Dreischusterspitze
Dreischusterspitze | |
---|---|
Vrchol | 3 145 m |
Prominence | 1 393 m |
Poloha | |
Stát | Itálie |
Souřadnice | 46°40′7″ s. š., 12°19′5″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dreischusterspitze (italsky Punta dei Tre Scarperi nebo Cima di Tre Scarperi) je se svými 3145 m n. m. nejvyšší horou v Sextenských Dolomitech v Jižním Tyrolsku.
Poloha a okolí
Dreischusterspitze leží východně od údolí Innerfeldtal a západně od údolí Fischleintal, dvou bočních údolí odbočujících z údolí Sextental. Hora leží na území přírodního parku Drei Zinnen.
Masiv Dreischusterspitze zahrnuje několik dalších vedlejších vrcholů, včetně Nördlichen Gsellknoten (Cima di Sesto Nord, 2875 m), Südlichen Gsellknoten (Cima di Sesto Sud, 2870 m), Sextner Turm (Torre di Sesto, 2596 m) a Steinalpentürme (2575 m) na severu, Kleiner Schuster (Punta Piccola dei Tre Scarperi, 3125 m), Hochwandspitz (2392 m) na západě a Wiener Turm (3095 m) na jihu. Jižně od Wiener Turm hřeben pokračuje přes 2880 m vysoký vrchol Weisslahnscharte (Forcella Lavina Bianca) směrem k Weisslahnspitze (Punta Lavina Bianca, 2987 m) a Schusterplatte (Lastron dei Scarperi, 2957 m).
Masivem prochází hranice mezi obcemi Sexten a San Candido.
Východiskem pro turistiku v oblasti Dreischusterspitze jsou horské chaty Dreischusterhütte (Rifugio Tre Scarperi, 1653 m) v údolí Innerfeldtal, dále Talschlusshütte (Rifugio al Fondo Valle, 1548 m) v údolí Fischleintal a Dreizinnenhütte (Rifugio Locatelli, 2405 m) na jihu náhorní plošiny Schusterplatte.
Galerie
- Dreischusterspitze a Haunold (vzadu) při pohledu od Paternsattelu.
- Skály u vrcholu Dreischusterspitze při pohledu z údolí Altensteintal
- Dreischusterspitze
- vrchol Dreischusterspitze
Výstupy
Kvůli své složité struktuře a křehké skále je Dreischusterspitze považována za horolezecky náročnou. I ten nejlehčí výstup, normální cesta s obtížností III (UIAA), je dlouhý, náročný a technicky náročný výstup. Vede od Dreischusterhütte přes severozápadní Steinalpkar ke Steinalpscharte a dále přes východní hřeben. Tato trasa je také obvyklou sestupovou trasou.
Mezi další trasy výstupů na vrchol patří: Innerkofler západní stěnou (III), Innerkofler/Artmann (III) západním pilířem, de Bertoldi (V) severozápadním hřebenem, severovýchodní hřeben (IV) a Langl/Löschner (IV) severní stěnou, kde je nutné ledovcové vybavení.
Historie
Na Dreischusterspitze poprvé vystoupili 18. července 1869 Paul Grohmann a průvodci Franz Innerkofler ze Sextenu a Peter Salcher z Maria Luggau dnešní normální cestou. Z bivaku, který se nacházel hodinu a půl nad obcí Sexten, se na vrchol dostali za pět hodin. Za významný výstup v alpské historii je považován prvovýstup Veita Innerkoflera a jeho společníků západní stěnou v roce 1888.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dreischusterspitze na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dreischusterspitze na Wikimedia Commons
Literatura
- Richard Goedeke: Průvodce Alpského klubu po Sesto Dolomitech. Bergverlag Rother, Mnichov 1988, ISBN 3-7633-1255-2.
- Dolomiti di Sesto / Sextener Dolomiten - Hochpustertal, Sexten, Innichen, Toblach. Turistická mapa 1:25 000, list 010. Casa Editrice Tabacco, Tavagnacco 2002, ISBN 978-88-8315-010-4.
- Anton von Ruthner In: Jahrbuch des osterreichischen Alpen-Vereines., 6. Band, Wien 1870, S. 298.
Média použitá na této stránce
Autor: Rainerhaufe, Licence: CC BY-SA 4.0
Der Toblinger Knoten gesehen im oberen Teil des Altensteiner Tals.
Autor: Steinsplitter, Licence: CC BY-SA 3.0
Die Dreischusterspitze in den Sextener Dolomiten (Südtirol).
Autor: Rainerhaufe, Licence: CC BY-SA 4.0
Rechts oberhalb der Bildmitte ist der Sextenstein (Sasso di Sesto), dahinter der Toblinger Knoten. Links im Hintergrund zeigt sich der Haunold-Gipfel. Gesehen vom Paternsattel.
Autor: Tigerente, Licence: CC BY 4.0
Blick von der Sillianer Hütte auf die Dreischusterspitze, Sextener Dolomiten, Italien