Drahoš Želenský
Drahoš Želenský | |
---|---|
Drahoš Želenský | |
Rodné jméno | Karel Drápal ml. |
Narození | 23. prosince 1896 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. února 1959 (ve věku 62 let) Praha, Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Choť | Hana Zieglerová 1. manželka Milada Želenská |
Děti | Ludmila Kalistová Karel Želenský ml. 2. manželka |
Rodiče | Karel Želenský |
Příbuzní | Laura Třešňáková (sourozenec) Jana Prachařová (vnučka) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
švagr | Karel Třešňák |
---|---|
dcera | Milada Želenská Štajmarová |
dcera | Jarmila Želenská Pobudová |
zeť | Karel Kalista |
vnučka | Hana Pobudová Brodská |
pravnuk | David Prachař |
pravnuk | Jan Brodský |
pravnučka | Michaela Pobudová Hošnová |
prapravnuk | Jakub Prachař |
prapravnučka | Mariana Prachařová |
Drahoš Želenský, vlastním jménem Karel Drápal (23. prosince 1896 Praha[1] – 15. února 1959 Praha), byl český divadelní herec a režisér. Užíval také pseudonym Šohard K.
Život
Jeho otec Karel Želenský byl herec, režisér a dramatik, matka Ludmila Želenská, rozená Zoufalá (1873–1939) byla operní zpěvačka.[2] Sestra Laura Třešňáková byla herečka.
Dne 4. září 1918 se na Žižkově (kam tehdy Královské Vinohrady farně příslušely) oženil s operetní subretou Hanou Zieglerovou. Později bylo toto manželství rozvedeno od stolu a lože a v roce 1934 prohlášeno za rozloučené.[3] Jeho druhou manželkou byla herečka Milada Frýdová-Želenská a pozdější partnerkou herečka Mária Bancíková.
V manželství s Hanou Želenskou se narodila dcera Ludmila Kalistová-Mecnarovská. Dalším dítětem byl syn Karel Želenský mladší. S Máriou Bancíkovou měl dceru, herečku a pedagožku Ľudmilu Swanovou (* 1950).[4]
Výraznou část své divadelní kariéry strávil na Slovensku. Nejprve v letech 1929–1931 v Košicích a poté v letech 1931–1945 ve Slovenském národním divadle Bratislava (též jako režisér opery 1938–1945). Podílel se na založení Nové scény v Bratislavě v roce 1946 a pracoval zde jako šéf činohry (1946–1952). Současně pomáhal zakládat Dedinské divadlo (ředitelem 1949) a divadlo ve Zvolenu. Za pobytu na Slovensku působil v letech 1946–1952 i jako profesor konzervatoře a později Vysoké školy múzických umění Bratislava.
V sezóně 1952/1953 se stal ředitelem Státního divadla Ostrava, odkud v téže funkci ředitele přešel v říjnu 1953 do Národního divadla v Praze, jež řídil do odchodu do důchodu 31.12.1958. Dal popud ke vzniku tradice výměnných představení mezi Národním divadlem v Praze a Slovenským národním divadlem Bratislava.[5]
Zemřel roku 1959 v Praze. Byl pohřben v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově.
Ocenění
- 1958 titul zasloužilý umělec
Filmografie
Role
Režie
- 1920 Šílený lékař
Odkazy
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930, Orbis, Praha, 1959, str. 226, obr.189
- Antonín Král: Národní divadlo 1958 – 1961, Národní divadlo, Praha, 1961, str. 34
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 45, 50, 72, ISBN 978-80-7388-552-6
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 45, 57, ISBN 80-207-0485-X
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Úmrtí pěvkyně. S. 2. Polední list [online]. 1939-06-02 [cit. 2020-07-26]. S. 2.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Prokop, matrika oddaných 1914-1920, snímek 222 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna: Drahoš Želenský [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Šablona:Citace elektronického archivu Národního divadla
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahoš Želenský na Wikimedia Commons
- Drahoš Želenský na Kinoboxu
- Drahoš Želenský v Česko-Slovenské filmové databázi
- Drahoš Želenský ve Filmové databázi
- Český film: Herci a herečky - ŽELENSKÝ, Drahoš Archivováno 2. 1. 2014 na Wayback Machine.
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Drápal, Karel *1865 s rodinou (otec Drahoše Želenského)
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Drahoš Želenský (1896-1959), český divadelní herec a režisér