Dragiša Cvetković

Dragiša Cvetković
předseda vlády
Království Jugoslávie
Ve funkci:
5. únor 1939 – 27. březen 1941
PředchůdceMilan Stojadinović
NástupceDušan Simović
Stranická příslušnost
ČlenstvíJugoslávské radikální společenství

Narození15. ledna 1893
Srbské království Niš, Srbsko
Úmrtí18. února 1969 (ve věku 76 let)
Francie Paříž, Francie
Profesenovinář a politik
CommonsDragiša Cvetković
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dragiša Cvetković (srbskou cyrilicí Драгиша Цветковић, 15. ledna 1893 Niš18. února 1969 Paříž) byl jugoslávským premiérem srbského původu v letech 19391941.

Starosta a poslanec

Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku Napredak[1]. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál[1].

V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.[2] V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.[2] Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila[1], do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.

Premiérství

Dragiša Cvetković

Cvetković se stal premiérem v únoru 1939, jeho vláda vystřídala předchozí kabinet Milana Stojadinoviće (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s Chorvaty, tedy uzavření smlouvy známé pod názvem Maček–Cvetković, která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. Chorvatská otázka, jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika bánovin v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.

Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce 1941 podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a Malá Dohoda přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat[1], nakonec však dohoda podepsána byla.

Druhá světová válka a politický konec

Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k převratu. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.[2] Cvetković dožil zbytek života v exilu v Paříži.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Serbia (1882–1918).svg
Autor: Guilherme Paula, Licence: CC BY-SA 3.0
State flag of Serbia (1882-1918)
Coat of arms of the Kingdom of Yugoslavia.svg
Coat of Arms of the Kingdom of Yugoslavia based on the Coat of Arms of Serbia
Dragiša Cvetković.jpg
Dragiša Cvetković (Serbian Cyrillic: Драгиша Цветковић) (15 January 1893, Niš – February 18, 1969, Paris), Serbian politician.
Dragiša Cvetković (1).jpg
Dragiša Cvetković (Serbian Cyrillic: Драгиша Цветковић) (15 January 1893, Niš – February 18, 1969, Paris)