Drachma
(Kolem 450 př. n. l.)
(Pergamon, asi 230 př. n. l.)
Drachma (řec. drachmé) byla:
- měnová jednotka novověkého Řecka mezi lety 1832 a 2002; dělila se na 100 lept.
- ve starověkém Řecku základní stříbrná mince o váze kolem 3–4 g.
Novověká drachma
Drachma byla v Řecku zavedena roku 1832 a platila až do roku 1944; dělila se na 100 lept (jedn. číslo lepton tj. „tenký“). V důsledku německé okupace ji postihla astronomická inflace, takže roku 1944 existovaly bankovky o hodnotě 1014 drachem. Po osvobození se tyto drachmy vyměňovaly v poměru 1:50 miliard, nicméně roku 1954 už byla inflace opět tak vysoká, že se zavedly nové drachmy v poměru 1:1000. Od roku 2000 nahrazuje drachmu euro, které je v Řecku od roku 2002 i v oběhu.
Starověká drachma
Řecké slovo drachmé znamená hrst a drachma původně, od konce 2. tisíciletí př. n. l. znamenala šest obolů, ve tvaru kovových tyček či roubíků. V klasické době Athén se drachma dělila na šest obolů a razily se i mince o dvojnásobné (didrachma), čtyřnásobné (tetradrachma) a desetinásobné (dekadrachma) váze i hodnotě. V klasické době Athén byla tetradrachma patrně nejběžnější mincí v celé řecké oblasti. Měla na líci hlavu bohyně Athény a na rubu její symbol – sovu – a obvykle zkrácený nápis ΑΘΕ, tj. athénaión, patřící Athéňanům. V běžné řeči se jim říkalo glaukai (sovy) a odtud se odvozuje okřídlené rčení „nosit sovy do Athén“, kde jich je dost a dost.
Určit hodnotu drachmy v současných měnách téměř není možné, protože poměry cen se podstatně změnily. Pro orientaci lze však počítat, že drachma byla v klasických Athénách denní až dvoudenní mzda kvalifikovaného řemeslníka a že se z ní slušně uživila i jeho rodina. Občan, jehož majetek nedosahoval 300 drachem, mohl požádat obec o výpomoc. Naopak občan s majetkem větším než 20 tisíc drachem (3–4 talenty) patřil mezi bohaté a očekávalo se od něho, že se ujme nějakých veřejných výdajů čili liturgií. Cena otroka se pohybovala mezi 150 až 250 drachmami.[1]
Od názvu drachma se odvozuje arménský dram, marocký a arabský dirham, imperiální jednotka hmotnosti dram (drachm = 1,772 g) a další jednotky.
Mincovní soustava v klasických Athénách
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greek drachma na anglické Wikipedii.
- ↑ J. M. Roubineau, Les cités grecques. Paris: PUF 2015, str. 101 a 26.
Literatura
- Kurz, K., Mince starověkého Řecka a Říma: antická numismatika. Praha: Libri, 2006 – 264 s. : il. ; 27 cm ISBN 80-7277-232-5
- Vandas J., Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994 – 220 s. ISBN 80-85847-15-9
Externí odkazy
Slovníkové heslo drachma ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu drachma na Wikimedia Commons - (anglicky)
- http://www.fleur-de-coin.com/currency/greekcoinshistory.asp Moderní řecké mince
- http://esty.ancients.info/numis/ Archivováno 4. 12. 2008 na Wayback Machine. Portál řecké a římské numismatiky
- http://www.usask.ca/antiquities/coins/greek_coins.html Archivováno 16. 6. 2009 na Wayback Machine. Řecké mince, výklad a linky
Média použitá na této stránce
Autor: CNG, Licence: CC-BY-SA-3.0
Kings of Pergamon. Attalus I. 241-197 BC.
- AR Tetradrachm (17.03 gm).
- Westermark Group IV B (V.LXV/R.2); SNG von Aulock 1358.
- Lightly toned, good VF.
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC-BY-SA-3.0
Athens, 467-465 BC. Silver Dekadrachm (43.38 g). Head of Athena right, wearing single-pendant earring, necklace, and crested Attic helmet decorated with three olive leaves over visor and a spiral palmette on the bowl / ΑΘΕ (ΑΘΗΝΑΙΩΝ - of Athenians), owl standing facing, wings spread; olive sprig and crescent to upper left; all within incuse square.
© Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, CC BY 2.5
Silver tetradrachm issued by Athens, ca. 450s BC, reverse: owl, olive spray and crescent moon, with the inscription ΑΘΕ.