Dragon 2

Dragon 2
Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019
Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019
Základní údaje
VýrobceSpaceX
Země původuUSAUSA USA
ProvozovatelSpaceX
Použitípřeprava posádky a nákladu do vesmíru
Technické specifikace
Typkosmická loď k přepravě posádky a nákladu
Nosná raketaFalcon 9
Životnost7 dní ve volném letu
210 dní zadokovaný k ISS (Crew Dragon)
75 dní (Cargo Dragon)
Prázdná hmotnost9 525 kg
Kapacita nákladu6 000 kg na orbit
3 307 kg na ISS
3 000 kg při návratu
800 kg odpadu
Kapacita posádky7 (4 při letech pro NASA)
Výška8,1 m
Průměr4,0 m
Objem9,3 m3 hermetizovaný
12,1 m3 nehermetizovaný
EnergieSolární panely
Oblast působenínízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stavaktivní
Vyrobeno9 (6 Crew Dragon, 3 Cargo Dragon)
(+ 3 prototypy)
Vypuštěno24 (14 Crew Dragon, 10 Cargo Dragon)
(+ 1 suborbitální let + 1 Pad Abort test)
Funkčních7 (4 Crew Dragon, 3 Cargo Dragon)
První start2. března 2019
Související zařízení
Odvozeno zDragon

Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nákladní variantě označované Cargo Dragon, tak i ve verzi pro dopravu lidí pod označením Crew Dragon.

Historie

Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 – 2020 první verzí lodi Dragon.

Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvinuta v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů.

NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS.[1] V červnu 2022 oznámila, že uvažuje o objednávce dalších pěti letů[2] a o tři měsíce později ji také potvrdila – mise SpaceX Crew-10 až SpaceX Crew-14 pokryjí její potřeby až do roku 2030,[3] tedy do konce doby předpokládané životnosti ISS.[4]

Loď je nezávisle na smlouvách s NASA využívána k vesmírným programům vzešlým se spolupráce SpaceX s dalším soukromými investory – Inspiration4, Axiom a Polaris Dawn.

Design a varianty lodi

Dragon 2 je částečně opakovaně použitelnou lodí, což přináší možnost výrazného snížení nákladů; původně se však uvažovalo i o možnosti jednorázových kabin.[5]

Loď Dragon s nástavcem (tzv. trunk) ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry. Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[6] a v nástavci, který loď před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[7] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní[8][9] (Crew Dragon). Pro Cargo Dragon SpaceX uvádí životnost 75 dní,[10] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po zhruba 5 týdnech.

Oproti první verzi je loď je vybavena jiným stykovacím uzlem, a to na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA). Let je tak plně automatický i ve fázi přiblížení k ISS a spojení s ní, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.

Lodi Dragon 2 počínaje první demonstrační misí Demo-1 v březnu 2019 startovaly z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku. Mise CRS-30 v březnu 2024 byla prvním startem, při němž byl Dragon 2 vypuštěn z modernizovaného startovního komplexu SLC-40 Základny Vesmírných sil Cape Canaveral (CCSFS), tedy nedaleko rampy LC-39A.[11]

Obě používané varianty – Crew i Cargo – přistávají nejčastěji do vod Mexického zálivu u pobřeží Floridy, od roku 2021 i u jejího atlantského pobřeží, ale jsou schopny přistání do vod Tichého oceánu u břehů Kalifornie. Přistání v oceánu se uskutečňuje pomocí čtyř hlavních padáků. Padákový systém byl zcela přepracován oproti systému použitému v předchozí verzi Dragon, a to kvůli potřebě rozvinout padáky při různých scénářích přerušení startu.[12] Původně však měl Dragon 2 na rozdíl od jiných současných lodí motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco s tím, že by padáky disponoval pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.

Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9 Block 5, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon.

Cargo Dragon v konfiguraci pro připojení k ISS (s otevřeným krytem dokovacího zařízení).

Cargo Dragon

Cargo Dragon je verze nahrazující první verzi lodi Dragon, která byla určena pouze pro dopravu nákladu. Druhá verze na rozdíl od první disponuje automatickým dokovacím systémem a nemusí tak být k ISS připojována pomocí robotické ruky Canadarm. Podle původních plánů měly lodi Dragon 2 přistávat motoricky, v červenci 2017 však vyšlo najevo, že společnost SpaceX od motorického přistávání upustila z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, musel by přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[13]

Kabina poskytuje 9,3 krychlového metru prostoru, v nástavci je možné uložit až 12,1 m3 nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované kabině, např. součásti určené k namontování na vnější povrch stanice. V prodlouženém nástavci může být dopravováno až 37 m3 nákladu.[14] Cargo Dragon umí na ISS vynést až 3 307 kg nákladu,[7] z toho 2 507 kg v kabině a 800 kg v nástavci.[14] Nákladní loď v porovnání variantou pro lety s posádkou neobsahuje sedadla, ovládací prvky, systémy podpory života ani motory SuperDraco pro přerušení startu.

Na zpáteční cestě lodi Cargo Dragon dopravují na Zemi náklad, který nejčastěji tvoří výsledky vědeckých experimentů určené k vyhodnocení nebo dalšímu použití v pozemských podmínkách, nebo vybavení ISS určené k testování nebo opravě.

První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[15]

Dragon 2 ve startovní konfiguraci (se zavřeným krytem dokovacího zařízení).

Crew Dragon

Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Proti sedadlům astronautů se nachází ovládací panel se třemi obrazovkami, toaleta (se závěsem pro ochranu soukromí) a průlez s dokovacím mechanismem. Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[16] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[17][18] kdy byla loď při explozi zničena.[19] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.

Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.

První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.

V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[20]

Nedokončené varianty

Red Dragon

Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg vědeckých přístrojů nebo zásob k Marsu.[21] Startovala by na raketách Falcon Heavy. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[13] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.

DragonLab

DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů.[21][22] Její vývoj byl ale zastaven.

Seznam lodí

Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[23]

Sériové čísloJménoTypStatusPočet letůDoba letuPoznámkyGalerie
C201DragonFlyprototypVyřazena11 minutaprototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu
Kategorie „Crew Dragon DragonFly“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon DragonFly“ na Wikimedia Commons
C202Qual moduleprototypVyřazena0—zkušební kus určený pro strukturální testy
C203ECLSS moduleprototypTestování0—prototyp určený k testování systémů podpory života
C204—Crew DragonZničena16 dní, 5 hodin a 56 minutprvní Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky
Kategorie „Crew Dragon C204“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon C204“ na Wikimedia Commons
C205—Crew DragonVyřazena18 minutvyužit pro test úniku Dragonu za letu
Kategorie „Crew Dragon C205“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon C205“ na Wikimedia Commons
C206EndeavourCrew DragonPřipojena k ISS5466 dní, 16 hodin a 41 minut + 5. let dosud 26 dníprvní pilotovaný Crew Dragon, využitý pro mise Demo-2, Crew-2, Ax-1, Crew-6 a Crew-8
Kategorie „Crew Dragon Endeavour“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon Endeavour“ na Wikimedia Commons
C207ResilienceCrew DragonVe službě2170 dní, 5 hodin a 33 minutvyužitý pro mise Crew-1 a Inspiration4
Kategorie „Crew Dragon Resilience“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon Resilience“ na Wikimedia Commons
C208—Cargo DragonVe službě4132 dní, 22 hodiny a 26 minutprvní Cargo Dragon, využitý pro mise CRS-21, CRS-23, CRS-25 a CRS-28
Kategorie „Cargo Dragon C208“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cargo Dragon C208“ na Wikimedia Commons
C209—Cargo DragonPřipojena k ISS3103 dní, 17 hodin a 26 minut + 4. let dosud 9 dnívyužitý pro mise CRS-22, CRS-24, CRS-27 a CRS-30
Kategorie „Cargo Dragon C209“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cargo Dragon C209“ na Wikimedia Commons
C210EnduranceCrew DragonVe službě3532 dní a 19 hodinvyužitý pro misi Crew-3, Crew-5 a Crew-7
Kategorie „Crew Dragon Endurance“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon Endurance“ na Wikimedia Commons
C211—Cargo DragonVe službě288 dní, 7 hodin a 3 minutyvyužit pro mise CRS-26 a CRS-29
Kategorie „Cargo Dragon C211“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cargo Dragon C211“ na Wikimedia Commons
C212FreedomCrew DragonÚspěšná3201 dní, 10 hodin a 10 minutvyužitý pro mise Crew-4, Ax-2 a Ax-3
Kategorie „Crew Dragon Freedom“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crew Dragon Freedom“ na Wikimedia Commons
C213?Crew DragonVe výrobě0—loď by měl být připravena pro první misi v roce 2024

Seznam misí

Datum startu lodiLetČíslo lodi[* 1]Stav miseHmotnost
nákladu		Čas strávený na ISSTrvání misePoznámky
Testovací lety
6. května 2015Pad Abort TestC201 DragonFlyÚspěšná——99 sekundtest úniku lodě ze startovací rampy
2. března 2019Crew Dragon Demo 1C204Úspěšná180 kg4 dny 20 hodin a 41 minut6 dní, 5 hodin a 56 minutzkušební bezpilotní let na ISS
19. ledna 2020test záchranného systému Crew DragonC205Úspěšná——8 minut a 54 sekundsuborbitální zkušební let
30. května 2020Crew Dragon Demo 2C206 EndeavourÚspěšná62 dní, 9 hodin a 8 minut63 dní, 23 hodin a 25 minutzkušební pilotovaný let na ISS
Crew Dragon
16. listopadu 2020Crew-1[24]C207 ResilienceÚspěšná164 dní, 19 hodin a 56 minut167 dní, 6 hodin a 29 minutprvní operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program
23. dubna 2021Crew-2C206 Endeavour (2)Úspěšná198 dní a 9 hodin199 dní, 17 hodin a 44 minutlet na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi
16. září 2021Inspiration4[25]C207 Resilience (2)Úspěšná—2 dny, 23 hodin a 4 minutyprvní soukromý let bez účasti profesionálního astronauta, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem
11. listopadu 2021[26]Crew-3C210 Endurance[27]Úspěšná174 dní, 5 hodin a 48 minut176 dní, 2 hodiny a 39 minutlet na ISS v rámci Commercial Crew Program
8. dubna 2022[28]Axiom Mission 1C206 Endeavour (3)[29]Úspěšná15 dní, 12 hodin a 41 minut17 dní, 1 hodina a 49 minutprvní let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
27. dubna 2022[30]Crew-4C212 Freedom[31]Úspěšná169 dní, 16 hodin a 28 minut170 dní, 13 hodin a 2 minutylet na ISS v rámci Commercial Crew Program
5. října 2022[32]Crew-5C210 Endurance (2)Úspěšná155 dní, 10 hodin a 19 minut157 dní, 10 hodin a 1 minutalet na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let ruského kosmonauta na Crew Dragon
2. března 2023[33]Crew-6C206 Endeavour (4)Úspěšná184 dní, 3 hodiny a 56 minut[p. 1]185 dní, 22 hodin a 43 minutlet na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ze SAE na Crew Dragon
21. května 2023[34]Axiom Mission 2C212 Freedom (2)Úspěšná8 dní, 1 hodina a 53 minut9 dní, 5 hodin a 27 minutdesátá mise lodi Crew Dragon; druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
26. srpna 2023[35]Crew-7C210 Endurance (3)Úspěšná197 dní, 2 hodiny a 4 minuty199 dní, 6 hodin a 220 minutprvní z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA[1]
18. ledna 2024[36]Axiom Mission 3C212 Freedom (3)Úspěšná18 dní, 3 hodiny a 38 minut21 dní, 15 hodin a 41 minutlet komerčních astronautů společnosti Axiom Space na ISS
4. března 2024[37].Crew-8C206 Endeavour (5)Probíhá6 měsíců (plán)dosud 26 dnídruhý z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
léto 2024[38] (nejdříve)Polaris Dawn[39]C207 Resilience (3)Plánovaná—5 dní (plán)první let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman, první komerční výstup do volného prostoru
srpen 2024[40] (nejdříve)Crew-9?Plánovaná6 měsíců (plán)třetí z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
podzim 2024 (nejdříve)Axiom-4?Plánovaná?let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
?Polaris - Mission II?Plánovaná—druhý let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman
?Crew-10?Plánovaná6 měsíců (plán)první z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
?Crew-11?Plánovaná6 měsíců (plán)druhý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
?Crew-12?Plánovaná6 měsíců (plán)třetí z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
?Crew-13?Plánovaná6 měsíců (plán)čtvrtý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
?Crew-14?Plánovaná6 měsíců (plán)pátý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA
Cargo Dragon
6. prosince 2020CRS-21C208Úspěšná2972 kg35 dní, 19 hodin a 25 minut[41]38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[42]první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci 2. etapy programu Commercial Resupply Services (CRS-2); na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop
3. června 2021CRS-22C209Úspěšná3328 kg33 dní, 5 hodin a 36 minut37 dní, 10 hodin a 0 minut[43]let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 1 a iROSA 2)
29. srpna 2021CRS-23C208 (2)Úspěšná2207 kg30 dní, 22 hodin a 42 minut[44]32 dní, 19 hodin a 42 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2
21. prosince 2021CRS-24C209 (2)Úspěšná2989 kg32 dní, 6 hodin a 59 minut34 dní, 10 hodin a 58 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2
15. července 2022CRS-25C208 (3)Úspěšná2668 kg33 dní, 23 hodin a  44 minut36 dní, 18 hodin a 9 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2
26. listopadu 2022CRS-26C211Úspěšná3528 kg43 dní, 9 hodin a  26 minut45 dní, 14 hodin a 58 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 2. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 3 a iROSA 4)
15. března 2023CRS-27C209 (3)Úspěšná2852 kg30 dní, 3 hodiny, 34 minut31 dní, 20 hodin a 28 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2, 16. 10. 2020 si NASA objednala mise CRS-27 až CRS-29.
5. června 2023CRS-28C208 (4)Úspěšná2852 kg23 dní, 6 hodin, 36 minut24 dní, 22 hodin, 43 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2
10. listopadu 2023[45]CRS-29C211 (2)Úspěšná2950 kg40 dní, 11 hodin, 58 minut42 dní, 16 hodin, 5 minutlet na ISS v rámci programu CRS-2
21. března 2024[46]CRS-30C209 (4)Probíhá2841 kg~ 30 dní (plán)dosud 9 dnílet na ISS v rámci programu CRS-2, 25. 3. 2022 si NASA přiobjednala mise CRS-30 až CRS-35; první start Dragonu 2 z rampy SLC-40 kosmodromu CCSFS
2024CRS-31?Plánovaná??let na ISS v rámci programu CRS-2
2025CRS-32?Plánovaná??let na ISS v rámci programu CRS-2
2025CRS-33?Plánovaná??let na ISS v rámci programu CRS-2
2026CRS-34?Plánovaná??let na ISS v rámci programu CRS-2
2026CRS-35?Plánovaná??let na ISS v rámci programu CRS-2
  1. ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Není započteno 29 minut přeletu lodi s posádkou mezi dvěma porty ISS 6. května 2023.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b NASA to Secure Additional Commercial Crew Transportation – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ NASA to Purchase Additional Commercial Crew Missions – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ POTTER, Sean. NASA Awards SpaceX More Crew Flights to Space Station. NASA [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Biden-Harris Administration Extends Space Station Operations Through 2030 – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SHEETZ, Michael. SpaceX on track to launch first NASA astronauts in May, president says. CNBC [online]. 2020-03-10 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02. 
  7. ↑ a b Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online. 
  8. ↑ Dragon [online]. SpaceX, 2011-01-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18. 
  10. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ FOUST, Jeff. Cargo Dragon launches to space station hours after Soyuz scrub [online]. 2024-03-22 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ BERGIN, Chris. Dragon V2 will initially rely on parachute landings [online]. 2014-08-28 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. 
  14. ↑ a b SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ MAJER, Dušan. Dragon jde vstříc pilotovaným misím [online]. kosmonautix.cz, 2015-5-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ MAJER, Dušan. Zkouška Crew Dragonu skončila havárií [online]. kosmonautix.cz, 2019-4-21 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ BAYLOR, Michael. SpaceX’s Crew Dragon spacecraft suffers an anomaly during static fire testing at Cape Canaveral [online]. nasaspaceflight.com, 2019-4-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ MELECHIN, Petr. Elonovinky #63: Crew Dragon byl zničen při nehodě [online]. elonx.cz, 2019-4-25 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň. www.kosmonautix.cz. 2017-02-28. Dostupné online [cit. 2017-03-11]. 
  21. ↑ a b HADAČ, Jiří. Zrušené projekty SpaceX #2: DragonLab a Red Dragon [online]. 2018-09-09 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ DragonLab. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ List of Dragon Capsules – ElonX.net. web.archive.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ POTTER, Sean. Coverage Update for NASA’s SpaceX Crew-3 Briefings, Events, Broadcasts. NASA [online]. 2021-11-08 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ https://twitter.com/nasa/status/1446178305066012681. Twitter [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1510862530712850433. Twitter [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MARGETTA, Robert. NASA, Space Station Partners Approve First Axiom Mission Astronauts. NASA [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ NASA and SpaceX Adjust Agency’s Crew-4 Launch Date – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ https://twitter.com/astro_kjell/status/1506677192121622528. Twitter [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ CLARK, Stephen. Crew-5 mission timeline – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ NASA, SpaceX Move Forward with March 2 Launch to Space Station – NASA’s SpaceX Crew-6 Mission. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ GARCIA, Author Mark. Four Private Astronauts Launch Toward Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2023-05-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ O’SHEA, Claire. NASA’s SpaceX Crew-7 Launches to International Space Station. NASA [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. 
  36. ↑ NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Liftoff! NASA’s SpaceX Crew-8 Begins Journey to International Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ WALL, Mike. SpaceX's private Polaris Dawn orbital mission delayed to summer 2024. Space.com [online]. 2024-02-09 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Polaris Dawn. Polaris Program [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ NASA Updates Commercial Crew Planning Manifest – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX cargo capsule splashes down in Gulf of Mexico – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ MORAN, Author Norah. SpaceX Cargo Dragon Undocked From Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ HARWOOD, William. SpaceX launches Dragon cargo ship to space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ NASA Science, Hardware Aboard SpaceX’s 30th Resupply Launch to Station - NASA [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cargo Dragon 02.jpg
Autor: Giuseppe De Chiara, Licence: CC BY-SA 4.0
Cargo Dragon three views (docking configuration)
Crew Dragon at the ISS for Demo Mission 1 (cropped).jpg
The uncrewed SpaceX Crew Dragon spacecraft is the first Commercial Crew vehicle to visit the International Space Station. Here it is pictured with its nose cone open revealing its docking mechanism while approaching the station's Harmony module. The Crew Dragon would automatically dock moments later to the international docking adapter attached to the forward end of Harmony. (cropped and brightened from the original)
Dragon 2 01.jpg
Autor: Archipeppe68, Licence: CC BY-SA 4.0
The updated Dragon 2 artwork with the 2019 version, launched as DM-1