Dreyfusova aféra (seriál, 1968)
Dreyfusova aféra | |
---|---|
Žánry | drama historický dokumentární |
Formát | minisérie |
Scénář | Miloš Řehák |
Režie | Antonín Moskalyk |
Hrají | Karel Höger Karel Pech Jan Tříska Jiřina Jirásková Radovan Lukavský Rudolf Hrušínský Ilja Prachař Ilja Racek Felix le Breux Josef Somr Slávka Budínová František Filipovský Milena Zahrynowská Martin Růžek |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 3 (seznam dílů) |
Obvyklá délka | 105 min |
Produkce a štáb | |
Kamera | Adolf Navara |
Hudba | Luboš Fišer |
Produkční společnost | Československá televize |
Distributor | Československá televize |
Premiérové vysílání | |
Stanice | Československá televize |
Formát obrazu | černobílý, 4 : 3 |
Vysíláno | 17. dubna 1968 – 25. dubna 1968 |
Dreyfusova aféra na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dreyfusova aféra je československý televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1968 vysílala. Třídílnou minisérii natočil režisér Antonín Moskalyk podle scénáře Miloše Řeháka. Jedná se o rekonstrukci Dreyfusovy aféry, která proběhla na konci 19. století ve Francii. Jako průvodci a vypravěči v pořadu vystupují Karel Höger a Karel Pech, v titulní roli Alfreda Dreyfuse se představil Jan Tříska.
Příběh
Důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus je obviněn z velezrady ve prospěch Německého císařství. Na jeho obranu vystupuje i spisovatel Émile Zola.
Obsazení
- Karel Höger jako průvodce pořadem
- Karel Pech jako průvodce pořadem
- Jan Tříska jako Alfred Dreyfus
- Jiřina Jirásková jako Dreyfusová
- Radovan Lukavský jako člen generálního štábu
- Rudolf Hrušínský jako major štábu
- Ilja Prachař jako major kontrašpionáže
- Ilja Racek jako major kontrašpionáže
- Felix le Breux jako náčelník generálního štábu
- Josef Somr jako Esterházy
- Slávka Budínová jako manželka Esterházyho
- František Filipovský jako grafolog
- Milena Zahrynowská jako kabaretní zpěvačka
- Martin Růžek jako Émile Zola
Produkce
Minisérie podle scénáře Miloše Řeháka a v režii Antonína Moskalyka byla koncipovaná jako dokumentární rekonstrukce, v zásadě jako experimentální projekt na pomezí mezi dramatickým seriálem a literárním vzdělávacím pásmem (v pozdější terminologii dokudrama). Hrané části byly uvozovány a prokládány komentáři průvodců pořadem, jimiž byli Karel Höger a Karel Pech. Ti také divákům vysvětlovali podrobnosti a jednotlivé obrazy, či vyprávěli o akčních scénách, které nebyly pro televizi realizovatelné.[1]
Vysílání
Třídílná minisérie byla na obrazovkách Československé televize uvedena na jaře 1968. První díl měl premiéru ve středu 17. dubna, druhý v neděli 21. dubna a závěrečný ve čtvrtek 25. dubna 1968. Pořad byl vysílán v hlavním vysílacím čase, krátce po osmé hodině večerní.[2][3]
Seznam dílů
Č. v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
---|---|---|---|---|
1 | Obžaloba | Antonín Moskalyk | Miloš Řehák | 17. dubna 1968 |
2 | Obhajoba | Antonín Moskalyk | Miloš Řehák | 21. dubna 1968 |
3 | Soud | Antonín Moskalyk | Miloš Řehák | 25. dubna 1968 |
Přijetí
Jiří Pittermann uvedl v Rudém právu, že rozdělení rozsáhlého materiálu o Dreyfusově aféře do tří dílů dobře sloužilo pro dramatickou výstavbu pořadu. Celkově jej komentoval jako „výrazné a občansky angažované televizní dílo“. Řehákův scénář dle něj vycházel z důkladného studia historických zdrojů, což následně scenárista vhodně umělecky využil. Pittermann hodnotil inscenaci jako jednu z nejlepších od režiséra Antonína Moskalyka, byť s výtkou k třetímu dílu, který podle něj nebyl sevřený jako předchozí dvě epizody, ale byla v něm podle recenzenta cítit potřeba uzavřít několik linií vyprávění. Výstupy komentátorů a průvodců, Karla Högera a Karla Pecha, okomentoval jako užitečnou nutnost, vyznění postav ohodnotil jako „galerii přesně charakterizovaných společenských typů“ a výkony herců pochválil za přesné vyznění záměru autorů.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 54–55.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1968-04-14, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1968-04-21, s. 5. Dostupné online.
- ↑ PITTERMANN, Jiří. Aféra nejen Dreyfusova. Rudé právo. 1968-04-30, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“