Drahovice

Drahovice
	Celkový pohled na Drahovice z dalovické vyhlídky
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Obec	Karlovy Vary
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′7″ s. š., 12°53′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 796 (2021)
Katastrální území	Drahovice (2,56 km²)
Nadmořská výška	368–460 m n. m.
PSČ	360 01
Počet domů	516 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Drahovice
Další údaje
Kód části obce	405744
Kód k. ú.	663701
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahovice (německy Drahowitz) jsou místní částí města Karlových Varů. Leží na východě od centra města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Hřbitovní ulicí. V roce 2007 tu podle Radničních listů žilo 7647 obyvatel ve 677 domech.

Důležitým silničním tahem je silnice I/6 (E48).

Historie

Sídlo Drahovice bylo již v roce 1293 připojeno k sedleckému kostelu. Stával zde opevněný šlechtický dvorec Václava Hýzrleho (později zvaný Schindlerův dvorec), který v roce 1906 vyhořel. Dvorec se nacházel přibližně v místech dnešní ubytovny Drahomíra. Dvorec později připadl loketskému zemskému soudci Štěpánu z Brandenu, který jej roku 1493 prodal Karlovým Varům. Z roku 1434 pochází první písemná zmínka o Drahovicích. V období selských povstání (rok 1680) se zrodila známá drahovická rebelantská tradice.

Na konci 18. století bylo drahovické území na několika místech dotčeno zlatou a cínovou horečkou bez sebemenších náznaků úspěchu. Některá místa ještě dnes připomínají historii, např. Šibeniční vrch, kde byl v roce 1833 postaven dodnes stojící vyhlídkový altán – tempel, na začátku Hřbitovní ulice socha Immaculata Conceptio (Neposkvrněného početí Panny Marie) z roku 1704.

Od roku 1928 jsou Drahovice částí obce Karlovy Vary.

Přírodní poměry

Drahovice leží dva kilometry východně od centra na svažitém úpatí Tříkřížové a Bukové hory a Věčného života. Obtéká je řeka Ohře.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Drahovicích žilo 4 577 obyvatel (z toho 2 150 mužů), z nichž bylo 91 Čechoslováků, 4 339 Němců, jeden Žid, tři příslušníci jiné národnosti a 143 cizinců. Převažovali římští katolíci (4 351 osob), 126 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, čtyři k církvi československé, 65 k izraelské, dvanáct k nezjišťovaným církvím a devatenáct lidí bylo bez vyznání.^[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 6 198 obyvatel: 213 Čechoslováků, 5 796 Němců, osmnáct Židů, patnáct příslušníků jiné národnosti a 156 cizinců. Počet římských katolíků vzrostl na 5 628, počet lidí bez vyznání na 255 a evangelíků na 190. K církvi československé se hlásilo 22 lidí, šest obyvatel k nezjišťovaným církvím a 97 lidí bylo židy.^[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5]^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	564	773	1 077	3 363	4 338	4 577	6 198	3 837	5 122	6 958	8 126	7 971	7 957	7 667	6 796
Počet domů	56	67	80	144	171	200	350	392	392	406	447	471	481	516	516

Části

Drahovice se obecně dělí na Dolní a Horní Drahovice. Dle základních sídelních jednotek se dále dělí na Horní Drahovice, Nové Drahovice, Mattoniho nábřeží, Dolní Drahovice, Stará Kysibelskou a Pražskou.

Doprava

Drahovice mají dobrou dopravní obslužnost. Hlavní dopravní tepnou je městský průtah I/6, Mattoniho a Drahomířino nábřeží, Vítězná ulice, Stará Kysibelská a Lidická. Městskou hromadnou dopravu zajišťují linky 5, 6, 17 a 18 v Dolních Drahovicích a linky 3, 15 a 21 v Horních Drahovicích

Služby

V Drahovicích se nachází část pavilonů Karlovarské krajské nemocnice, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední pedagogická škola a gymnázium, ZŠ J. A. Komenského, Střední odborná škola stavební, ZUŠ A. Dvořáka, Stadion TJ Slavia, kino Drahomíra (dříve krátce Panasonic), Divadlo Dětí, Divadlo Dagmar, areál Dopravního podniku KV a ČSAD, čistírna odpadních vod, dvě pošty: 360 09 Dolní Drahovice, 360 20 Horní Drahovice. Dále se plánuje rekonstrukce ulic Vítězné, Drahomířina a Mattoniho nábřeží, která byla již několikrát odložena.

Pamětihodnosti

Zbytky drahovického hradiště, které bylo osídleno v pozdní době bronzové a snad i v eneolitu.^[7], leží asi jeden kilometr východně od Drahovic
Ústřední hřbitov s bývalou kaplí, jsou zde mj. hrobky rodin Mattoni, Becherů nebo Puppů; také pohřebiště obětí druhé světové války
Evangelický hřbitov
Židovský hřbitov, mj. hrobka rodiny Moserů

Galerie

Ulice Vítězná v dolních Drahovicích
Bourání mlékárny Intermilk navržené architektem Karlem Ernstbergerem
Pohled na Bohatice z Drahovic
Pohled na Dolní Drahovice od řeky (dříve most Patrice Lumumby)
Stará Kysibelská a Úvalská při pohledu z Dalovic

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Karlovy Vary, s. 122.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahovice na Wikimedia Commons

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[sldb1921-3] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.

[sldb1930-4] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.

[6] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.

[encyklopedie-hradist-7] ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Karlovy Vary, s. 122.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály