však zdomácněla i v jiných částech světa, zejména v tropické Asii a Latinské Americe. Jediným jihoamerickým druhem je Cordyline sellowiana, která je rozšířena v jižní části Jižní Ameriky v Argentině, Bolívii, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi.^[3]

Ekologické interakce

Dračinky jsou živnými rostlinami soumračníkovitých motýlů rodu Pirdana, v severovýchodní Austrálii též druhu Sabera dobboe.^[5]^[6]

Motýl Sabera dobboe
Pirdana hyela

Taxonomie

Rod Cordyline je v rámci čeledi Asparagaceae řazen do podčeledi Lomandroideae. V minulosti bylo zařazení tohoto rodu podobně jako členění celého řádu Asparagales velmi neustálené a různí taxonomové jej řadili do různě široce pojatých čeledí Agavaceae, Asparagaceae, Asteliaceae, Laxmanniaceae nebo Lomandraceae.^[7]^[8]^[9]^[10] V systému APG I, vydaném v roce 1998, je rod Cordyline řazen do čeledi Laxmanniaceae. V systému APG II z roku 2003 došlo oproti předchozímu systému k rozsáhlým změnám pojetí jednoděložných rostlin a čeleď Laxmanniaceae byla spolu s dalšími čeleděmi vřazena do široce pojaté čeledi Asparagaceae, kde tvoří podčeleď Lomandroideae.^[11]^[12]^[13]

Dračinky jsou občas zaměňovány s dračinci. Historicky byla také řada druhů rodu Cordyline popsána nejprve v rodu Dracaena. Navzdory vnější podobnosti nejsou oba rody bezprostředně příbuzné a jsou každý řazen do jiných podčeledí čeledi Asparagaceae. Zásadní morfologické rozdíly jsou zejména v plodech, anatomii cévních svazků a způsobu klíčení semen. Plody dračinky obsahují větší počet drobných semen, kdežto v plodech dračinců je pouze jedno až tři velká semena. V kořenech dračinek chybí na rozdíl od dračinců sekundární tkáň.^[14]

Zástupci

dračinka jižní (Cordyline australis), někdy chybně nazývaná dračinka australská (roste na Novém Zélandu)
dračinka křovitá (Cordyline fruticosa, syn. C. terminalis)

Význam

Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny, ceněné zejména pro své olistění. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejznámější a nejvíce rozšířená je dračinka křovitá a dračinka jižní. Oba druhy se pěstují v řadě kultivarů s různě variegátními listy.^[15]^[16]

Různé části dračinky křovité jsou v domorodé medicíně používány k léčení různých neduhů, zejména průjmů, řezných ran, zánětů aj.^[17]^[18] K podobným účelům jsou na Novém Zélandu používány i listy dračinky jižní.^[17] Dračinka křovitá má na Nové Guineji, Havaji a Malajsii význam jako magická rostlina. Například Dajakové ve východní Malajsii ji vysazují pro přitahování dobrých duchů.^[19] Velké, dužnaté, sladké oddenky některých kultivarů dračinka křovité jsou zejména na Havaji, Nové Guineji a Tichomoří oblíbené jako potravina. Rostlina je známa pod názvem ti. Oddenky obsahují asi 20 % jednoduchých cukrů, zejména fruktózy. Bývají konzumovány vařené nebo pečené a také se používají k výrobě silného alkoholického nápoje, který je na Havaji znám jako okolehao. Oddenky jsou máčeny ve vodě, roztok je kvašen a poté destilován.^[20]^[19]^[21] Rostlina poskytuje dobrou nouzovou potravou pro přežití.^[22] Na Novém Zélandu jsou také konzumovány plody druhu Cordyline indivisa.^[20]

Cordyline obtecta 'Emerald Goddess'
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 us
Červenolistá forma dračinky křovité
Kultivar 'Kiwi' dračinky křovité s pestrými listy
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 us
Dračinka křovitá na Havaji

Odkazy

Reference

↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 3. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64060-6. (anglicky)
↑ XINQI, Chen; TURNALD, Nicholas J. Flora of China: Cordyline [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky)
↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
↑ BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. Dostupné online. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky)
↑ INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky)
↑ TAKHTAJAN, Armen. Flowering plants. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-1-4020-9608-2. (anglicky)
↑ SIMPSON, Michael G. Plant systematics. Canada: Elsevier, 2006. ISBN 978-0-12-644460-5. (anglicky)
↑ BOGLER, David J.; SIMPSON, Beryl B. Phylogeny of Agavaceae based on ITS RDNA sequence variation. American Journal of Botany. 1996, čís. 83(9).
↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
↑ BREMER, K. et al. An Ordinal Classification for the Families of Flowering Plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(4).
↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. 2003, čís. 141.
↑ TOMLINSON, P. B.; FISHER, J. B. Morphological studies in Cordyline (Agavaceae): I. Introduction and general morphology. Journal of the Arnold Arboretum. July 1971, čís. 52(3). Dostupné online.
↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
↑ ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. 175 irresistible indoor plants. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. (anglicky)
↑ ^a ^b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
↑ Medicinal plants in the South Pacific. [s.l.]: WHO, 1998. ISBN 92-9061-118-9. (anglicky)
↑ ^a ^b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 9, modified stems, roots, bulbs. [s.l.]: Springer, 2015. ISBN 978-94-017-9510-4. (anglicky)
↑ ^a ^b HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
↑ PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky)
↑ DEPARTMENT OF ARMY. The complete guide to edible wild plants. [s.l.]: Skyhorse Publishing, 2009. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dračinka na Wikimedia Commons
Taxon Cordyline ve Wikidruzích

[kub3-1] KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 3. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64060-6. (anglicky)

[flch-2] XINQI, Chen; TURNALD, Nicholas J. Flora of China: Cordyline [online]. Dostupné online. (anglicky)

[pwo-3] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[livaustr-4] The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky)

[vane-5] VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.

[braby-6] BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. Dostupné online. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky)

[divev-7] INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky)

[takhtajan-8] TAKHTAJAN, Armen. Flowering plants. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-1-4020-9608-2. (anglicky)

[simpson-9] SIMPSON, Michael G. Plant systematics. Canada: Elsevier, 2006. ISBN 978-0-12-644460-5. (anglicky)

[bogler-10] BOGLER, David J.; SIMPSON, Beryl B. Phylogeny of Agavaceae based on ITS RDNA sequence variation. American Journal of Botany. 1996, čís. 83(9).

[mobot-11] STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)

[apgi-12] BREMER, K. et al. An Ordinal Classification for the Families of Flowering Plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(4).

[apgii-13] BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. 2003, čís. 141.

[tomlinson-14] TOMLINSON, P. B.; FISHER, J. B. Morphological studies in Cordyline (Agavaceae): I. Introduction and general morphology. Journal of the Arnold Arboretum. July 1971, čís. 52(3). Dostupné online.

[tropflpl-15] LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)

[tempt-16] ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. 175 irresistible indoor plants. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. (anglicky)

[quattrocchi-17] QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

[who-pac-18] Medicinal plants in the South Pacific. [s.l.]: WHO, 1998. ISBN 92-9061-118-9. (anglicky)

[lim9-19] LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 9, modified stems, roots, bulbs. [s.l.]: Springer, 2015. ISBN 978-94-017-9510-4. (anglicky)

[hedrick-20] HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)

[prance-21] PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky)

[depa-22] DEPARTMENT OF ARMY. The complete guide to edible wild plants. [s.l.]: Skyhorse Publishing, 2009. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

Navigation

Navigace

Tématické portály