Drahé kovy

Drahé kovy je obecné označení pro vzácné kovové prvky (nebo jejich slitiny), které se užívaly a užívají jako platidla, na výrobu mincí, šperků a podobně. Mezi drahé kovy se obvykle počítá zlato, stříbro a v menší míře platina. Další kovy platinové skupiny (palladium, rhodium atd.) se užívají ve zlatnictví jako přísady a k pokovování.^[1]

Vlastnosti a ceny

Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo.^[2] Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje.

kov	výskyt v zem. kůře	hustota (g/cm³)	teplota tání (°C)	cena 2009 (USD/kg)	cena 2018
Rhodium	1×10⁻⁹	12,41	1964	46 200	77 804
Platina	5×10⁻⁹	21,45	1768	37 650	28 960
Zlato	4×10⁻⁹	19,30	1064	30 590	43 764
Palladium	1,5×10⁻⁸	12,02	1555	8 140	32 205
Stříbro	7,5×10⁻⁸	10,49	962	439	556

Naleziště

Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patřila v roce 2013 Čína, Austrálie, USA, Rusko, Peru a Jihoafrická republika, mezi producenty stříbra Mexiko, Kanada, Austrálie, Peru a USA.

Využití

Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice.

Světový obchod

S drahými kovy se, jako s jiným zbožím, obchoduje jako s komoditou na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je základně udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz). Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak může přepočítat na cenu za gram v českých korunách. Zde jsou grafy za uplynulé tři roky s přepočtem za gram v českých korunách a to pro zlato, stříbro, platinu, palladium, rhodium:

Statistika ceny zlata
Statistika ceny stříbra
Statistika ceny platiny
Statistika ceny palladia
Statistika ceny rhodia

Odkazy

Reference

↑ K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.
↑ K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

Literatura

K. Täubl, Zlatnictví. Praha: SNTL 1976
Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů č. 539/1992 Sb. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu drahý kov na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo drahý kov ve Wikislovníku
Aktuální světová cena drahých kovů. Online grafy www.KITCO.cz
(anglicky) Ceny drahých kovů z thebulliondesk.com
(anglicky) Měření a konverze drahých kovů
(anglicky) International Precious Metals Institute Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine.

[1] K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.

[2] K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály