Droba
| Droba | |
 (c) Ashley Dace, CC BY-SA 2.0 Spodněkambrické droby (Lochranza, Spojené království) | |
| Zařazení | sedimentární |
|---|---|
| Hlavní minerály | jílové minerály, křemen, živce, muskovit, úlomky hornin |
| Akcesorie | limonit, hematit, illit |
| Textura | psamitická |
| Barva(y) | šedá, tmavá |
Droba je sedimentární hornina, přesněji druh slabě vytříděného pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %.[1] Základní hmotu drob, která je obvykle druhotná, tvoří většinou jílové minerály a silt. Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí. Barva horniny je nejčastěji šedá a velikost zrn je různá, od jemné po hrubou.
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu.[2] Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz.[3]
Složení
Droby jsou považovány za texturně nezralé horniny. Jsou nevytříděné, běžná jsou slabě opracovaná zrna a obsahují často i oblázky (nad 2 mm v průměru). Písčitá zrna většinou tvoří živce (plagioklasy i ortoklasy), křemen, muskovit a litické (horninové) úlomky. Horninové úlomky nejčastěji představují rohovce, krystalické břidlice nebo fragmenty metamorfovaných či vyvřelých hornin. Základní hmota, která tvoří 15–75 % horniny tvoří jílové minerály nebo křemitá, zřídka i vápnitá či železitá hmota. Akcesorie často tvoří pyrit, granáty, biotit, chlority, turmalíny, epidot, apatit nebo augit. Hornina má šedou, hnědou, černou až žlutavou barvu.
Pokud některý z minerálů tvoří 5 až 10 % všech písčitých zrn, může být jeho název použit jako přídavné jméno před slovem droba (např. muskovitická droba, muskoviticko-křemitá droba atď.)[4].
Vznik
Droby nejčastěji vznikají v mořském prostředí. Tvoří podstatnou část turbiditů, kde se střídají s jílovci a břidlicemi. Někdy asociují i s černými břidlicemi. Turbiditní proudy přinášejí z šelfu při silných bouřkách, povodních nebo zemětřeseních různorodý materiál – písek, silt, jíl ale i štěrk. Všechen tento siliciklastický materiál může tvořit droby. Droby se usazují ve vzdálenějších částech turbiditních vějířů, často v nich lze pozorovat gradační zvrstvení, ojediněle i schránky mělkovodních organismů, které turbiditní proud strhl z okraje šelfu.[5]
Droby jsou časté v oblastech vulkanických oblouků, nebo území kde zvětrávají bazické vulkanity. Časté jsou na aktivních kontinentálních okrajích (předobloukové, vnitřněobloukové i zaobloukové pánve). Zvětráváním bazických hornin vznikají horniny s převahou jílů, takovéto droby potom obsahují jen nepatrnou příměs křemene.[6]
Výskyt
Droby často vytvářejí omezené vrstvy s rozsahem několik km² s mocností zhruba 1 metr. Opakovaně se přitom střídají především s břidlicemi tím způsobem, že vrstva droby ostře sedá na podložní břidlici a směrem nahoru přechází do nadložní břidlice.
V Čechách jsou droby známy z proterozoických sedimentů barrandienu. Na Moravě a ve Slezsku z hornin spodního karbonu tzv. kulmské facie.
Známy jsou i z alpské Grauwackenzone.[5] Na Slovensku jsou časté v karbonských horninách gemerika, veporika a hronika.[5] Běžné jsou též v paleogenních sedimentech flyšového pásma.
Rozšířeny jsou například i ve Walesu a na jihu Skotska, v Longfordském masivu v Irsku a Lake District v Anglii.
Odkazy
Reference
- ↑ Vozárová, A., 2009: Petrografia sedimentárnych hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 173 s.
- ↑ Jedickeová, L., 2003, Nerasty a horniny. Ottovo nakladatelství - Cesty, Praha, 192 s.
- ↑ Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Nichols, G., 2009, Sedimentology and stratigraphy. Willey-Blackwell, Chichester, 419 s.
- ↑ a b c Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1985, Historická a stratigrafická geológia. SPN, Bratislava, 541 s.
- ↑ Bjørlykke, K., Jahren, J., 2010, Chapter 4 Sandstones and Sandstone Reservoirs. in Bjørlykke, K., Petroleum Geoscience: From Sedimentary Environments to Rock Physics. Springer, Heidelberg Dordrecht, s. 113 – 140
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Doba (hornina) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu droba ve Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Ashley Dace, CC BY-SA 2.0
Old Greywacke This is a Greywacke on the shore of Lochranza dating from the Lower Cambrian. It was deposited on the bottom of a deep Ocean along with black muds and shales. They form when a large underwater sediment built up then collapsed forcing sediment of varying sizes out into the Abyssal plane. The sediments settle out heaviest first causing fining up sequences, once all is calm there is usual sedimentation again for a few thousand years then it all happens again, causing turbidite sequences. They were laid down when the land mass was at a latitude of 27oN. When looking at geological maps of the island it can be seen that the Dalradian deep marine sediments occur in the northern part. After their deposition as marine turbiditic (or Greywackes), the rocks have undergone metamorphism to produce metamorphosed greywackes and schists. The regional metamorphism was caused from large earth movements and events in particular the Caledonian Orogeny (collision of Laurentia, Baltica and Avalonia with the closure of the Iapetus Ocean). The rocks underwent slight chemical changes with Chlorine giving then a green tint, the Chlorite grade rocks are at the outer edge of the Barrovian Zones. They were heated and compressed up to roughly 400 degrees temperature and 500 kilobars pressure. Around 60 Ma the Atlantic formed, magma was forced to the surface like blood when skin tears (America split from Europe). Then like a massive spot a Granite Pluton pushed upwards bending the surface rocks and folding and heating them again. The granite core can still be seen today.
Autor: www.mineraly.sk, Licence: CC BY 2.0
Kremenec, kremenný arenit, ortokvarcit; Lúžňanské súvrstvie, obalová séria tatrika Donovaly, Nízke Tatry.
Autor: Michael C. Rygel, Licence: CC BY-SA 3.0
Photomicrograph of a feldspathic wacke (sandstone); unknown unit and age. Top image is in plane polarized light (PPL); bottom image is in cross polarized light (XPL). Blue epoxy fills pore spaces.