Dragiša Cvetković

Dragiša Cvetković
předseda vlády Království Jugoslávie
Ve funkci: 5. únor 1939 – 27. březen 1941
Předchůdce	Milan Stojadinović
Nástupce	Dušan Simović
Stranická příslušnost
Členství	Jugoslávské radikální společenství
Narození	15. ledna 1893 Niš, Srbsko
Úmrtí	18. února 1969 (ve věku 76 let) Paříž, Francie
Profese	novinář a politik
Commons	Dragiša Cvetković
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dragiša Cvetković (srbskou cyrilicí Драгиша Цветковић, 15. ledna 1893 Niš – 18. února 1969 Paříž) byl jugoslávským premiérem srbského původu v letech 1939 až 1941.

Starosta a poslanec

Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku Napredak^[1]. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál^[1].

V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.^[2] V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.^[2] Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila^[1], do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.

Premiérství

Cvetković se stal premiérem v únoru 1939, jeho vláda vystřídala předchozí kabinet Milana Stojadinoviće (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s Chorvaty, tedy uzavření smlouvy známé pod názvem Maček–Cvetković, která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. Chorvatská otázka, jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika bánovin v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.

Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce 1941 podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a Malá Dohoda přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat^[1], nakonec však dohoda podepsána byla.

Druhá světová válka a politický konec

Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k převratu. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.^[2] Cvetković dožil zbytek života v exilu v Paříži.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragiša Cvetković na Wikimedia Commons