Dražice (hrad)

Dražice
Torzo věže
Základní informace
Sloh	gotický
Architekt	mistr Vilém
Výstavba	před rokem 1264
Zánik	konec 16. století
Stavebník	Řehoř z Litovic
Další majitelé	Vartenberkové, Škopkové z Dubé
Poloha
Adresa	Dražice, Benátky nad Jizerou, Česko Česko
Souřadnice	50°18′22,61″ s. š., 14°50′40,39″ v. d.
Dražice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17040/2-1552 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dražice jsou zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici ve Středočeském kraji na terase nad pravým břehem řeky Jizery v nadmořské výšce 220 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1264 a jeho stavitelem byl zřejmě purkrabí Pražského hradu Řehoř (Řehník) z Litovic.^[2] Jeho syn, pražský biskup Jan IV. z Dražic, nechal hrad v letech 1333 až 1334 výrazně přestavět. Přestavbu řídila stavební huť mistra Viléma.^[3] Dalším majitelem se stal Janův bratr Řehoř a později také synovec Jan z Dražic, který založil nedaleké město Nové Benátky, dnes Benátky nad Jizerou. Roku 1400 se Dražice uvádějí v držení rodu Vartenberků a o dva roky později je získal Aleš Škopek z Dubé. Během husitských válek byl hrad v roce 1424 vypálen katolickým vojskem, ale byl obnoven. Znovu dobyt a vypálen byl zřejmě roku 1448 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. V té době ho vlastnil rod pánů z Kunvaldu, kteří jej prodali Hynku Bořitovi z Martinic a ten v roce 1512 Bedřichovi z Donína. Donínové si však v roce 1526 postavili pohodlnější zámek v Benátkách. Hrad byl potom zřejmě opuštěn, ale jako pustý se uvádí až roku 1599.^[2]

Stavební podoba

Hrad stál na malé a nevýrazné ostrožně na říční terase nad Jizerou. Podobu předhradí neznáme, protože v jeho místech vznikl mladší hospodářský dvůr. Jádro obepínal široký příkop a s výjimkou čelní strany také val. Chránila ho hradba, za kterou stál bergfrit doložený archeologickým průzkumem. Za věží byl dvoutraktový palác. Další budova stála u hradby v čele hádra. Během přestavby Jana IV. z Dražic byla zvýšena hradba a zesílena parkánem. Ze starého paláce zůstalo pouze přízemí, nad kterým vznikla tři obytná patra doplněná záchodovou věží a věží s kaplí. Obytné prostory paláce byly plochostropé a vytápěné krby. Ve zbytcích zdiva se dochovaly otisky roubené komory a kvalitní kamenické články. V severovýchodním rohu jádra vznikl menší palác.^[3]

Přístup

Zřícenina stojí na okraji vesnice v zatáčce silnice a je volně přístupná. Na hrad vede odbočka z červeně značené turistické trasy, která vede podél Jizery. Pod hradem také začíná modře značená trasa do Milovic.

Odkazy

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Dražice, s. 122–124. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Dražice a Benátky, s. 236–246. 

Související články

• Seznam hradů ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dražice na Wikimedia Commons
• Dražice na Hrady.cz
• Česká televize. Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých [online]. Česká televize [cit. 2015-03-07]. Vložené video. Dostupné online. 
• KROBOVÁ, Adriana. Dražice: Sídlo posledního biskupa pražského [online]. Český rozhlas, 2012-10-14 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.