Drnava

Drnava
(c) FOTO:FORTEPAN / Schermann Ákos, CC BY-SA 3.0
Poloha
Souřadnice	48°38′19″ s. š., 20°39′17″ v. d.
Nadmořská výška	376 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Rožňava
Tradiční region	Gemer
Drnava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	26,9 km²
Počet obyvatel	706 (2020)
Hustota zalidnění	26,2 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Vznik	1364
Oficiální web	www.obecdrnava.sk
Telefonní předvolba	058
PSČ	049 42
Označení vozidel (do r. 2022)	RV
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnava (maďarsky Dernő) je obec na Slovensku v okrese Rožňava. Žijí zde obyvatelé maďarské, slovenské a romské národnosti.

Příroda

Drnava leží v údolí říčky Čremošná ve Slovenském rudohoří. Část území obce se nachází v Národním parku Slovenský kras. V katastrálním území obce je národní přírodní rezervace Drieňovec.

Historie

Obec vznikla ve 13. - 14. století jako důlní osada pod názvem Dewrnev později Dernawa, Drňany, Dernau až do dnešního názvu Drnava.

K Drnavě patřila také osada Kornalippa puszta, která byla známá již ve středověku. Jak písemnosti dále uvádějí, pravděpodobně šlo o větší osadu. Podle ústní tradice se nacházela na místě zvaném Mocsárka (Močárka) mezi Drnavou a obcí Kováčová. V roce 1570 Kornalippu vyrabovali a podpálili Turci. Některým obyvatelům osady se podařilo uprchnout do Drnavy cestou, kterou nazvali Vésztorok, v doslovném překladu „hrdlo strachu“.

Železářství

Železářství sehrálo v dějinách obce významnou roli. V roce 1730 byly v Drnavě dvě pece ve správě Andrássyovců. V letech 1804-1805 byly v obci čtyři pece a čtyři hamry ve vlastnictví Štěpána Andrássyho.

V roce 1845 pracovalo v podniku 225 zaměstnanců. Z nich bylo 145 Maďarů, 56 Němců a 45 Slováků. Dobré jméno získala slévárna, když její odlitky (nosné sloupy, litinová vrata) určené pro Řetězový most nad Dunajem mezi Peští a Budínem, po provedení přísných technických zkoušek vyhověly. Odlitky kvalitou a provedením překonaly zahraniční konkurenci. Slévárna zpracovávala i železo dovezené z Anglie.

Slévárna obdržela za slévárenské výrobky Velkou cenu na výstavě v Pešti v roce 1846. V roce 1855 na průmyslové výstavě v Paříži udělili továrně medaili 2. stupně. Železárna se zúčastnila i průmyslové výstavy v Košicích v roce 1857. Na zemské výstavě v Budapešti v roce 1885 získala Velkou cenu za konkurenční schopnost.

V roce 1908 byla podstatně omezena výroba a železárna byla zavřená v roce 1915.

Hornictví

Prvními důlními podnikateli, jak to uvádějí dokumenty, byli rožňavští, smolničtí a gelničtí horníci, kteří v 17. a 18. století zde dobývali měděné a stříbrné rudy. Těžba železných rud se omezila jen pro potřeby panství. Obrat nastal teprve v roce 1825, po výstavbě na tu dobu moderní železárny. V roce 1945 byly doly přičleněny k národnímu podniku Železorudné doly. V roce 1950 zemřeli v dole dva dělníci chybou důlního mistra, který špatně uložil výbušniny. Nakonec v roce 1965 podnik pro nedostatek zásob důl zavřel.

Pamětihodnosti

• Římskokatolický kostel sv. Mikuláše, jednolodní barokně-klasicistní stavba se segmentově ukončeným presbytářem a představenou věží z roku 1779. Původně šlo jen o jednoduchý kostel se slaměnou střechou, bez věže. Obnoven byl v roce 1839. Ve stejném roce, na den sv. Mikuláše, byl vysvěcen. Další obnovou prošel v roce 1897, kdy byla k němu přistavěna věž. Interiér chrámu byl kompletně obnoven v roce 2000.^[1]
• Zámeček Štěpána Andrássyho, dvoupodlažní barokně-klasicistní stavba na půdorysu obdélníku s mansardovou střechou z konce 18. století. Objekt byl upravován ve 20. století.
• Budova železáren, technická památka z 19. století.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drnava na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Drnava na Wikimedia Commons